Lidé, kteří se rozhodnou na takovém e-shopu nakoupit, většinou nenávratně přicházejí o peníze a zboží, které si vyberou, jim nikdo nedoručí. Mnohé internetové obchody ale porušují práva spotřebitelů i jinak.

V prvním pololetí roku 2025 bylo v České republice podvodů spojených s falešnými internetovými obchody o vyšší stovky procent více než za leden až červen loňského roku.  

Podle dat společnosti Gen Digital, která se zabývá kyberbezpečností, narostl jejich počet jen za první čtvrtletí letošního roku meziročně o těžko uvěřitelných 1190 procent. Globálně pak nárůst činil 790 procent.

Začarovaný kruh. Podvodníkům nahrávají sami spotřebitelé

To, že podvodů s falešnými e-shopy rychle přibývá, připouštějí také zástupci České obchodní inspekce. Podvodníkům přitom podle expertů nahrávají sami spotřebitelé.

Se stále rostoucími cenami lidé ve snaze ušetřit častěji vyhledávají na internetu neznámé obchody, stránky s údajnými prodeji „přímo od výrobce“ případně platformy jako Facebook Marketplace v naději, že zde získají výhodnější nabídky.

České e-shopy překonaly krizi, obraty rostou. Jakou hrozbou jsou pro ně asijská tržiště?

Podle bezpečnostního experta firmy Gen Jakuba Vávry toho podvodníci logicky zneužívají. Neustále spouštějí nové falešné webové stránky, často napodobující známé prodejce módy, včetně výrobců značkového oblečení, prodejce elektroniky či domácích potřeb.

„Jen během loňských Vánoc odhalil Gen globálně více než 80 tisíc falešných internetových obchodů,“ prozrazuje Jakub Vávra. V Česku se jejich počet (odhalených) během Vánoc vyšplhal na 7500. Většina z nich pak byla do konce čtvrtletí opět zrušena nebo přesunuta na novou doménu.

Na rozdíl od kamenných obchodů mají e-shopy pro spotřebitele jedno velké riziko. Mnohé z nich požadují platbu předem. Falešní prodejci si velice ochotně vezmou vaše peníze, ale zboží vám nepošlou. 

Michal Dvořáček, poradce

„Podvodný či rizikový e-shop je webový obchod, který se tváří jako legitimní, ale jeho skutečným cílem je podvést zákazníky, často tím, že objednané zboží vůbec nepošle nebo pošle padělané či nekvalitní produkty. Může být problémový také například v oblasti ochrany osobních údajů, ochrany spotřebitele nebo v jiných zákonem daných povinnostech (viz níže),“ shrnuje právník, poskytující online advokátní služby, Ondřej Preuss.

Zákazník podle něj neví, s kým uzavírá obchodní smlouvu, a v případě problémů tápe, na koho se obrátit.

Jak odhalit podvodné e-shopy?

Odborníci doporučují zákazníkům, aby nakupovali pouze na ověřených či známých e-shopech a nezkoušeli – například jen kvůli potenciálním slevám – vyhledávat zboží na neznámých webech.

E-shop i kamenná prodejna v jednom. Jak propojit online a offline?

Pokud se už rozhodnou nový e-shop vyzkoušet, měli by si nejdříve najít jeho hodnocení a přečíst si všeobecné obchodní podmínky pro nákup. Vodítkem mohou být v tomto ohledu recenze na stránkách jako je Zboží.cz. nebo Firmy.cz.

Návod na to, jak identifikovat podvodný obchod, nabízí spotřebitelům na svých stránkách Ministerstvo průmyslu a obchodu. Seznam rizikových e-shopů pak najdete na stránkách České obchodní inspekce. Ta u jednotlivých obchodů upozorňuje zejména na anonymní majitele.

Společným znakem falešných e-shopů bývá to, že nemají na webu uvedeny žádné kontaktní údaje. Zpravidla mají na stránkách vyvěšen pouze kontaktní formulář, kam lidé mohou vkládat vlastní dotazy a podněty, a který tím má vzbuzovat důvěru.

Podle Ondřeje Preusse je kromě zmíněných varování třeba sledovat i to, zda mají e-shopy dostatečně zabezpečené weby.

„Legitimní e-shopy používají zabezpečené připojení (https) k ochraně citlivých údajů zákazníků. U podvodných e-shopů se často setkáte také s agresivní reklamou, jako jsou nevyžádané e-maily či pop-up reklamy, případně také bannery umístěné na pochybných stránkách,“ doplňuje právník.

Preuss varuje také před tlakem obchodníků na rychlý nákup (pomocí časově omezených nabídek či slev), před doménami s podezřelou adresou, která se podobá známým značkám a odchylky jsou jen drobné (amaz0n.com x amazon.com) případně před absencí informací o GDPR.

Spotřebitel musí být informován o tom, kdo je provozovatelem e-shopu, jakou má kontaktní adresu, e-mail, telefon, IČO. Dále by měl na webu najít obchodní podmínky a provozovatelé musejí uvádět i další informace v souladu se zákonem č. 634/1996 Sb., o ochraně spotřebitele.

František Kotrba, ČOI

Časovaná bomba. Je důvod k obavám?

Obchod je školou podvodu, napsal už v osvíceném 18. století francouzský spisovatel a moralista Luc de Clapiers Vauvenargues. Doslova univerzitou podvodu jsou praktiky rozšířené mezi těmi, kteří se v online světě pokoušejí lákat zákazníky na nízké ceny zboží, akce či slevy.

Jak bylo zmíněno výše, před vysokým počtem podvodů spojených s falešnými internetovými obchody varuje také Česká obchodní inspekce. Odborníci navíc nevylučují, že jich bude přibývat ještě rychlejším tempem.

„Pokud se lidé nenaučí těmto praktikám bránit, půjde o časovanou bombu. Se stále sofistikovanějšími metodami a nástupem AI navíc bude stále obtížnější podvodné e-shopy odhalovat,“ varuje poradce Michal Dvořáček.

Obchod jako škola podvodu. Prodejny lákají na fiktivní slevy

„Bohužel Česká obchodní inspekce skutečně nadále ve své kontrolní činnosti velmi často zjišťuje, že prodejci porušují informační povinnosti, poskytují nepravdivé informace nebo informace uvádějící spotřebitele v omyl – o výrobku, službě, ceně, servisu, či právech spotřebitele…“ upozorňuje mluvčí ČOI František Kotrba.

Podle mluvčího přibývá také případů, kdy prodávající nezahrne do zprávy o slevě z ceny výrobku informaci o nejnižší ceně, za kterou produkt nabízel a prodával třicet dnů před poskytnutím slevy. Takové praktiky ale byly dříve zcela běžné i u legitimních obchodů.

Musíte vědět, s kým obchodujete

Klíčové je především to, aby spotřebitel při nákupu věděl, s jakým subjektem uzavírá smluvní vztah.

„Musí vědět, u koho může uplatňovat svá spotřebitelská práva jako je třeba právo na vrácení zboží do 14 dnů bez udání důvodů, s kým bude řešit případnou reklamaci a podobně. To platí pro e-shopy, kde spotřebiteli musí být znám provozovatel, to, kde sídlí, jaké má kontaktní údaje, a platí to samozřejmě pro on-line tržiště, kde platí jiná pravidla a kde prodávající může být odlišný od provozovatele tržiště,“ doplňuje mluvčí ČOI.

Nejčastějším případem je porušení § 13 zákona o ochraně spotřebitele, který stanoví prodávajícímu povinnost informovat spotřebitele o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z reklamace společně s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.

František Kotrba, ČOI

Inspekce loni provedla 1000 kontrol internetových prodejců. Pochybení zjistila v 822 případech (u polovina z nich šlo o zmíněné porušení paragrafu 13). Téměř ve dvou stovkách případů pak prodávající žádným způsobem neinformovali spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů (ADR).

Mluvčí ČOI také připomíná, že podle Občanského zákoníku musí prodávající splnit informační povinnosti před uzavřením smlouvy – tj. například sdělit klientovi, jaké jsou podmínky odstoupení od smlouvy včetně příslušných lhůt. A nabídnout mu i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy.

Výše zmíněný Seznam rizikových e-shopů ČOI je neustále aktualizován, obsahuje více než tisícovku subjektů a každým rokem na něj po důkladném prověření přibývá podle Kotrby několik stovek nových obchodů.

„V případě, že subjekt prokazatelně plní své zákonné povinnosti, je ze seznamu vymazán. Zařazení internetových stránek na seznam rizikových e-shopů je ovšem pouze doporučením spotřebitelům, aby nákup na internetových stránkách důkladně zvážili a nemůže představovat úplný výčet rizikových e-shopů,“ doplňuje mluvčí.

 Sama skutečnost, že není nějaký internetový obchod na seznam zařazen, nemusí znamenat, že je nákup bezpečný. Zákazníci by si tedy měli vyhledávat informace aktivně sami.

Získat peníze zpět je těžké

„V případě, že jste se stali obětí podvodného e-shopu, máme špatnou zprávu. Pokud je jeho majitel anonymní, nemusí se podařit jeho identitu vůbec odhalit. Často navíc tito majitelé e-shopů sídlí mimo Českou republiku,“ sděluje Ondřej Preuss.

Přesto se v některých případech majitele dohledat podaří, což platí zejména u menších amatérsky spravovaných e-shopů.

„K vyhledání identity majitele můžete použít třeba stránku who.is. Ta dokáže často zjistit, kdy byla doména zaregistrována a kdo je jejím vlastníkem. Někdy však mohou být tyto informace skryté pomocí služeb na ochranu soukromí. Využít můžete také nástroj Wayback Machine k prozkoumání historie webové stránky,“ dodává ještě advokát, který lidem jednoznačně doporučuje, aby se vždy obrátili na policii.

Internetové bazary

Problémem jsou také nákupy na internetových bazarech, které mohou být pro podvodníky zlatým dolem.

Takzvaní scammeři zveřejní na on-line bazaru inzerát o prodeji zboží a čekají na reakci. Oběti podvodu následně pošlou v SMS zprávě či e-mailu odkaz na falešnou stránku, kde je spotřebitel nucen provést platbu za zboží. O tuto částku je pak logicky okraden.

Podle odborníků ale přibývá i případů, kdy se „lovec“ pokusí od zákazníka získat údaje o zůstatku na jeho bankovním účtu a pokusí se ho obrat o tuto částku.

Šmejdi na bazarech se často pokoušejí okrást také prodejce (když předstírají zájem o jím nabízené zboží). „Při domluvě o koupi zboží ale požadují zaplacení jistiny pro případ, že by jim prodávající nic neodeslal nebo balíček přišel poškozený. Falešnou platební bránu potom vydávají za úschovnu peněz, kterou má ve správě daný on-line bazar,“ říká pro server Novinky.cz Radek Jizba ze společnosti Eset.

Jakub Procházka