Téma

Podpora Ukrajině loni výrazně pomohla české ekonomice

V uplynulém roce bouřlivě rostl tuzemský obranný průmysl. Ukrajinci, kteří před ruskou agresí utekli do Česka, pomohli zaplnit díry na trhu práce. Státní pokladně navíc vydělali dodatečné miliardy na odvodech. České firmy také vyhlížejí příležitosti při poválečné obnově Ukrajiny.

Končí třetí rok ruské agrese na Ukrajině. Podpora napadené země má samozřejmě na prvním místě zmírnit utrpení obyvatel a také pomoci zastavit ruskou rozpínavost. Vedle toho ale situace přinesla také stimuly pro růst české ekonomiky.

Je stále více zřejmé, že vedle humanitárního rozměru má pomoc Ukrajině i přínos pro ekonomiku. Jen rozmach obranného průmyslu by letos mohl podle odhadů vylepšit růst českého HDP o dvě až tři desetiny procenta.

Představitelé státu ani ekonomové o tom dříve nechtěli promlouvat příliš nahlas, protože humanitární katastrofu, jakou je válka, není vkusné jmenovat jako přínos pro hospodářství. S respektem k utrpení běženců i válkou poničených oblastí se ale začíná ve veřejném prostoru i toto probírat.

V jistém úseku společnosti totiž koluje naprosto opačný narativ, tedy že Ukrajincům se pomáhá na úkor českých zájmů. A s blížícími se volbami tento názor rádi někteří politici využijí k zisku hlasů. Typickou ukázkou je například kritika, kterou v jednom ze svých videí okomentoval peníze na pomoc Ukrajincům předseda strany SPD Tomio Okamura. „… vláda zvyšuje našim občanům daně, ruší slevy, důchodcům snižuje důchody a pro mnoho Čechů je bydlení nedostupné… Tyto peníze, tyto naše peníze mohou sloužit našim občanům,“ říká Okamura.

Práci má už víc než 150 tisíc běženců

Ve skutečnosti se ale podpora Ukrajiny české ekonomice i státní pokladně vrací, a to doma i za hranicemi. V tuzemsku je to v první řadě ve formě dodatečných příjmů státu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka při listopadové rozpravě v Poslanecké sněmovně uvedl, že do té doby odvedli za rok 2024 Ukrajinci na daních a odvodech na zdravotní a sociální pojištění 17,1 miliardy korun, zatímco na pomoc uprchlíkům bylo ve stejné době vyplaceno jen 11,4 miliardy korun. Jinak řečeno běženci vydělávají České republice výrazně více, než kolik humanitární pomoc stojí.

Navíc se tato bilance překlápí do plusu stále výrazněji. Pomoc stála jednorázově hodně peněz na začátku v roce 2022, kdy do Česka dorazily naráz statisíce běženců bez domova a bez práce. Ke konci loňského roku bylo v režimu dočasné ochrany zhruba 380 tisíc Ukrajinců, z toho asi 95 tisíc dětí. Z dospělých běženců ale podle Jurečky už víc než 150 tisíc začalo v České republice pracovat.

Imigranti tak pomohli zaplnit díry na dlouhodobě nenasyceném trhu práce, když obsadili také pozice, na nichž Češi prostě dělat nechtějí. „V žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémní vysoký podíl lidí, kteří přišli za poslední tři roky z Ukrajiny a byli v takové míře zapojeni do trhu práce,“ potvrdil Marian Jurečka.

Protože přes 60 procent zaměstnaných běženců tvoří ženy, obsadily typicky pozice jako jsou pokladní v supermarketech, kuchařky nebo číšnice.

Firmy našly nové dělníky i řidiče

Příznačné je, že ještě v předvečer války tlačily tuzemské firmy a podnikové asociace na vládu, aby zvýšila kvóty pro počet pracovníků z Ukrajiny a zjednodušila administrativu spojenou s jejich náborem. S příchodem uprchlické vlny se to pak do jisté míry vyřešilo samo.

Nezaměstnanost nejenže nevylétla do rizikových výšin, ale zůstává naopak nadále nezdravě nízká. „Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako řidiči a obsluha pojízdných zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali,“ uvedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí v komentáři k vývoji prosincové nezaměstnanosti, která byla očekávaných 4,1 procenta.

Podle ministerstva ovšem tvoří 61 procent všech zaměstnaných ukrajinských běženců ženy. Situace tak pomohla hlavně se službami a pracovními pozicemi, kde není potřeba tolik fyzické síly. Další komplikací je i to, že uprchlíci zatím často dělají práci, která je výrazně pod jejich kvalifikací. Výzvou tak zatím zůstává, jak lépe zužitkovat jejich vzdělání a odbornost.

Zbrojaři hlásí rekordní tržby, nabírají lidi a skupují konkurenci

Největší boom od dob sametové revoluce přinesla pomoc Ukrajině a celoevropský růst investic do obrany českému zbrojařskému průmyslu. Ten na sebe zároveň váže spoustu subdodavatelských firem. V době jinak skomírající průmyslové výroby to je výrazná pomoc celé ekonomice.

Například společnosti Excalibur Army, která se specializuje mimo jiné na modernizaci tanků nebo dodávky obrněných vozů, vzrostly ve „válečném“ roce 2023 tržby meziročně téměř o 40 procent na rekordních 18,7 miliardy korun. Firma kvůli novým zakázkám nabírá stovky zaměstnanců.

Jde o člena skupiny CSG, která mohla díky rostoucím zbrojařským zakázkám v minulých dnech dokončit i historický obchod. V přepočtu za víc než 53 miliard korun koupila amerického giganta Kinetic Group, který působí ve výrobě střeliva. „Akvizice je pro nás zásadním milníkem, který z nás dělá skutečně globální skupinu s významnou přítomností v USA. Zároveň se stáváme lídrem v oboru malorážového střeliva,“ uvedl majitel skupiny CSG Michal Strnad. Celá skupina, do níž patří například i výrobce nákladních vozů Tatra Trucks, už zaměstnává v Česku i v zahraničí víc než 14 tisíc lidí.

Výrobci zbraní a střeliva zažívají od začátku ruské agrese renesanci. Banky jsou rázem ochotnější poskytnout úvěr, vlády rozsáhle investují. Rekordmanem je Polsko, které dá letos na obranu 5 procent HDP a chce vybudovat největší armádu v EU.

Mimořádně dynamický růst hlásí v poslední době také skupina Colt CZ, výrobce ručních zbraní a střeliva. Její výnosy dosáhly za prvních devět měsíců loňského roku téměř 15 miliard korun, což byl meziroční růst o víc než 51 procent. „A to díky organickému růstu a rovněž konsolidací akvizice Sellier & Bellot. Z regionů byl růst zaznamenán zejména v Evropě včetně České republiky a také v USA,“ informovala společnost. Do skupiny Colt CZ patří i Česká zbrojovka s tradiční výrobou ručních zbraní. Právě tato skupina by se také měla podílet na stavbě nových továren na výrobu střeliva a útočných pušek přímo na Ukrajině.

V Kolíně dělají drony vysloužilí bojovníci

Naopak na českém území v Kolíně spustila loni výrobu vojenských dronů určených pro ukrajinskou armádu společnost UAC. Spojila svoje know-how v oblasti bezpilotních letounů s poznatky operátorů, kteří mají ostré bojové zkušenosti. V továrně totiž tvoří čtyři pětiny z necelé stovky zaměstnanců Ukrajinci, z nichž mnozí mají zkušenosti přímo z fronty nebo z předchozí výroby bojových dronů na Ukrajině.

Roste i další významný hráč. Skupina STV Group, která je výrobcem velkorážové munice, oznámila také rozšiřování svých opraváren v Poličce, kde se servisují a modernizují obrněné vozy BVP-1 a BVP-2, tanky T-72 či samohybné houfnic DANA. Areál už dává práci víc než 250 lidem a ročně se v něm opraví přes stovka vozidel. Skupina chce provoz rozšířit i o výrobu nové vojenské techniky.

Společnost STV Group dodala na sklonku uplynulého roku ukrajinské armádě zásilku protitankových granátometů v hodnotě 20 milionů korun. Tuto dodávku firma pojala jako bezplatný dar napadené zemi.

Z výroby zbraní je ze dne na den protežované odvětví

Růst investic do obrany a armád si pochvaluje i výrobce letadel Aero Vodochody Aerospace. „Rok 2024 byl přelomový a plný významných událostí nejen pro naši společnost, ale pro celý český letecký průmysl, který začíná být zase více vidět na světovém nebi,“ komentoval uplynulou sezonu předseda představenstva Viktor Sotona. Společnost v ní mimo jiné navýšila své dodávky pro globální giganty ve výrobě letadel, koncerny Airbus a Embraer. Díky tomu mohl podnik přistoupit i k náboru nových zaměstnanců.

Aero Vodochody loni představilo nejnovější model cvičného letounu pod označením L-39 Skyfox. Vedle tréninku pilotů může stroj sloužit i jako lehký bitevník nebo průzkumný letoun.

Ke změnám, které přinesla zbrojařským firmám válka na Ukrajině, přitom patří i odlišný přístup bank a vlád. Ruská agrese ukázala, že Evropa musí v investicích do obrany chtě nechtě přitlačit. Výroba zbraní a střeliva ze dne na den přestala být jen trpěnou periferií průmyslu, rázem jsou naopak výdaje na obratu v rozpočtech evropských států prioritou. Banky jsou také vůči zbrojařským podnikům vstřícnější při poskytování provozních úvěrů. Pro české hospodářství je výhodou, že velká část dodávek pro Ukrajinu je zaplacena ze zahraničích zdrojů, ale výroba v tuzemsku generuje zisk českým firmám, daně českému státu a práci místním lidem.

Obnova Ukrajiny spolkne v příštích letech na půl bilionu eur

Dalším stimulem pro hospodářství ovšem bude v budoucnu nesporně také pomoc s poválečnou rekonstrukcí Ukrajiny. Díky tomu, že Česká republika patří k nejaktivnějším spojencům napadené země, jsou české firmy logicky mezi prvními kandidáty na spolupráci s tamějšími regiony i firmami. Jen pro následující dekádu odhaduje Evropská komise objem obnovy válkou zdevastované země minimálně na 450 miliard eur. Financování může jít z různých zahraničních zdrojů od Světové banky přes pomoc od EU nebo USA až po využití zmrazených devizových rezerv Ruska coby viníka války.

Česko se už nyní snaží propojovat tuzemské podniky s ukrajinskými partnery. Pro tento účel vznikl například Business klub Ukrajina, na jehož spuštění se podílelo přes 185 českých podniků. Začínající startupy z obou zemí se zase pokusila propojit iniciativa Invest in Bravery, která uspořádala nejprve v roce 2023 setkání začínajících firem v Kyjevě a loni navázala konferencí v Praze.

Co nabízí Business klub Ukrajina? Přečtěte si o iniciativě českých firem více na portálu ExportMag.cz

Zachovat a posílit obchod s Ukrajinou má za cíl také Fond Ukrajina, jehož prostřednictvím pojišťuje vývoz do válkou zmítané země Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP. Loni EGAP zjednodušil a rozšířil podmínky pro zájemce. Nově tak začal pojišťovat vývozní zakázky českých firem v maximální hodnotě až pěti milionů eur na jednoho ukrajinského zákazníka (oproti dřívějším třem milionům eur) a zrušil také nutnost doložení předchozích obchodů. I díky tomuto pojištění tak udržela obchod třeba společnost Farmet z České Skalice, která na Ukrajinu už před válkou dodala tisíce zemědělských strojů.

Ukrajinské startupy hledají české partnery. Přečtěte si na portálu ExportMag.cz více o iniciativě Invest in Bravery

Češi pomůžou s větrnou elektrárnou i záchranou muzeí

Poválečná obnova Ukrajiny už de facto probíhá. Týká se jak osvobozených území v Charkovské, Chersonské či Sumské oblasti, tak i západnějších regionů země, které Rusové ostřelují raketami. Prvním na řadě jsou pochopitelně dopravní stavby nebo poničená energetika. Na podzim tak byla dokončena zatím největší česká investice v období od začátku války. Společnost MND podnikatele Karla Komárka spustila větrnou elektrárnu Oriv za v přepočtu víc než 1,5 miliardy korun.

Vedle byznysu v ukrajinské energetice oznámil český podnikatel také Projekt Archa v oblasti záchrany kulturního dědictví. Mobilní jednotka Archa I má na Ukrajině navštívit ohrožené kulturní lokality. Podle OSN jich bylo na Ukrajině válkou poničených na čtyři stovky včetně víc než 30 muzeí a 15 knihoven. „Jednotka byla speciálně navržena pro provoz v nehostinných podmínkách a je vybavena technikou pro přepravu, restaurování a digitalizaci. Umožní kulturním pracovníkům v oblastech zasažených válkou zachránit historické knihy a vytvořit digitální kopie či 3D skeny objektů, jako jsou fresky, které nelze přemístit,“ informovala společnost MND.

Cestu 20stopého kontejneru určeného pro konzervaci vzácných rukopisů a dokumentů v minulých dnech dokončila společnost Jusda Europe, která zajistila i jeřábovou manipulaci a speciální podvozek pro náklad. Doprava přes zemi ve válečném stavu byla sama o sobě náročnou akcí. „Z bezpečnostních důvodů jsme aplikovali několik nadstandardních opatření. Přesné místo určení bylo řidiči sděleno až po naložení zásilky a průběh celé přepravy byl pravidelně monitorován,“ uvedl ředitel společnosti Petr Škoda.

Jen příprava cesty kontejneru v rámci projektu Archa na Ukrajinu trvala dva měsíce.

Naděje je taková, že by obnova Ukrajiny mohla začít naplno už v následujících měsících. Vzhledem k rostoucímu vyčerpání obou válčících stran se pomalu zvyšuje pravděpodobnost scénáře, že by mohlo nastat příměří a klid zbraní na východě Evropy ještě letos.

Tomáš Stingl

Doporučujeme