Plzeň: město velkého technologického pokroku o kterém jste možná ani netušili

Luděk Šantora je ředitel Správy informačních technologií Plzeň (SIT) a zároveň velmi úspěšný řešitel projektů programu Evropské komise (EK) Horizont 2020. Úspěšnost žadatelů o grant H2020 se pohybuje okolo 12 %. Luďku Šantorovi se podařilo získat tři, další dva jsou podané a aktuálně pracuje na dalším projektu, což je v Česku obrovský úspěch. O svých zkušenostech, radách pro žadatele a celkově o práci SIT hovořil v interview pro časopis TA.DI.

Získal jste několik grantů z programu EK Horizont 2020, což je v České republice nevídaný úspěch. Jak jste toho docílil?
Získali jsme 3 granty (PoliVisu, DUET, S4AllCities), dva jsou podané – Bellerophon a SkyEdge, aktuálně pracujeme na projektu PowerProtect. Jako jediný nám zatím nevyšel projekt NAVICOM zaměřený na autonomní dopravu. Současná úspěšnost žadatelů v programu HORIZONT 2020 je kolem 12 %.

Fakt, že nám se daří výrazně lépe, je z velké části dán kvalitou partnerů v konsorciích a zaměřením projektů, kde velkou roli hrají naše zkušenosti s nasazením bezpilotních letadel v rámci integrovaného záchranného systému (IZS). Jak jsem zmínil, dnes jsme součástí složek IZS, jako první v ČR jsme legálně nasazovali drony při požárech či pátrání po pohřešovaných osobách, byli jsme u zřícení budov a podobně. Policie nás také povolává k rozsáhlým dopravním nehodám, kde vytváříme 3D model pro forenzní vyšetřování.

Co vám (kromě financí) účast v mezinárodních projektech přinesla?
Jednoznačně zkušenosti. Velkou výhodou jsou mezinárodní kontakty, schopnost dostat se k zajímavým nápadům a technologiím, které můžeme posléze přinést do našeho města. Díky těmto prestižním projektům mají kolegové možnost profesního růstu a získávají nové zkušenosti, což se městu rozhodně vyplácí. Skrze tyto projekty si plzeň vychovává a udržuje špičkové odborníky.

Jako první v ČR jsme legálně nasazovali dronypři požárech či pátránípo pohřešovaných osobách, byli jsme u zřícení budova podobně.

Co byste poradil českým řešitelům, kteří také chtějí uspět v programech EK?
Mezi klíčové schopnosti patří předložení přínosného projektu, schopnost opřít se o kvalitní partnery a zaměření na inovace. V našem případě pak velkou roli sehrály bezpilotní letouny a naše mezinárodní spolupráce v této oblasti.

Mimo jiné také vedete Správu informačních technologií Plzeň (SiT). Jednou zmnoha jejích aktivit je vývoj softwaru pro drony. Proč jste se rozhodli právě pro drony? Proč ne třeba pro počítače nebo roboty?
SIT není jen o dronech, stojí na třech pilířích. První pilíř, usnadňujeme život, je spojen se zajištěním komplexních ICT služeb pro město. Když to přiblížím, jedná se o 6000 počítačů, 200 km optické sítě, tři datová centra, 1600 požadavků uživatelů za měsíc, a to ve stovce organizací. Nejde jen o práci uvnitř města, ale také o práci pro obyvatele, návštěvníky nebo podnikatele. Cílem činností směřujících do této oblasti je, aby se nám všem v Plzni dobře žilo.

Druhý a třetí pilíř, rozvíjíme talenty a inspirujeme podnikání, je na poměry ČR ještě unikátnější než první zmíněný, vytváří totiž ekosystém technického vzdělávání a vzniku inovativních startupů. Podpoře technického vzdělávání na školách i v rámci volnočasových aktivit věnujeme velkou pozornost, a to z různých hledisek. Jsme asi jediné město v ČR, které má všechny své základní školy na optice.

Jsme asi jediné město v ČR, které nemá na škole jediný server nebo datové úložiště. Vše je řešeno centrálně v datových centrech. Máme sjednocené a centrálně nasazené aplikace. Před lety v rámci SIT vzniklo centrum robotiky. To vzdělává formou technických volnočasových kroužků dětí ve věku 6 až 15 let. Vzdělává také pedagogy na ZŠ a MŠ, aby byli schopni ve výuce smysluplně využívat interaktivní panely, tablety, badatelské sady, roboty apod.

Kolegové z centra robotiky stáli u zavedení robotiky jako povinného předmětu na Masarykově ZŠ. Přes těžké začátky a s velkou podporou tamního pana ředitele se podařilo výuku robotiky jako povinného předmětu stabilizovat, nyní už v rozvrhu figuruje čtvrtým rokem a zmíněná škola se stala mentorem pro předávání zkušeností dalším šesti základkám, které chtějí tento směr následovat.

Na činnost centra robotiky navazuje další část SIT, a to SIT Port, který pracuje s komunitou technicky zaměřených mladých lidí ve věku 16+. Cílem tohoto úseku je zmíněnou komunitu rozšiřovat a zkvalitňovat možnosti pro rozvoj talentů a z Plzně vytvářet místo, kde dává smysl studovat, zůstat a podnikat. 

SIT Port funguje mimo jiné také jako andělský investor, financuje studentské projekty, které řeší reálné potřeby města Plzně. Tím se dostáváme k přerodu studentských týmů ve startupy, které mají produkt. Město funguje jako první klient, jako první reference a reálně tak pomáhá vzniku nových inovativních firem. Tato oblast v poslední době zaznamenala znatelný progres, a to vzhledem k tomu, že si k nám mladí lidé skrze akce, které pořádáme, našli důvěru a sami se na nás obracejí s vlastními podnikatelskými nápady – my jim pomáháme několika způsoby, například poskytnutím zázemí, workshopy, poradenstvím v nejrůznějších oblastech, jako je třeba právo nebo marketing, případně dokážeme zafinancovat vznik prototypů apod.

Abychom si mohli stoupnout před studenty a někam je směřovat, musíme něco umět, a i tady nám hodně pomáhají drony. Využíváme je ve výuce, využíváme je ve studentských projektech, využíváme získaná data a vedeme studenty k jejich zpracování a interpretaci. Dnes není klíčové umět postavit dron, ale vědět, kde a jak ho využít, jak srozumitelně předat vypovídající data pro koncové uživatele. Dron je stále robot, ať jednou létá, podruhé chodí/jezdí, potřetí se potápí – a my máme rádi všechny roboty… 🙂

Máte velký úspěch i v zahraničí, zejména ve Švýcarsku. Neuvažoval jste o tom přesunout se do ciziny?
Ne, nikdy. Město nám vytvořilo skvělé podmínky pro naši práci. Zmíněné tři pilíře SIT nás naplňují a uvědomujeme si, jaké máme štěstí, že tohle můžeme dělat. vzdělání dětí je za mě to nejvíc klíčové, co v budoucnu rozhodne o tom, jestli Plzeň bude bohaté a úspěšné město.

Pomáhá vám nějakým způsobem město Plzeň nebo Západočeská univerzita?
Město pomáhá jako náš zřizovatel, univerzita je zase klíčový partner. Dnes spolupracujeme na aktivitách, jimiž se snažíme v dobrém slova smyslu ovlivnit studenty technických středních škol, aby šli studovat právě do Plzně. Vedle kvalitního vzdělání na zdejších univerzitách (ZČU, LF UK) jim nabízíme onen „komunitní model“ pod vlajkou SIT Portu. 

V rámci něj se odehrávají hackathony, startup weekendy, festivaly, workshopy, je zde možnost využívání coworkingu, zapojení do projektu výzvy, v němž studenti a techničtí nadšenci řeší reálné problémy města, poskytujeme mentoring, právní podporu a mnoho dalšího. To je cesta, o které jsme přesvědčeni, že vede ke vzniku startupů, ze kterých vyrostou úspěšné inovativní firmy se sídlem v Plzni. Takové společnosti se pak stanou skvělými zaměstnavateli a nabídnou obyvatelům západočeské metropole kvalitní pracovní podmínky v oborech s přidanou hodnotou.

Vzdělání dětí je za mě to nejvíc klíčové, co v budoucnu rozhodne o tom, jestli Plzeň bude bohaté a úspěšné město.

Kam se podle vás posune vývoj dronů v horizontu 20 let? Můžeme čekat inteligentní drony, které nebudou potřebovat lidi k jejich ovládání?
Drony tak, jak je dnes známe, se v mnoha případech obejdou bez pilota – stačí jim zadat misi, odletí a vrátí se s daty, které pořídí precizněji, než kdyby je řídil člověk. Současnost je hodně o tom umět rozpoznat smysluplné využití dronu/robota v různých činnostech. Umět zpracovat data a srozumitelně je interpretovat uživateli tak, aby mu v jeho činnosti přinesly užitek. 

K tomu je potřeba utvářet legislativu (bavíme se o robotech a jejich autonomním provozu). Co bude za 20 let – myslím, že přijde výrazně vyšší autonomie realizace mise, účinná kooperace mezi roboty, nárůst umělé inteligence, strojového učení. Prostě ti naši oblíbení roboti budou chytřejší a efektivnější. ale ptáte se člověka, který bude hodně smutný, až mu z auta zmizí volant. 🙂

Úspěšné projekty SIT

PoliVisu
První projekt SIT podpořený v programu horizont 2020. Zaměřuje se na dopravu. Město Plzeň díky němu aktualizovalo dopravní model a získalo aplikaci Traffic modeler, s jejíž pomocí dokáže efektivněji plánovat stavební činnost ve městě. Většina stavebních činností s sebou nese více či méně znatelná dopravní omezení. Do aplikace se zanesou plánované stavby v průběhu roku a ona nabídne pohled na dopady jednotlivých akcí na dopravní situaci. Díky tomu lze harmonogram stavebních prací optimalizovat tak, aby nedošlo ke zpomalení dopravy na kritickou hodnotu.

DUET
Projekt, v rámci kterého vzniká 3D model města a tzv. Digitální dvojče města. Jeho přesah je obrovský – od urbanismu přes dopravu, BIM (informační model budovy), životní prostředí až po bezpečnost.

S4AllCities
Projekt zaměřený na zvýšení bezpečnosti v evropských městech. Pracuje s umělou inteligencí, která vyhodnocuje data z oblasti dopravy, bezpečnosti, kvality ovzduší, říčních průtoků apod. navazuje na digitální dvojče města, v němž se dají modelovat krizové situace. Konkrétně v Plzni se odborníci zaměří na scénář teroristického útoku, který se odehraje v průběhu fotbalového utkání s cílem namodelovat optimální řešení bezpečného opuštění stadionu. Testovat se bude také situace spojená s únikem nebezpečných chemikálií z pivovaru Pilsner Urquell v blízkosti fotbalového stadionu. Objevuje se zde využití dronů pro IZS, tedy oblast, v níž jsme na špičce v Evropě.

Bellerophon
Ten řeší podporu pro prvosledové jednotky (IZS) v situacích, jako jsou rozsáhlé požáry, zemětřesení nebo sesuvy půdy. Ve velké míře se opírá o využití dronů, přičemž v SIT byli osloveni právě díky reálným zkušenostem ze zásahů pro IZS (v roce 2019 se stali díky dlouhodobé úspěšné spolupráci s hasiči, policisty a záchranáři jako první v ČR oficiální součástí IZS, tzv. ostatní složkou).

SkyEdge
Projekt se opět věnuje dronům a je spojen s využitím edge computingu a 5G sítí.

PowerProtect
Zabývá se kybernetickými útoky na energetickou infrastrukturu s přesahem na dopravu a vodárenství.

Převzato z magazínu TA.Di vydávaném Technologickou agenturou ČR, autor: Veronika Dostálová.

Pravidelné novinky e-mailem