English version
FDI dosáhly částky 4,416 mld. EUR (tj. přes 100 mld. CZK). Za deset let, tzn. od roku 2012, se z úrovně 1,009 mld. EUR zvýšil objem investic více než 4,5krát. Výše FDI dosahuje unikátního podílu 73 % HDP.
Je nesporné, že Srbsko je nyní značně atraktivní a zajímavou destinací pro zahraniční podnikatele především z důvodu pokračujících růstových trendů národní ekonomiky. Vysoké hodnocení získalo Srbsko například za zvládnutí pandemie covidu-19 (CNN 2021, BBC News 2021), atd. Ekonomický propad HDP činil pouze -1 % v r. 2020, což je jeden z nejlepších výsledků v Evropě. Následný hospodářský boom pak dosáhl dokonce na úroveň +7,5 % v roce 2021 (pozn. údaj za rok 2022 dosud není uveden).
Z veřejně dostupných zdrojů lze rovněž zaznamenat, že například dle Financial Times bylo Srbsko uvedeno na 1. místě ve světě (Greenfield FDI Performace 2019) a na 1. místě v Evropě (Greenfield FDI Performance 2020). Třetím rokem za sebou je rovněž Srbsko na 1. místě z hlediska počtu pracovních míst vytvořených FDI na milion obyvatel (IBM Global Locations Trends). Unikátní je rovněž pokles nezaměstnanosti v této balkánské zemi, kde za deset let z původní úrovně 24 % činí aktuální hodnota 8,9 % (MF – leden 2023).
ExportMag.cz: Česká firma uspěla v Turecku s dodávkami pro plynovody
Mezi významná pozitiva při rozhodování o vstupu do Srbska uvádějí zahraniční investoři dle srbské rozvojové agentury RAS pokračující růstový trend národního hospodářství, stabilní měnový vývoj, podnikatelské prostředí (např. 9. místo ve světě z hlediska stavebních povolení dle World Bank Doing Business List), velmi konkurenční operační náklady (konkrétně např. cena práce – měsíční průměrná čistá mzda cca 700 EUR, daň ze zisku právnických osob 15 % (pozn. v ČR – 19 %)
Dále cena kancelářských prostor – v průměru 6,3 m2 za 100 EUR/měs.), státem podporované vědeckotechnické parky o rozloze 54,2 km2, optimální geografická poloha a budovaná dopravní infrastruktura, bezcelní přístup k 1,3 mld. spotřebitelům (EU, UK, EFTA, CEFTA, Turecko, USA, EAEU, Japonsko, Austrálie), dostupnost kvalifikovaných sil s vysokoškolským vzděláním v oblasti vědy a technických oborů (15. místo ve světě – High Proficiency Score), atd.
Zahraniční investory láká do Srbska značná vládní podpora FDI a současné investiční pobídky. Srbský systém je řešen efektivní národní legislativou s rozlišením pro oblasti přímých investic, daní, cel, zaměstnanosti, svobodných zón, stavebních pozemků, atd. Speciální pobídky byly vytvořeny rovněž například pro filmový průmysl.
Rozhodující faktory FDI
V oblasti přímých investic jsou pro státní podporu a benefity rozhodující tři faktory – průmyslový sektor, umístění investice a velikost společnosti. Tyto pobídky jsou určeny pro zpracovatelský průmysl, potravinářství a hoteliérství. Příjemcem podpory musí být místní právnický subjekt, objem kapitálové investice v rozmezí 100 000–2 000 000 EUR, vytvoření 10–70 nových pracovních míst. Kompenzace může dosáhnout 50 % pro velké společnosti a 60 % pro střední a malé podniky.
V rámci daňových pobídek nabízí Srbsko firmám až 10 let daňových prázdnin (při objemu dlouhodobého hmotného majetku min. 8,3 mil. EUR a vzniku min. 100 pracovních míst). Speciální daňové podmínky jsou stanoveny pro startupy, vědu a výzkum, duševní vlastnictví, atd.
Srbsko má celkem uzavřeno 59 platných smluv o zamezení dvojímu zdanění včetně České republiky, se kterou má podepsanou rovněž Dohodu o podpoře a ochraně investic a Smlouvu o sociálním zabezpečení.
Podpora při vytváření nových pracovních míst patří mezi klíčové segmenty investičních pobídek v Srbsku. Dle rozsahu může dosáhnout až 75 % nákladů na daň ze mzdy (pro 100 a více nových pracovních sil). V menším rozsahu pak 70 % (10–99 nových zaměstnanců), 65 % (méně než 10 nových zaměstnanců). Pracovníci v rámci FDI musí být minimálně šest měsíců předtím registrováni v Srbsku jako nezaměstnaní.
Zajímavé příležitosti nabízí v Srbsku rovněž svobodné zóny, kterých je v současné době 15, a to většinou v blízkosti největších srbských měst. Tyto zóny jsou určeny pro zahraniční investice v objemu více než 3 mil. EUR, minimálně 100 zaměstnanců v průběhu prvních dvou let a rovněž podmínkou je, aby z investice plynul pozitivní efekt na zahraničně obchodní bilanci Srbska. Za poslední rok dle dostupných statistik vykazují svobodné zóny v Srbsku zaměstnání pro více než 42 000 zaměstnanců ve 227 společnostech, které dosáhly celkového obratu 5 miliard EUR, což představuje cca 11% podíl na celkovém exportu této balkánské země.
Dominantními hospodářskými sektory z hlediska investic jsou přitom automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, ICT, finanční a bankovní služby, zemědělství a potravinářství, textilní průmysl, strojírenství, chemický a farmaceutický průmysl, atd.
V Srbsku operuje v současné přes 200 významných zahraničních společností mj. Microsoft, Stellantis N.V., Fiat Chrysler Automobiles, Siemens, Stada Group / Hemofarm, Panasonic, Continental, Michelin, Bosch, Brose, Tigar Tyres, Swarovski, Magneti Marelli, Yazaki, Nestle, Dr. Oetker, Swarovski, Toyo Tires, Heineken, atd.
Velmi úspěšné jsou v Srbsku i investiční vstupy českých společností. Zmínit lze například akvizici skupiny PPF do telekomunikační společnosti Telenor a do srbského mobilního bankovnictví, akvizici společnosti SEBRE do filmových studií Avala Studios Beograd a developerského projektu Marina Dorćol, akvizici karlovarské společnosti Mattoni 1873 do tradičního výrobce srbských minerálních vod Knjaz Miloš, akvizici leteckých opraváren JAT-Tehnika českou společností Avia Prime, kapitálový vstup ostravského holdingu CE Industries do chemického koncernu Beohemija či greenfield investici společnosti IMG Automotive Group na výrobu plastových součástek a polotovarů pro automobilový průmysl, která bude slavnostně inaugurována koncem dubna 2023.
Česká republika se proto bezesporu řadí v posledních letech mezi významné zahraniční investory v Srbsku. Tento zájem bude bezesporu pokračovat rovněž v dalších letech, přičemž právě podmínky a možné využívání státní podpory FDI může sehrát při rozhodování českých společností důležitou roli.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bělehradě (Srbsko). Autor: Miroslav Čančík, rada-vyslanec.
