English version
Kdybych prodával to, co vyrobím tady, pod značkou „Swiss made“, automaticky si mohu říci až o 20 % více. Chcete-li, proti švýcarskému produktu musím být až o 20 % levnější,“ pojmenoval konkrétní dopad slabé značky České republiky v zahraničí Martin Wichterle. Že by doba, kdy Made in Czechoslovakia mělo světový věhlas, byla pryč?
V roce 1958 jsme na expozici EXPO v Bruselu jako Česká republika vynikli právě díky své prezentaci. Náš výstavní pavilon dal základ tzv. bruselskému stylu, který se ještě roky těšil popularitě a rozvíjel. Mezi komunikační cíle pavilonu patřila i prezentace technické vyspělosti Československa. Za technickou novinku, úplnou demontovatelnost pavilonu, nás také ocenila mezinárodní porota. Pavilon jako celek zaujal natolik, že mezi všemi prezentujícími zeměmi vyhrál.
Vypadá to, že o šedesát let později se prezentaci naší země nedostává na mezinárodním poli takové pozornosti. Průmyslníkům již vláda tímto nepomáhá, na mnohých mezinárodních veletrzích je tomu mnohdy spíše naopak.
Otázku prezentace České republiky na mezinárodních veletrzích otevřel David Karásek, kreativní ředitel a spoluzakladatel mmcité. Stánky Česka nemají jednotnou identitu, nejsou kvalitní. Taková prezentace České republiky našim firmám vůbec nepomáhá. Sám David Karásek přitom ví, o čem mluví, před 27 lety založil v moravských Bílovicích firmu mmcité, která celosvětově vynikla právě díky kvalitnímu designu. Jeho městský mobiliář dobyl svět. Podle něj České republice chybí jasná strategie v prezentaci, která by pomohla zemi asociovat s kvalitou a kreativitou. Investice by to oproti jiným státním výdajům přitom nebyla vysoká.
„Tlak na originální a kvalitní sebeprezentaci nadále poroste. Bez ní nebudeme schopni zaujmout generace formované rychlostí a krásou online světa a sociálních sítí. Bude to chtít peníze, kreativitu a dlouhodobou strategii, ať už mluvíme o prezentaci země, firmy nebo produktu či osoby,“ upozorňuje ředitelka komunikace Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.
Téma prezentace na mezinárodním veletrhu řešil i Svaz průmyslu, který se pravidelně účastní největší veletržní akce v zemi, Mezinárodního strojírenského veletrhu. V loňském roce Svaz prohloubil svou spolupráci s architektem a designérem Davidem Töpperem. Využil jeho návrh a v pavilonu brněnského výstaviště otevřel kavárnu.
„Společná diskuze o smyslu a atmosféře setkávání na MSV nás vedla k podobě stánku – kavárny. Svaz průmyslu tím získal prostor pro formální i neformální jednání, networking. Design expozice posunul Svaz směrem k současnému uvolněnému pojetí pracovního prostředí, kdy budoucnost vzniká nad šálkem kávy,“ říká autor stánku David Töpper ze společnosti dacasa architekti.
Diskuze na UMPRUM přinesla i velké téma průmyslového designu či spolupráce se studenty. Jejím dlouhodobým průkopníkem je například i Škoda Transportation. Zařazení studentů do svého týmu vnímá jako přínos a zdůrazňuje, že spolupracovat s designéry je dobré dlouhodobě, nejen v době, kdy se vyvíjí produkt. Jak zajišťují, aby se časem kreativní absolventi v praxi neotupili?
„V našem týmu, kde je naprostá většina studentů a absolventů, je to hodně individuální. Každý má trochu jiné ambice a představy o práci a ideálním světě. Zobecnitelná realita je asi taková, že musíme střídat práci. Tedy velice praktický a racionální přístup, se zábavou, tedy určitým pohráváním si s vizemi, alternativami a občas i s drobnou provokací. Práce je o současnosti, zodpovědnosti o detailech a realizaci konkrétních produktů. Zábava by pak měla být o přípravě na budoucnost,“ popisuje praxi ve Škoda Transportation produktový manažer Jiří Vokoun.
„Myslím si, že klíčem k udržení správné kreativity může být právě vyvážené střídání toho zodpovědného přístupu s tím bezstarostným, kde je potřeba respektovat snad jen fyziku a nevyhnutelné. Mít neotřelé, avšak stále akceptovatelné vize, není vůbec jednoduchý úkol, který vyžaduje zodpovědnost, a především obrovskou kreativitu,“ uzavírá Jiří Vokoun.
Lze předpokládat, že v budoucnu budou průmyslový design a prezentace hrát hlavní roli u většiny oborů. Tak jako nyní dominuje spotřebitelský tlak na ekologickou zodpovědnost, dostaví se také poptávka po estetičnosti a funkčnosti.
Převzato z časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (4Q/2020). Foto: Spektrum SP ČR.
