Podnikatelské svazy: Jak oživit hospodářství? Vláda musí uvolnit šrouby

Rychlost, s jakou se tuzemské hospodářství vyrovná s dopady vládních kroků proti šíření koronaviru, bude podle podnikatelských organizací záviset na tom, zda a jak vláda uvolní opatření, která svazují podnikání.

„Máme-li hodnotit celé období od 12. března do dneška, kdy se výrazněji uvolňují restriktivní opatření, domnívám se, že vláda celkově situaci zvládla dobře. To platí i pro výši plánovaného rozpočtového deficitu 500 miliard korun, který je v dané situaci pochopitelný. Samozřejmě to neznamená, že takové schodky mohou být v budoucnu samozřejmostí, bude-li krize pokračovat nebo pokud přijde jakákoli jiná,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Dlouhý nicméně doplnil, že z více než jednoho bilionu korun, který vláda slíbila na podporu ekonomiky a byznysu, se mezi podnikatele zatím dostalo jen zhruba sto miliard.

Uvolňovací třicítka

Svazy nyní předložily sadu třiceti konkrétních opatření pro uvolnění podnikání. Navrhují například dočasně snížit spotřební daň z motorové nafty, která se promítá do ceny přepravy zboží, či zavést mimořádné odpisy nově pořízeného majetku.

Podle představitelů podnikatelských organizací už skončila fáze, kdy zaměstnavatelé a živnostníci potřebovali okamžitou pomoc státu.

„Další osud podnikatelů bude záviset především na jejich vlastních schopnostech. K ozdravení ekonomiky nicméně bude potřeba, aby do konce letošního roku vláda přijímala již jen taková opatření, která budou mít prokazatelný potenciál relevantně stimulovat dotčená odvětví ekonomiky ČR,“ doplňuje šéf komory.

Například cestovní ruch bude podle Dlouhého potřebovat přímé dotace stejně jako marketingovou podporu ČR jako turistické destinace.

„Českému průmyslu by mimo jiné mohlo pomoci udržet zaměstnanost systémové nastavení kurzarbeitu po vzoru německého modelu a do té doby prodloužit program Antivirus,“ domnívá se zástupce komory.

Peníze z programu Pětadvacítka jsou podle HK ČR jen jinou formou podpory v nezaměstnanosti – peníze směřovaly na živobytí lidí, nikoliv na podporu jejich podnikání. Velkou část balíku vládní pomoci pak tvoří bankovní záruky za nově poskytnuté úvěry.

 „Tyto peníze podnikatelé vrátí do státního rozpočtu. A protože jsou úročené, tak i s úroky. Ale aby mohli podnikat, platit daně do státní kasy, potřebují k tomu od vlády dobré podmínky,“ upřesňuje Vladimír Dlouhý.

Obchody už zaplatily dvě miliardy

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy stála zvýšená hygienická opatření obchody už 1,8 miliardy korun, které zaplatily nikoliv z veřejných, ale z vlastních zdrojů. Obchodu se přesto zatím daří držet zaměstnanost a jako jeden z mála sektorů tvořil nová pracovní místa i během nouzového stavu.

„Aktuálně vzrostl počet zaměstnanců v retailu o 8600 lidí. Pro nepotravinářský sektor ale bude udržení zaměstnanosti obtížné, neboť poptávka se k normálu vrací mnohem pomaleji, než se očekávalo. Proto bude klíčové, aby program Antivirus pokračoval i na podzim a lidé byli přesvědčeni, že si dokážou práci udržet dlouhodobě,“ potvrzuje Prouza.

Podnikatelé v ubytovacích službách budou prý potřebovat spíše přímou dotaci než úvěry. Program Antivirus podle nového šetření Asociace hotelů a restaurací využilo skoro 79 % poskytovatelů ubytovacích služeb mimo Prahu, v hlavním městě téměř 90 % podniků

„Díky tomu většina podnikatelů v ubytovacích službách mimo Prahu zatím drží své zaměstnance. Propustit musely pouze do 5 procent zaměstnanců. Více (do 10 %) zaměstnanců propustila zatím pouze sedmina zaměstnavatelů. Většina firem ale stále ještě čeká, jak se bude dále vyvíjet pomoc státu pro udržení a podporu cestovního ruchu,“ shrnuje prezident asociace Václav Stárek.

V Praze je nicméně situace výrazně dramatičtější. Třetina zaměstnavatelů propustila mezi 5 až 10 %procenty svých zaměstnanců. Další třetina podnikatelů propustila do 30 % zaměstnanců a 15 % firem v asociaci uvedlo, že musely propustit až polovinu pracovníků.

EarthScape ImageGraphy / Shutterstock.com

Vláda by se měla soustředit i na průmysl. V ČR zajišťuje jednu třetinu míst v soukromém sektoru. Samotný automobilový sektor přitom zaměstnává zprostředkovaně až půl milionu zaměstnanců a tvoří devět procent českého HDP. Tuzemský průmysl se nicméně v dubnu meziročně propadl téměř o 34 %.

„Stát by proto měl cílenými opatřeními podpořit likviditu a zaměstnanost, zejména zakotvit do českého právního řádu německý model kurzarbeitu. Aktivoval by se podle předem stanovených pravidel po skončení programu Antivirus,“ navrhuje vládě jedno z několika opatření pro průmysl předseda Průmyslové sekce Hospodářské komory a ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

„Na podporu konkurenceschopnosti v rámci úzce provázaných mezinárodních dodavatelských řetězců je pro český automobilový průmysl v době ekonomického poklesu klíčová podpora investic do digitalizace, automatizace a rozvoje environmentálních řešení ve výrobě. Zároveň je zapotřebí pokročit v budování infrastruktury,“ dodává Petzl.

Lepší být připraven

Podnikatelské organizace zároveň deklarovaly, že jsou připravené kromě svých návrhů s vládou jednat také o tom, jak vylepšit protiepidemiologická opatření v podnicích, která by se zavedla na podzim letošního roku jako prevence proti případné druhé vlně koronaviru.

„Je lepší být připraven, než nepřipraven. Nikdo si nepřeje, aby vláda opět plošně vypnula českou ekonomiku. Lokální ohniska se týkají i lokálních zaměstnavatelů, a proto je nezbytné i do firem poslat jasné instrukce, jak mohou efektivně přispět v prevenci šíření nákazy,“ uzavírá Vladimír Dlouhý.




• Teritorium: Česká republika