English version
Projekt financoval především portugalský průmysl (firmy jako Efacec, Marconi či Oficinas Gerais de Material Aeronáutico OMGA) a který úzce spolupracoval s britskou Univerzity of Surrey, jež dodala technologie pro uvedenou družici. Portugalsko tehdy vypustilo svou první a jedinou družici – to se má nyní zásadně změnit.
Tehdejší portugalští inženýři cítili hrdost a byli plni naděje, že úspěšný projekt bude dále pokračovat s cílem vypustit v následujících letech další družice a vybudovat dokonce i sítě portugalských satelitů, což by znamenalo zajištění stabilní pozice Portugalska v rámci portugalského a potažmo evropského vesmírného výzkumu. Družice PoSat-1 byla například využívána portugalskou armádou k přenosu zpráv v Bosně nebo Angole, obsahovala přijímač GPS či hvězdný senzor s větší přesností než většina satelitů k dnešnímu dni.
ExportMag.cz: Španělsko chce vyslat vlastní raketu do vesmíru
Nicméně v následujícím období, kdy v roce 1995 došlo ke změně vlády, která vnímala vesmírnou politiku spíše stále ještě prizmatem soupeření mezi USA a Ruskem, se zastavily investice do vesmírných projektů, a došlo tak k postupnému úpadku družicového projektu.
V roce 2000 však nastal další milník, kdy Portugalsko vstoupilo do Evropské vesmírné agentury (ESA). Pro portugalský vesmírný průmysl to představovalo řadu příležitostí pro zakládání nových společností a pro zapojování se do společných evropských projektů. Ovšem i zde investice do ESA stagnovaly. Portugalsku se tak nepodařilo zvýšit svou váhu ve srovnání s podobně velkými evropskými zeměmi a dlouhou dobu se pohybovalo mezi zeměmi, které do ESA přispívají nejméně (pouhých 0,6 % celkového rozpočtu, tedy 31 milionů eur ročně).
Vesmírná politika jako priorita vlády
Vládní představitelé si začali postupně uvědomovat, i v kontextu aktuálního mezinárodního dění a dalších událostí jako přírodní katastrofy v důsledku změny klimatu, že posílení národní vesmírné politiky může přinést důležité ekonomické i politické výhody. Proto se vláda současného premiéra Antonia Costy rozhodla v roce 2022 navýšit finanční prostředky pro programy ESA s celkovou investicí 115 milionů eur v průběhu následujících 5 let, dala si za cíl vytvořit tisíc nových pracovních míst v této oblasti a dosáhnout ročního obratu firem mezi 400 až 500 miliony eur.
Současně byla v roce 2019 založena Portugalská vesmírná agentura, která má za úkol na národní úrovni koordinovat vesmírnou politiku a rozvíjet vesmírný průmysl i výzkum. Nastalou změnu potvrdila i nyní již bývalá šéfka této agentury Chiara Manfletti, která uvedla, že „z Portugalska se stává atraktivní země pro zahraniční firmy, které chtějí rozvíjet projekty spojené s vesmírem. Bonusem je právě skutečnost, že země má jednu centrální vesmírnou agenturu.“
Plán vypuštění nových družic
Proto není náhoda, že Portugalská vesmírná agentura uspořádala konferenci k připomenutí výročí 30 let od vypuštění výše uvedené družice. Konferenci využila k oznámení svých priorit pro následujících 10 let. Ministryně pro vědu, technologie a vzdělání Elvira Fotunato oznámila, že Portugalsko hodlá v následujících měsících vypustit tři družice.
Pokud vše půjde podle plánu, v únoru příštího roku by měla být druhou portugalskou družicí ve vesmíru družice Aeros, vyvinutá společností Thales Edisoft Portugal a podporovaná Massachusetts Institute of Technology (USA). Měla by být nesena na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX. Za úkol bude mít monitorovat oceány (např. mořskou biologickou rozmanitost a vývoj teplot v oceánech).
Druha družice by měla být ISTSat-1, jejíž cesta se očekává ve druhé polovině roku 2024. Jedná se o družici vytvořenou studenty a profesory z Instituto Superior Técnico na Lisabonské univerzitě s cílem vyvinout spolehlivější radar pro letectví na Zemi. A třetí satelit, tentokrát též průmyslový, by měl být vypuštěn též ve druhé polovině roku 2024. Má představovat první objekt satelitní konstelace VLES, za který odpovídá LusoSpace a jehož posláním bude zlepšovat námořní komunikační systém.
Vedle toho Portugalská vesmírná agentura spustila výzvu pro firmy a vědecká pracoviště s cílem vytvoření „Atlantické konstelace družic“, která je otevřena dalším zemím a která má za cíl skrze vybudování a vypuštění 12–16 družic pozorovat oblast Atlantského oceánu.
Další ambice – vesmírný odpad
Vedle vypouštění družic však současná vláda hodlá jít ještě mnohem dále. Chce dokončit infrastrukturu teleportu Santa Maria na Azorských ostrovech (Centro Tecnológico e Espacial de Santa Maria), aby mohl sloužit pro starty malých nosných raket a podpořit technologie pro monitoring vesmírného provozu včetně vesmírného odpadu. Zvláště co se týče problematiky vesmírného odpadu, Portugalsko deklaruje značný zájem o tento problém včetně zapojení se do rozvoje nástrojů, které pomohou s jeho řešením.
Navíc portugalští vědci plánují, že ostrov Santa Maria by se měl stát místem, kam přistane evropské vozítko ESA Space Rider, přičemž Portugalsko deklarovalo svůj zájem účastnit se tohoto projektu komplexně (tedy od jeho konstrukce, přes jeho přistání, až po vědecko-analytickou část). Vedle toho se chce Portugalsko umístit na špičce využívání dat z pozorování Země pro rozvoj aplikací, zvláště pak pro mořský monitoring, prevenci požárů, monitoring pobřežní eroze, vodní management či pro přesnější zemědělství.
Příležitosti pro české firmy i vědecká pracoviště
Je zcela evidentní, že portugalská vesmírná politika nyní zažívá dynamický rozvoj. Současná vláda si vesmírnou politiku určila jako jednu z priorit, navyšuje finanční prostředky a dokonce neváhá využít evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti.
Vedle podpory národního průmyslu se rozvíjí i vědecká pracoviště v oblasti vesmíru, což nabízí značné příležitosti spolupráce jak pro české firmy, tak i pro české výzkumné instituce, které v posledních letech zaznamenávají značné úspěchy na evropské i mezinárodní vesmírné scéně.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Lisabonu (Portugalsko). Autorka: Kateřina Bocianová, zástupkyně velvyslance.
