Podpora zdraví ze strany firem může snížit nemocnost a pomoct stagnující ekonomice

Proč se zaměstnavatelům vyplatí investovat do preventivní zdravotní péče pro jejich zaměstnance? O tom je příspěvek, který připravila společnost Health+.

Na nemocenskou nyní stát i zaměstnavatelé vynaloží více než 60 miliard korun ročně. K tomu je ale třeba připočítat ještě jeden náklad – a to negativní vliv na snížení produktivity zaměstnanců. Správně nastavené preventivní programy ale dokáží firmám o více než desetinu snížit počet dní, které pracující stráví ročně na nemocenské, a prodloužit dobu aktivní pracovní činnosti až o jeden a půl roku.

Novela zákona, která omezí vstupní prohlídky: Konec zbytečné byrokracie pro firmy?

Kdyby tyto programy zavedly všechny firmy v České republice, získali bychom navíc v přepočtu více než 85 tisíc kvalifikovaných pracovníků. V současné situaci, kdy většina firem jako největší problém označuje právě nedostatek kvalifikované pracovní síly, by to bylo nejen tolik potřebné řešení, ale i jistota zvýšení příjmů. A to jak firem, ale i státní pokladny.

Každý zaměstnavatel si jistě umí představit, jaké výhody by mu přineslo navýšení počtu pracovníků – jak by plně kvalifikovanou pracovní sílu s její produktivitou práce mohl využít ve svém podniku. Pro stagnující českou ekonomiku by takto významné snížení nemocnosti bylo jistě vítanou vzpruhou.

Příkladem je Finsko jako průkopník veřejného zdraví

Jak mohou zaměstnavatelé přispět k tomu, aby zvýšili produktivitu zaměstnanců o 10 % a prodloužili jejich aktivní pracovní život o jeden celý rok? Cestou je zdravotní péče a preventivní programy, které zaměstnavatel spolu s koordinujícím lékařem vytváří na klíč svému provozu a zaměstnancům. S tímto modelem přišlo Finsko již před více než padesáti lety. Získané zkušenosti této severské zemi umožnily stát se ambasadorem firemního lékařství v rámci Evropské unie. Je to pěkný příklad toho, jak společné zájmy zaměstnavatelů a zdravotníků mohou mít výrazně pozitivní dopady na zdraví celé populace – a to především díky podpoře primární prevence.

Od zavedení firemního instrumentu veřejného zdraví ve Finsku vzrostlo využití zdravotnických služeb mezi pracující populací o plných 66 %. Výsledkem bylo mimo jiné výrazné snížení počtu kardiovaskulárních onemocnění, a to na pětinu proti hodnotám ze 70. let, prodloužení odchodu do důchodu o tři roky, snížení počtu smrtelných úrazů na pracovišti o 85 % a redukce pracovních onemocnění o 39 %. Finsko je dnes díky tomu na špici evropských států a může se pochlubit nejmenším výskytem preventabilních onemocnění a předčasných úmrtí v Evropě.

Pozitivní efekty pro finskou společnost, zaměstnavatele i státní pokladnu byly a jsou neoddiskutovatelné. Jedním z hlavních motivátorů ze strany státu byly také daňové úlevy, které se však několikanásobně vrátily. Mimo jiné i v tom, že zprostředkovatelem potřebné zdravotní prevence a péče se stali firmy a zaměstnavatelé.

I v Česku vede cesta ke zvýšení produktivity práce prostřednictvím zapojení zaměstnavatelů

Programy podporující zdraví zaměstnanců mají nejen prokazatelné ekonomické a zdravotní přínosy, ale zaměstnavatelé jimi taktéž mohou ukázat svou iniciativu v oblasti udržitelného podnikání a vytvořit si konkurenční výhodu tím, že poskytnou svým zaměstnancům zajímavý a žádaný benefit. Odpovědnost za zdraví svých zaměstnanců má vysokou hodnotu v ESG reportingu a může zvýšit hodnotu faktoru sociální odpovědnosti až o 50 %.

Podpora zdraví zaměstnanců tedy přesahuje svůj čistě ekonomický rozměr – představuje nezbytnou investici do lidského potenciálu, posiluje sociální odpovědnost zaměstnavatelů, minimalizuje negativní dopady výkonu práce na zdraví a přispívá ke zvýšení firemní kultury v oblasti zdravého životního stylu. V této souvislosti stojí za to upozornit, že firmy s takovými sociálními standardy v posledních šesti letech rostly dvakrát až třikrát více než firmy bez výrazných činností v oblasti sociální odpovědnosti. Mimochodem, ESG reporting bude pro všechny firmy v Evropské unii povinný již od roku 2027.

Digitalizovaný pohled na zdraví: třetině pracovních onemocnění lze předejít

Důležitou součástí systému firemní zdravotní péče jsou nástroje prediktivní medicíny, které využívají roztříděná digitalizovaná zdravotní data s použitím umělé inteligence. Za pomoci dat a umělé inteligence můžeme předvídat vývoj zdraví pacienta, a tudíž cíleně vybírat co nejvhodnější preventivní opatření. Prevenci díky prediktivní medicíně je možné výrazně zacílit.

Takovéto nástroje v současnosti již kromě Finska používají i další státy, jako jsou Dánsko, Izrael či Estonsko. Zkušenosti ale máme již i my v České republice. Inspirací jsou například mezinárodní společnost Medicover nebo lokální Health+. Úspěšně využívají podobné nástroje jako severské státy a již dnes nabízejí svým klientům produkt, který umožňuje sledovat jejich zdraví z úplně jiného pohledu.

Obecně však stále bohužel platí, že délka života ve zdraví v naší zemi stagnuje. Přitom třetině onemocnění v pracovním věku lze i u nás při správném přístupu předejít. Moderní technologie mohou pomoci plánovat prevenci a zdravotní péči vedenou týmem firemního lékařství. Zaměstnavatel průběžně dostává obraz o efektivitě péče o své zaměstnance. Digitalizace, která pomáhá s přesnějším vyhodnocením zdravotních údajů, umožňuje zaměstnavateli přímo měřit úspěšnost jednotlivých opatření pro podporu zdraví a upravovat program zdraví podle potřeby pro celý kolektiv zaměstnanců.

Prevence je základ – a zaměstnavatelé mohou výrazně pomoci

Česká republika tradičně patří k zemím s vysokou úrovní zdravotnictví. A to i díky dostatečným financím od zaměstnavatelů, kteří nyní ze svých rozpočtů hradí většinu veřejného zdravotního systému. Českému zdravotnictví se ale pořád nedaří tyto prostředky efektivně využívat. Odhaduje se, že až 25 % onemocnění v naší republice je preventabilní, čili je jim možné předejít. Bohužel dle kvalifikovaných odhadů až třetina Čechů v produktivním věku preventivní prohlídky úplně ignoruje.

Díky lepšímu systému dostupnosti zdravotní péče pro pracující populaci, právě ve firmách a u zaměstnavatelů, by opatření, která umožní vytvořit specifické programy podpory zdraví, byla přínosem nejen pro firmy, ale i pro celou ekonomiku.