Poslanci kývli na zrušení daně z nabytí nemovitosti

V Česku bude zrušena daň z nabytí nemovitých věcí, kterou vláda označuje za nespravedlivou a odborníci za nesmyslnou. Na dani, kterou platil nový majitel bytu, domu či pozemku, vybral stát ročně zhruba 13 miliard korun.

Zrušení daně z nabytí nemovitosti prošlo ve Sněmovně jednomyslně – pro bylo 187 ze 192 hlasujících (pět poslanců se zdrželo). Sazba daně, která v minulosti nahradila daň z převodu, byla dosud čtyři procenta a platil ji kupující. Ministryně financí Alena Schillerová ji opět označila za nespravedlivou, stát však ročně přijde o zhruba 13 miliard.

Zrušení daně by na druhou stranu mohlo znamenat, že bude bydlení v Česku dostupnější pro mladé a méně majetné lidi. Zákon musejí ještě schválit senátoři a podepsat prezident.

Daňové odpočty z hypoték zůstávají

Novela překvapivě nebyla schválena v podobě, kterou vláda navrhovala. Těsně totiž prošel pozměňovací návrh poslance Vojtěcha Munzara (ODS), který znamená, že se zrušení daně nebude kompenzovat zrušením daňových odpočtů z hypoték. Maximální částka, kterou si lze odečíst ročně od základu daně, však klesne z 300 tisíc na 150 tisíc korun.

ODS přesvědčila dvojici poslanců ČSSD a také některé komunistické zákonodárce. Narušení koaliční jednoty se nelíbilo ministryni financí. „Je to nicméně politická realita, se kterou musím žít,“ poznamenala Alena Schillerová, která chce hlasování sociálních demokratů Romana Onderky a Václava Votavy probrat na koaliční radě. Podle STAN banky při rozhodování o poskytnutí hypotéky počítají s tím, že si klient bude úroky odečítat, a případná změna by mohla ovlivnit jejich rozhodování o úvěrech.

Ministryně naopak argumentovala tím, že kupující po zrušení daně ušetří peníze ihned a mohou je použít na něco jiného. Zrušení odpočtů je podle ní zrušením daňové výjimky, jež zvýhodňuje pouze kupující bez úvěru na bydlení.

Konec nejistoty a zamrzlého trhu?

„Z hlediska ekonomiky jako celku se jedná o nejlepší možný výsledek, který učiní bydlení dostupnějším třeba i mladým rodinám s dětmi. Ministerstvo financí zrušení sice podporovalo, avšak proti se stavěli zejména sociální demokraté. Upozorňovali na výpadek třinácti miliard korun, který zrušení daně ve veřejných rozpočtech způsobí. To, že sněmovna zrušení daně schválila, je dobré z mnoha důvodů,“ komentuje výsledek hlasování ekonom Lukáš Kovanda. Při hlasování ale byla ČSSD jednomyslně pro zrušení.

Realitní trh se podle Kovandy v době krize ocitl pod tlakem a doslova zamrzl. K ´zamrznutí´ ale podle analytiků přispělo právě i to, že stát vyhlásil zrušení daně s velkým předstihem a ti, kteří v realitách působí, čekali několik měsíců na výsledek.

„Jestliže se v realitách točí méně peněz, než by mohlo, prohlubuje to celkový objem nominálních výdajů v ekonomice a propad letošního hrubého domácího produktu.  Zamrzání realitního trhu z důvodu nejistoty ohledně daně z nabytí nemovitosti tak přispívalo k historickému propadu tuzemské ekonomiky. Je tedy pozitivní, že tato nejistota končí,“ dodává Kovanda.

Navíc je podle ekonoma pravděpodobné, že právě nyní se snížení daně promítne do reálného snížení celkových cen nemovitostí: „Zatímco v ekonomicky příznivých časech se stává, že při zrušení daně zůstane celková cena beze změny (vlastní cena nemovitosti stoupne – o úsporu na dani se podělí kupující a prodávající), v méně příznivých časech, jako je tento, se vlastní cena nemovitosti měnit spíše nebude. Jinými slovy, bydlení bude skutečně dostupnější, v řadě případů levnější o statisíce korun.“

Pokud veřejné rozpočty kvůli zrušení daně z nabytí nemovitosti přijdou o třináct miliard, jaká je to vlastně škoda, ptá se Kovanda. Podle něj je lepší nechat v této těžké době peníze v kapsách lidem, ať s nimi naloží podle svého uvážení. „Podpoří tak sami ekonomiku přirozeným, tržním způsobem, a to namísto vlády, jejíž administrativní podpora má zatím dost nedostatečný efekt,“ doplňuje ekonom.

jap

Vše potřebné k podání daňového přiznání za rok 2020 v daňovém speciálu

Pravidelné novinky e-mailem