Podnikatelské prostředí na Slovensku

Základní údaje

Oficiální název: Slovenská republika
Počet obyvatel: 5 477 038 (2011)
Rozloha: 49 035 km²
Měna: Euro (EUR)
Etnické složení: Slováci 85,5 %, Maďaři 9,7 %, Romové 1,7 %
Zdroj: CIA World Factbook

Slovenská republika vznikla po rozpadu Československa v roce 1993 a jedná se o parlamentní republiku s jednokomorovým parlamentem.

Hlavou státu je prezident volený přímo lidem na 5 let s maximálně jedním znovuzvolením. Prezidentem je od roku 2004 Ivan Gašparovič, opětovně zvolen byl roku 2009. Prezident jmenuje vládu, která podléhá vyslovení důvěry parlamentu. Zákonodárná moc je svěřena do rukou jednokomorového parlamentu – Národní rady SR. Národní rada se skládá ze 150 členů volených na 4 roky na základě poměrného systému.

Struktura hospodářství a zahraniční obchod

Oproti západoevropským ekonomikám je na Slovensku vyšší podíl zemědělství, kde dominuje pěstování obilí, chmelu, brambor a chov dobytka, drůbeže a prasat. Důležitým sektorem je průmysl, zejména strojírenský a automobilový. Zajímavý pro slovenskou ekonomiku je také chemický a hutní průmysl.

Slovensko vyváží hlavně stroje a elektrická zařízení, vozidla, nerosty, kovy a chemikálie. Nejvýznamnějším exportním partnerem je Německo (podíl 21 %). Teritoriální struktura importu je obdobná. Největší část dovozu pochází z Německa (19,3 %) a České republiky (15,1 %).

Makroekonomický výhled

Slovensko se po tvrdém zásahu finanční krize rychle vzpamatovává. Zatímco v nejkrizovějším roce 2009 se jeho ekonomika propadla o téměř 5 %, již v následujím roce se tempem růstu 4,4 % razantně odrazila od dna. S postupem času ale opět zpomaluje. V roce 2012 činil růst HDP 2,0 %. Obrat v trendu by měl přinést až rok 2014, kdy by hospodářství našich východních sousedů mělo vzrůst o necelá tři procenta.

Zdroj: Evropská komise; e odhad

Dřívějšímu tahounu růstu – domácí poptávce – došel dech. Hlavním způsobem se na tom podepisuje vysoká nezaměstnanost a fiskální konsolidace vlády. Hlavním motorem růstu tak byly čisté vývozy, které těží i z nově budovaných exportně orientovaných výrobních kapacit zejména v automobilovém průmyslu.

Slováci pomalu stabilizují své veřejné finance. Zatímco za expremiérky Ivety Radičové se úsporná opatření odehrávala spíše na výdajové straně rozpočtu, v dubnu 2012 nastupivší levicová vláda Roberta Fica se orientuje spíše na zvyšování příjmů.

Trh práce

Míra nezaměstnanosti je na Slovensku dlouhodobě na relativně vysokých úrovních. Vloni představovala 14,0 % a v blízké budoucnosti by měla mírně klesat.

Aktuální minimální mzda je zde na úrovni 337 eur, což je jen nepatrně výše než činí minimální mzda v České republice (ekvivalent 318 eur).

Náklady práce jsou mírně nižší než v ČR. Například ve zpracovatelském průmyslu v roce 2011 činily 1 148 eur, tedy zhruba o pětinu méně než jsou průměrné náklady práce v tomto odvětví v České republice.

Zdroj: Eurostat

Základy pracovního práva

Pracovní smlouvu je možno uzavřít na dobu neurčitou i určitou, druhou variantu však maximálně na dobu 2 let a prodloužit či opětovně dohodnout lze pouze dvakrát v rámci těchto 2 let. Slovenští zaměstnanci si užívají minimálně 4 týdny zákonné dovolené.

Zkušební doba je stanovena na maximální délku 3 měsíců. V případě vedoucích zaměstnanců může být zkušební doba prodloužena až na 6 měsíců. Výpovědní lhůta činí měsíc, zákon však udává i výjimky a možnosti prodloužení výpovědní lhůty. Pracovní doba na Slovensku je stanovena na 40 hodin týdně a přesčasy smějí být maximálně 8 hodin týdně.

Základy obchodního práva

Nejčastějšími právními formami podnikání jsou společnost s ručením omezeným (spol. s r. o.) a akciová společnost (a. s.). Minimální kapitál slovenské s.r.o. činí 5 000 EUR (cca 120 000 Kč), přičemž počet partnerů je omezen 50. Minimální vklad každého ze společníků je 750 EUR. Akciová společnost má dvě podoby: s veřejnou nabídkou na úpis akcií a bez veřejné nabídky. Otevřená akciovka nemá omezený počet společníků. Ti se získávají veřejným úpisem a spolu s upisovateli musí dát dohromady základní kapitál ve výši alespoň 25 000 EUR.

Z průzkumu Světové banky vyplývá, že proces založení průměrné s. r. o. je na Slovensku poměrně zdlouhavý (zabere přes dva týdny) a celkové náklady se vyšplhají do výše okolo 400 EUR (cca 10 000 CZK).

Zdroj: Národná agentura pre rozvoj MSP

Hlavní daně a vedlejší náklady práce

Sazba korporátní daně ve výši 23 % je ve středo- a východoevropském kontextu spíše nadprůměrné číslo. Nejinak tomu je u daně z příjmu fyzických osob, která je progresivní. Z daňového základu menšího než 34 402 EUR se platí 19 %, pro vyšší příjmy se platí 25 %.

Náklady na pracovní sílu zvyšuje pouze příspěvek zaměstnavatele na sociální zabezpečení, který činí 35,2 %. Z hrubé mzdy zaměstnance je navíc na stejný účel strženo 13,4 %. Daň z přidané hodnoty má dvě pásma. Kromě standardní 20% sazby mají 10% sníženou sazbu (farmaceutické zboží, některé zdravotnické potřeby a zařízení či knihy) a osvobození od daně z přidané hodnoty (oblasti sociální pomoci, zdravotnictví, školství a vzdělávání, kultury, sportu, některé finanční služby).

Zdroj: Národná agentura pre rozvoj MSP

Energetika

Nejvíce elektřiny se na Slovensku vyrobí v jaderných elektrárnách, jejichž podíl na primární produkci přesahuje polovinu. Druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou obnovitelné zdroje energie s podílem 22,7 %.

Energie na Slovensku jsou dražší než v ČR. V první polovině roku 2012 elektřina průmyslovým velkoodběratelům prodávala za 0,1316 EUR za kWh a ceny zemního plynu dosahovaly výše 10,96 EUR za GJ.

Zdroj: Eurostat, ceny bez DPH

Investiční pobídky

Slovensko rozděluje své dotace dle regionů a zejména jejich zaměstnanosti. Proto maximální výši pomoci veřejné podpory (tzv. intenzitu) rozděluje do 6 zón dle nezaměstnanosti.

Investoři se mohou ucházet o jednu ze 4 forem podpory: finanční dotace, daňové úlevy, příspěvek na pracovní místo či převod majetku státu/obce na investora. Slovensko podporuje projekty realizované v oblastech průmyslu, technologických center, center strategických služeb či turismu. Z fondů EU na období 2007-2013 na Slovensko míří 11,4 miliardy eur.

Převzato z Měsíčníku EU aktualit vydávaném EU Office České spořitelny, a. s.