Argentina je jedním z předních světových producentů a vývozců sóji, kukuřice a pšenice. Firmy však v tomto segmentu čelí značným výzvám, například technologickým, logistickým či administrativním. Příležitostmi pro české firmy jsou vstupy, které nejsou vyráběny lokálně, jako jsou přísady a enzymy pro nápojový a pekárenský průmysl. Zapotřebí jsou zejména moderní výrobní technologie.
Argentina se rozkládá na ploše téměř 280 milionů hektarů, z nichž 180 milionů je zcela věnováno zemědělské produkci. Vzhledem ke své rozlehlé zeměpisné oblasti a velké rozmanitosti podnebí – od subtropických až po chladné teploty – má tato země jeden z nejbohatších ekosystémů na světě, a jedná se tak o ideální místo pro produkci vysoce kvalitních potravin.
ExportMag.cz: České vodohospodářské firmy spolupracují s rybími farmami v Chile
Velikost území však přináší i úskalí. Jednou z výzev je pomalá a drahá logistika, silnice jsou v mnoha zemědělsky produktivních regionech ve špatném stavu. Zároveň je v přístavech a logistických centrech omezená skladovací kapacita. Firmy musejí dodržovat přísné regulační požadavky státních agentur SENASA a ANMAT.
Poptávka po strojích a technologiích
Argentina se stále potýká s nízkou adopcí vyspělých technologií. Mnoho malých a středních výrobních podniků nemá moderní zařízení na zpracování a balení, což snižuje kvalitu a konkurenceschopnost jejich produktů. To vytváří příležitost pro export strojů a strojních zařízení pro optimalizaci výrobních procesů, ačkoliv administrativní překážky a chronicky problematická makroekonomická situace, projevující se mimo jiné nedostatkem deviz, tyto importy ztěžují.
Pokud jde například o zpracování mléka, existuje poptávka po pokročilých technologiích pasterizace, balení a výroby kvalitních sýrů. Podobně by mohla být pro argentinský trh zajímavá řešení linek na výrobu mražených potravin a robotická řešení pro klasifikaci, balení a označování produktů.
Ve snaze zmírnit problémy související s klimatickou změnou se vláda snaží podporovat osvědčené zemědělské postupy, jako jsou střídání plodin a budování zavlažovacích kanálů, a zároveň řeší výzvy spojené s distribucí vody a jejím hospodařením. Vzhledem k významu potravinářského odvětví budou tyto snahy pravděpodobně časem nabývat na intenzitě.
Kromě toho existují mezery v používání udržitelných technologických procesů. Kvůli chybějící infrastruktuře pro skladování a distribuci v chladicích zařízeních je pro argentinský potravinářský průmysl typická vysoká míra plýtvání, zejména u ovoce, zeleniny a masa. V průměru se musí zlikvidovat okolo 15 % vyprodukovaných potravin.