Poradna: Má právnická osoba právo na obhajobu dle Listiny základních práv a svobod?

Jasnou odpověď na první otázku nenalezneme přímo v Listině základních práv a svobod (dála jen Listina), ale musíme pátrat v judikatuře soudů, zejména soudu ústavního. Ústavní soud právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny právnické osobě (dále jen PO) nikdy neupíral a hlásal, že Listina chrání i základní lidská práva PO na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Lze toto právo zásahem státu omezit?
Karel P., Přelouč



Nicméně v této souvislosti vyvstal ještě jiný problém, a to jak široce tato základní lidská práva vykládat a zdali má PO právo na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny? Ústavní soud dospěl k názoru, že i PO má právo na obhajobu v rámci široce chápaného práva na spravedlivý proces tak, jak jej Listina pojímá. A pro užití tohoto práva tak není důležité, zda se v postavení obviněného nachází fyzická či právnická osoba.

V případě práva na obhajobu se však nejedná o právo absolutní, a tedy lze zásahem státu omezit. To ovšem pouze v případech, kdy tento zásah sleduje legitimní cíl a dále obstojí v testu proporcionality. Je tedy nutné posuzovat každý konkrétní případ.

Jako problematické ve vztahu práva na obhajobu a postavení obviněných PO ukázal výklad ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen ZTOPO). Tedy kdo smí a bude volit obhájce stíhané PO v případě, že osoba oprávněná jednat za PO je v téže věci obviněným, poškozeným nebo svědkem? Orgány činné v trestním řízení vykládaly tato ustanovení zcela striktně, tedy v případě, kdy zjistily, že osoba oprávněná jednat za PO je v takovémto postavení, považovaly ji za osobu neoprávněnou takto jednat dle ust. § 34 odst. 5 ZTOPO a obhájce touto osobou zvoleného v dané trestní věci nepřipustily.

Ústavní soud však do této situace přinesl zcela nový rozměr svým Nálezem ze dne 15. 8. 2018, vedeném pod sp. zn. II ÚS 131/18, a dovodil, že „… s ohledem na základní právo PO na obhajobu, jehož součástí je i právo zvolit si obhájce, je třeba ust. § 34/4 ZTOPO vykládat tak, že osoba oprávněná činit úkony za obviněnou PO může této obviněné PO zvolit obhájce i v případě, že tato oprávněná právnická osoba vystupuje v řízení jako svědek.“

Ústavní soud tedy rozhodl, že takovýto postup OČTŘ je postupem porušujícím základní právo právnických osob na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny. Jedná se tak o zásadní průlom do rozhodovací praxe OČTŘ a posílení práv osob právnických.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Lucie Šubová

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby

Doporučujeme