Od roku 2018 podniká země kroky zaměřené na posílení své potravinové suverenity a soběstačnosti, integruje iniciativy, jako jsou programy blahobytu a v poslední době nový program „Sklizeň suverenity“.
Mexický plán se snaží posílit národní produkci potravin zejména prostřednictvím podpory malých a středních producentů, zemědělců a domorodých komunit. V tomto rámci byla podporována úvěrová podpora, agroekologická technická pomoc, podpora místních hodnotových řetězců a posilování vědeckých, zemědělských a zdravotnických institucí. Tento přístup přímo reaguje na regionální výzvy identifikované organizacemi, jako jsou Světová banka a Meziamerická rozvojová banka (IDB), které zdůrazňují potřebu potravinových systémů zaměřených na odolnost a udržitelnost v Latinské Americe.
ExportMag.cz: Výrobci alternativních potravin spolupracují v organizaci ProVeg
Mezi očekávané přínosy programu patří posílení venkovské ekonomiky, snížení závislosti na dovozu strategických potravin a zlepšení přístupu k výživnějším potravinám pro zranitelné skupiny obyvatelstva. Dále se zaměřuje na diverzifikaci zemědělské produkce, podporu udržitelných postupů a ochranu přírodních zdrojů v souladu s mezinárodními doporučeními.
Navzdory těmto cílům čelí model slabinám a rizikům, která by neměla být přehlížena. Patří mezi ně potřeba zlepšit zemědělskou produktivitu v jihovýchodním regionu země, který trpí značnou ekonomickou nedostatečností a chybí tam logistická a infrastrukturní vybavení pro přepravu a skladování potravin. Existuje riziko, že nedojde k udržení konkurenceschopné úrovně dodávek na globalizovaných trzích. Úspěch strategie bude navíc úzce spojen s efektivní koordinací veřejných politik, soukromých investic a posílením místních technických kapacit.
Kontext Latinské Ameriky a Mexika ukazuje, že výzvy v oblasti potravinového zabezpečení jsou složité a pramení z různých faktorů, jako jsou vysoké ceny potravin, nerovný přístup a dopady změny klimatu, které všechny vyžadují dlouhodobá řešení. V tomto ohledu představuje snaha Mexika o přeorientování své potravinové politiky významný krok. Její dopad je však nutné průběžně vyhodnocovat v čase. Bude zásadní pečlivě sledovat výsledky této strategie a hodnotit jak pokrok v národní produkci potravin, tak její dopady na přístup k potravinám, jejich kvalitu a stabilitu.