English version
Česko bohatne a pro mnoho tuzemských vyznavačů lyžování jsou rakouské Alpy nebo slovenské Tatry stále více dostupnější. I proto majitelé tuzemských středisek mohutně investovali. Před zimní sezonou jejich finanční vklady dosáhly zhruba 650 milionů korun a pohybovaly se na podobné úrovni jako v loňském roce.
Rekordní přitom je počet nově postavených lanovek, kterých je celkem osm, což je nejvíce za posledních pět let. Většina z nich nahradila původní zastaralé vleky.
Bílé dálnice
Nová, téměř kilometr dlouhá čtyřsedačková lanovka s „bublinou“ vyrostla na Tanvaldském Špičáku v Jizerských horách, další lanovky postavili provozovatelé lyžařských areálů také v Krkonoších, v Jeseníkách a Beskydech.
Pokračuje také rozšiřování a výstavba nových sjezdových tratí. Například na Dolní Moravě došlo k propojení dvou částí areálu pomocí nové sjezdovky s názvem Vyhlídková. Významnou novinkou je i propojení skiareálu Klínovec se sousedícím skiareálem na Neklidu a přímé lyžařské propojení s Božím Darem. Lyžaři tak budou mít k dispozici celkem 31,5 kilometrů tratí místo původních 18 kilometrů.
Významná část investic směřovala do lepších služeb a gastronomie. Například Dolní Morava otevře panoramatickou restauraci Skalka s jedinečnou konstrukcí, která nabídne výhled na Králický Sněžník a jeho údolí. Další modernizované restaurace najdou lyžaři na Lipně nebo na Ještědu.
Návrat do 80. let
I přesto, že v horských střediscích vyrostly v minulých letech nové hotely či apartmány, výrazná část především menších a středních zařízení stále neprošla modernizací. Mnoho návštěvníků je tak rozčarováno, když na ně po příjezdu na hory čeká ubytování se společným sociálním zařízením na chodbě nebo pokoje vybavené nábytkem ze sedmdesátých či osmdesátých let ještě polepené inventarizačními štítky tehdejších socialistických podniků.
Rolbaři a data z družic
Nové technologie by měly na horách přispět k lepší úpravě tratí. Systém Snowsat, který umožňuje šetrnější a efektivnější úpravu sjezdovek, instalovali ve SkiResortu Černá hora – Pec. „Systém Snowsat vychází z dat vysílaných družicí i systému GPS, který dokáže monitorovat výšku sněhu na sjezdových tratích. Ta se pak promítne do mapy, kterou mají k dispozici rolbaři ve svých strojích. Díky tomu by měli být schopní upravit sjezdovky efektivněji a lépe,“ vysvětluje výhody novinky ředitel areálu Petr Hynek.
Další vylepšení skiareálů se týkají infrastruktury, zejména výstavby a rozšiřování parkovišť nebo optimalizace skibusové dopravy. Ta výrazně urychluje přesun mezi areály, v některých případech až o třetinu.
Celkem čtyři pětiny z provozovatelů horských center uvedly, že do rozvoje svého podnikání v letošní sezoně investovaly, což postupně vede k tomu, že se stávají stále více konkurenceschopní se zahraničím.
„Nadmořskou výšku ani počty kilometrů sjezdovek díky geografické poloze nezměníme, ale rozsahem a kvalitou služeb jsme již na srovnatelné úrovni, “ poukázal Martin Palán, ředitel pro obchod a rozvoj skiareálu Sněžník.
Vysoké investice do lyžařských areálů si jejich provozovatelé mohli dovolit i díky dobrým výsledkům předchozí sezony. I přes poměrně výrazné výkyvy počasí skiareály zaznamenaly mírně vyšší návštěvnost než loni. Horským střediskům se vyplatily především rozsáhlé investice do zasněžovacích systémů z minulých let.
Skipasy zdraží mírně
Přes výrazné investice se provozovatelé zimních středisek snaží udržet ceny lyžařských skipasů blízko loňské úrovni. Průměrná cena jednodenního skipasu v hlavní sezoně bude pro dospělého 599 korun, pro dítě pak 428 korun. Údaje vycházejí z cen 35 největších lyžařských areálů, oproti loňskému roku se jedná o nárůst o zhruba 3,5 procenta.
„Zvýšení je velmi mírné, ani zdaleka neodpovídá růstu cen energií nebo mzdových nákladů,“ podotýká ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot. Lyžaři navíc mohou výrazně ušetřit při nákupu skipasů přes internet, který umožňuje stále více areálů. Právě prostřednictvím online prodejů mohou v některých areálech lyžaři pořídit skipasy dokonce levněji než v loňském roce.
Hlavní lákadlo. Sjezdovky zase o něco delší a lanovky ještě pohodlnější.
Pro pravidelné návštěvníky hor pokračuje projekt CzechSkipass. Tato lyžařská celosezonní permanentka umožňuje návštěvníkům užít si 215 kilometrů sjezdových tratí ve 23 předních domácích skiareálech. Zahrnuje 40 lanovek a 135 vleků, přičemž cena 11 000 korun pro dospělé a 8000 korun pro děti se oproti loňsku nezměnila.
„Na letošní sezonu mají držitelé CzechSkipassu k dispozici o 25 kilometrů více sjezdovek a zvýšil se komfort pro zákazníky, protože došlo k dalším výměnám starších vleků za nové lanové dráhy. I díky těmto změnám předpokládáme, že zájem lyžařů o tento projekt nepoleví,“ dodal Libor Knot.
Agentura láká cizince
Na propagaci českých hor se kromě jednotlivých areálů podílí také státní agentura CzechTourism. Ta s cílenou propagací tohoto typu turistiky začala v roce 2015 a od té doby ji pravidelně zařazuje do svých marketingových plánů. Pro letošní sezonu má připravenou kampaň na podporu návštěvnosti horských středisek, kterou bude mířit především na zahraniční trhy, zejména do Německa, Polska a Dánska.
„V předchozích kampaních se ukázalo, že téma české hory domácí turisty stále táhne. Rádi bychom tak tento koncept více přenesli na zahraniční trhy a zvýšili tak podíl návštěvníků českých hor ze zahraničí. Především pro cílovou skupinu rodin s dětmi bude toto téma velice atraktivní,“ uvedla Monika Palatková, ředitelka agentury CzechTourism.
Lyžovalo se 113 dní
Díky dobré kondici české ekonomiky stále vzrůstá zájem domácích turistů. Ti tvoří přes 80 procent návštěvníků českých hor. Ačkoliv se počet návštěvníků loni v porovnání s předešlým obdobím zvýšil jen asi o dvě procenta, byly příjmy horských středisek zhruba o deset procent vyšší, než je dlouhodobý průměr, a v porovnání s předešlou, velmi dobrou sezonou vzrostly tržby o pět procent.
U jednotlivých center se čísla lišila s ohledem na jejich polohu a vybavenost. Velké moderní areály měly nárůst ve výši až osmi procent, zatímco menší střediska jen asi tři procenta.
„Nadmořskou výšku ani počty kilometrů sjezdovek díky geografické poloze nezměníme, ale službami a kvalitou jsme na srovnatelné úrovni se zahraničím.“ Martin Palán, skiareál Sněžník
Průměrná délka předchozí sezony byla 113 dnů, což je stejné jako o rok dříve. Zasněžovací techniku mohly sjezdovky využít po dobu 36 dnů.
„V některých oblastech nebyly v úvodu sezony úplně příznivé podmínky pro technické zasněžování. Naštěstí bylo relativně více přírodního sněhu než v předchozích sezonách,“ říká Libor Knot a doplnil: „Na druhé straně jsme pozorovali velmi odlišné podmínky v jednotlivých částech republiky – přírodního sněhu měla dostatek Šumava, ale Jizerské hory či Beskydy přírodním sněhem moc neoplývaly.“
Příliš krátké nájmy
Přestože se horským střediskům v posledních letech daří, pro dlouhodobý rozvoj by potřebovaly výraznější podporu státu. „V tuto chvíli je největším problémem chybějící zákon na podporu cestovního ruchu, který je v zahraničí běžný,“ říká Zina Plchová ze SkiResortu Černá Hora – Pec. „Nejvíce nám v současné době komplikuje rozvoj složitá nebo nevstřícná a vůbec chybějící legislativa v oblasti podpory cestovního ruchu obecně,“ přidává se Martin Palán.
Stát podle Ziny Plchové prostřednictvím svých organizací umožňuje uzavřít nájemní smlouvy na pozemky jen na osm let, což je z hlediska dlouhodobých investic nepříjemné. Navíc to brání čerpání některých typů dotací, které vyžadují alespoň desetiletou udržitelnost. „Nájmy na dobu delší podléhají schválení ministerstva financí, v našem případě ještě po předchozím projednání na ministerstvu životního prostředí,“ uvedla Zina Plchová.
Podle Petra Mandy, výkonného ředitele Firemního bankovnictví ČSOB, je u malých a středních podnikatelů návratnost investice klíčovým faktorem, když zvažují další růst. „Zejména s ohledem na charakter podnikání v horských střediscích a vysokých nárocích na těžkou techniku, která stojí desítky milionů korun, je potřeba uvažovat o návratnosti v horizontu například deseti let. Je proto dobré, aby legislativní podmínky umožňovaly takové podnikání vůbec rozvíjet,“ upozornil Petr Manda.
Podnikání na českých horách navíc výrazně komplikuje fakt, že se oproti zahraniční konkurenci nacházejí v nižších nadmořských výškách. Kvůli postupujícím změnám klimatu je tak stále pravděpodobnější, že budou přicházet sezony beze sněhu, a navíc se mohou opakovat i několikrát za sebou. Spolu s lesnictvím, kde se kvůli globálnímu oteplování dramaticky šíří kůrovec, tak patří právě lyžařská centra k těm oborům podnikání, které změny klimatu ohrožují nejvíce.
Dlouhé léto přálo horské turistice
Hodně spokojeni byli provozovatelé horských středisek s letošní letní sezonou. Neobvykle dlouhé léto spolu s teplotně nadprůměrným podzimem přineslo většině horských středisek nárůst návštěvnosti. „Úspěšnost letních sezon je dlouhodobě vysoká, ale v posledních čtyřech letech návštěvnost stále stoupá. V porovnání s loňským rokem byla čísla v průměru zhruba o pět procent vyšší,“ zhodnotil uplynulé měsíce Libor Knot.
Také letní sezoně předcházely investice do atrakcí pro návštěvníky. Se zimní sezonou se sice nedají srovnat, ale přesto 30 milionů přispělo ke vzniku nových cílů pro turisty. Jednou z nejatraktivnějších letošních novinek byl největší model mamuta na světě, který vyrostl na Dolní Moravě. Uvnitř se nachází expozice věnovaná době, kdy u nás mamuti žili. Na Lipně se zatraktivnila Stezka korunami stromů a Království lesa, ve SkiResortu Černá hora – Pec posílily půjčovny koloběžek a elektrokol.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. Foto: Martin Pinkas.
