Pětina dokonce na bezpečnost nedá měsíčně ani korunu. Firmy tak téma zabezpečení často berou vážně až poté, co kybernetický útok okusí na vlastní kůži. V cestě jim stojí náklady, ale také chybějící znalosti.

Rizika si uvědomují, investují ale málo

Kybernetická bezpečnost je přesto pro české drobné podniky stále důležitějším tématem. Podle průzkumu Touha prosperovat 1 vzniklého v rámci programu Mastercard Strive v Česku ochranu proti kybernetickým hrozbám vnímají jako důležitou pro své podnikání více než dvě třetiny mikro a malých podnikatelů.

Nejvíce se podnikatelé v souvislosti s kybernetickými útoky obávají ztráty dat. Uvádí to hned 54 % dotázaných. Druhým největším strašákem pro firmy je krádež identity a osobních údajů. Obává se jí 44 procent respondentů.

Navzdory rostoucímu povědomí o rizicích však nadále zůstávají investice firem do ochranných opatření nízké. Dvě pětiny mikro a malých podnikatelů jsou ochotné do kybernetické bezpečnosti investovat maximálně 500 korun měsíčně, pětina nechce do zabezpečení investovat vůbec nic.
Pouhých jedenáct procent mikro a malých firem je ochotných zaplatit za zabezpečení více než 2000 korun měsíčně.

Advokát: Za soulad s kyberbezpečnostním zákonem budou mít tisícovky šéfů firem osobní odpovědnost  

„Podnikatelé si stále více uvědomují, že zabezpečení je nedílnou součástí jejich podnikání. Přesto mnozí zatím nedoceňují plný rozsah rizik ani možnosti, jak se jim efektivně bránit. I ti, kteří už mají obecné povědomí, často zůstávají jen u nejzákladnějších kroků – což se odráží i v nízké ochotě investovat do pokročilejších řešení. Pozitivní ale je, že povědomí i zájem o téma kybernetické bezpečnosti pomalu roste. Nyní je klíčové tento trend podpořit a zrychlit,“ vysvětluje Jana Lvová, generální ředitelka Mastercard pro Česko a Slovensko.

Množství útoků stoupá, špatná zkušenost motivuje

Efektivní motivací, která přiměje podnikatele se na bezpečnost více zaměřit, bývá podle Barometru přímá zkušenost s hrozbami.

Kybernetickému bezpečnostnímu incidentu čelilo podle průzkumu již 31 procent podnikatelů. A právě ti, kteří mají s kybernetickými hrozbami vlastní zkušenosti, jsou ochotní do bezpečnostních opatření investovat nejvíce. Hned 84 procent z nich uvádí, že pravděpodobně budou do nástrojů kybernetické bezpečnosti investovat.

Průzkum: Kybernetickým útokům za posledních pět let čelila každá čtvrtá firma

Dosavadní vývoj naznačuje, že se firmy budou s hrozbami setkávat stále častěji. Frekvence kybernetických útoků totiž dlouhodobě stoupá. Podle údajů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zaznamenala Česká republika v roce 2024 rekordních 268 kybernetických útoků. Oproti roku 2022 se tak jejich počet téměř zdvojnásobil. Skutečný počet útoků bude ovšem vyšší.

Malé firmy postrádají znalosti

Přes dvě třetiny dotázaných podniků uvádí, že v současné době používají antivirový software, šest z deseti podniků zavedlo dvoufaktorové ověřování. Podobná část (59 %) se spoléhá také na pravidelné softwarové aktualizace. S ostatními opatřeními už je to však o poznání horší. Firewall používá jen 49
% dotázaných firem, šifrování dat pak pouhá třetina. Alarmující je, že prevenci formou vzdělávání zaměstnanců praktikuje jen 42 procent podniků.

Čtvrtého vydání průzkumu Barometr: Touha Prosperovat se zúčastnilo celkem 613 vlastníků, vedoucích pracovníků, ředitelů
nebo manažerů mikro a malých podniků v České republice (firmy s méně než 50 zaměstnanci). Sběr dat probíhal od prosince 2024 do ledna 2025.

Priority jsou zatím jinde

Pro mnohé firmy je rozhodující otázka peněz. Více než 30 procent dotázaných uvádí jako hlavní překážku vyšších investic do kybernetické bezpečnosti vysoké náklady s tím spojené.

Nedostatek prostředků na inovace se přitom netýká pouze zabezpečení. Podle Barometru totiž nadále zaostávají i investice do digitalizace. Asi 45 % dotázaných podnikatelů plánuje v letošním roce na digitalizaci vyčlenit do pěti procent svého rozpočtu, třetina dokonce méně než jedno procento.

Opatření podle směrnice NIS2 jsou za dveřmi. Jak se na ně firmy připravují?

Více než desetinu rozpočtu naopak na digitalizaci dá jen pět procent firem. Za nejzásadnější překážky, které stojí v cestě digitalizaci, dotázaní označují nákladová a časová omezení (23 %) a nedostatek finančních prostředků (22 %).

„Tři z pěti podnikatelů jsou přesvědčení o tom, že pro budoucí úspěch jejich podnikání je adopce moderních technologií klíčová. Investice do digitalizace tomu však zatím neodpovídají, což naznačuje, že jejich priority zatím leží jinde,“ vysvětluje Jana Fišerová, vedoucí výzkumu CARE Česká
republika.

„Firmy, které v této disciplíně zaspí, se musejí připravit, že je začne vytlačovat konkurence, která bude díky digitálním nástrojům pracovat efektivněji a zákazníkům díky tomu nabídne lepší služby. Právě proto jsme na platformě Pro podnikavé připravili řadu kurzů, návodů a tipů, které pomohou podnikatelům se v digitálním světě zorientovat, a ještě více nakopnout své podnikání,“ dodává.

Redakčně upravená tisková zpráva Care