English version
Mileniálové a příslušníci generace Z, tedy lidé narození v 80. a 90. letech a také na počátku tisíciletí, boří tabu, které platilo za jejich předků – přestávají se bát mluvit o duševním zdraví. Psychické problémy zapříčiní jen ve Spojených státech amerických ročně 217 milionů ztracených pracovních dní a zaměstnavatele stojí téměř 17 miliard dolarů.
Autoři studie uvádějí, že polovina amerických mileniálů a tři čtvrtiny příslušníků generace Z opustily své zaměstnání kvůli psychickým problémům. Většina respondentů si také myslí, že by zaměstnavatelé měli dělat pro duševní zdraví zaměstnanců více.
I přesto, že mladí lidé jsou otevřenější, není jim příjemné mluvit o svých problémech s vedením nebo oddělením lidských zdrojů. Zaměstnavatelé by si proto měli uvědomit, že „duševní zdraví není jen HR problémem,“ uvádí se ve studii. Proto se také nedá vyřešit „zaškrtnutím správných kolonek“.
Duševní zdraví se proto stává podobnou kategorií jako diverzita a inkluze na pracovišti. Z pohledu zaměstnavatelů nestačí zavést benefity například v podobě poradenství. Musí především zajistit, aby se je zaměstnanci nebáli využívat.
Respondenti by nejvíce ocenili otevřenou kulturu, koučink a jasné informace, na koho se obrátit s problémy. Autoři studie doporučují, aby zaměstnavatelé začali se školením vedoucích pracovníků a pokračovali shora dolů. „Manažeři se musí naučit chovat se ke každému individuálně a s respektem a také si uvědomit, že neexistuje žádné univerzální řešení,“ stojí ve studii.
Z výzkumu také vyplývá, že mladí lidé a příslušníci sexuálních menšin častěji zažívají dlouhodobé psychické problémy. Afro- a Latinoameričané častěji opouštějí kvůli těmto problémům zaměstnání.
Výzkumu publikovanému v odborném časopisu Harvard Business Revue se zúčastnilo 1500 respondentů napříč všemi věkovými i demografickými skupinami.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: Adam Krupa
