U zahraničních pracovníků podniky většinou požadují alespoň základní znalost češtiny. Vyplynulo z výzkumu, který pro společnost PKF Apogeo realizovala agentura IPSOS.
Zejména u velkých firem pochází 90 procent zahraničních pracovníků ze zemí Evropské unie. Zbytek tvoří obyvatelé Asie, Afriky a arabských zemí. Spíše výjimky představují občané, USA, Kanady, nebo Latinské Ameriky.
„Malé firmy pak zaměstnávají výhradně pracovníky z Evropy nebo Asie, z jiných oblastí vůbec,“ upozorňuje na jedno ze zjištění průzkumu Tomáš Pacovský, managing partner PKF Apogeo.
Převládají dělnické pozice
Malé společnosti využívají zahraniční pracovníky obecně méně často, u těch s počtem zaměstnanců pod 50 je to pouze zhruba jedna pětina. „V případě středně velkých firem již využívá zahraniční pracovníky 57 procent, v případě velkých firem 60 procent,“ upřesňuje Pacovský.
Ačkoli jsou dle výzkumu cizinci nejčastěji zaměstnáváni na dělnických a jiných méně kvalifikovaných pozicích (69 %), řada firem zaměstnává zahraniční pracovníky také na pozicích specialistů a vedoucích pracovníků (souhrnně 53 % firem; a více než 60 % v případě velkých podniků).
Mzdy budeme dál zvyšovat, avizují české firmy. Dohodáři doplatí na změny legislativy
Jazyková bariéra je podle dalšího z partnerů PKF Apogeo Pavla Postla uváděna jako jeden z hlavních důvodů, proč firmy zahraniční pracovníky nevyužívají více. Minimálně základní znalost češtiny očekává 37 procent firem, okolo 18 procent požaduje dobrou znalost. Na druhou stranu pouze dobrá znalost angličtiny, případně jiného světového jazyka s ohledem na charakter podniku, postačuje 21 procentům dotazovaných.
Překážkou je přílišná byrokracie
„Hlavně malé firmy jako další bariéry uvádějí chybějící kvalifikaci a složitou administrativu spojenou s příchodem zahraničních pracovníků. Středně velké firmy pak chtějí významně častěji přispívat k rozvoji pracovních míst ve svém regionu, podle našeho výzkumu je jich 54 procent,“ doplňuje Postl.
Enormní administrativní zatížení zaměstnavatele spojené se zaměstnáváním zahraničních pracovníků explicitně uvedlo jako překážku více než 22 procent firem. Prostor pro zjednodušení by se tak jistě našel jak v procesu uznávání dokladů o vzdělání a odborné praxi, tak v procesu získání zaměstnanecké karty.
V otázce řešení nedostatku pracovní síly ve vazbě na legislativní změny a podporu ze strany vlády pak pětina firem explicitně označila jako vítanou podporu pracovní migrace a omezení byrokracie k získání kvalifikované pracovní síly ze zahraničí.
Téměř třetina společností by v této souvislosti uvítala zeštíhlení státní správy a uvolnění pracovní síly do soukromého sektoru, a to především středně velké firmy. Necelé jedné třetině podniků by ze strany legislativců také napomohlo snížení administrativy spojené s prací z domova.
Výzkum byl realizován v září 2023 metodou online. Výzkumu se zúčastnilo 152 firem různých oborů.