Povolení malých a středních podniků jako pokrok v ekonomických reformách na Kubě

Kubánská vláda dne 19. srpna 2021 zveřejnila ve sbírce zákonů nový zákon o mikro, malých a středních podnicích (tzv. MIPYMES) č. 46/2021, který byl schválen dne 6. srpna 2021. Schválení nových předpisů regulujících soukromé podnikání je pro socialistickou Kubu bezpochyby dobrou zprávou a mohlo by vést k oživení výroby a služeb.

Díky novému zákonu se otevřou nové možnosti pro soukromý sektor a tím dojde k částečnému posílení ekonomických práv, tolik potřebných pro rozvoj kubánské společnosti. Po více než 50 letech bude mít občan s bydlištěm na Kubě právo založit nebo být společníkem v soukromém kubánském podniku. Přijetí nového zákona však neznamená změnu modelu centrálně plánovaného hospodářství, ani pobídku k přilákání zahraničního kapitálu.

Založení podniku podléhá schválení ze strany Ministerstva hospodářství a plánování a jedinou povolenou formou podniku je společnost s ručením omezeným, která bude disponovat právní subjektivitou. Mikro, malé a střední podniky mohou být soukromé, státní nebo smíšené povahy a jsou klasifikovány podle počtu zaměstnaných osob.

Mikro podnik může zaměstnávat 1 až 10 osob, malý podnik 11 až 35 a střední podnik 36 až 100. Soukromé podniky mohou založit či být společníky fyzické osoby starší 18 let s trvalým pobytem na Kubě. Nemohou však vlastnit či být společníkem ve více než jednom podniku. Státní podniky jsou zakládány právnickými osobami schválenými Ministerstvem hospodářství a plánování, zatímco smíšené jsou složeny z fyzických a právnických osob. Činnost MIPYMES je zakázaná ve strategických oborech jako např. zdravotnictví, telekomunikace, energetika, vzdělání, obrana, tisk, televizní a rádiové vysílání, výroba cukru, tabáku, zbraní aj.

K situaci na Kubě čtěte na webu EXPORTMag.cz: Kuba v bodu zlomu.

Stejně tomu je v případě činnosti drobných podnikatelů, tzv. cuentapropistas, kteří mají podle dekretu č. 49/2021 zakázáno podnikat ve 124 sektorech a v současnosti se zabývají zejména poskytováním ubytovacích, pohostinných a dopravních služeb. Tito drobní podnikatelé, kterých je na Kubě okolo 600 tisíc a představují zhruba 13 % pracovní síly, budou nově moci mít pouze nanejvýš tři zaměstnance. Překročí-li tento stanovený limit, měli by založit MIPYMES.

MIPYMES budou mít jistou míru autonomie doposud nezvyklou v kubánské centrálně plánované ekonomice. Budou moci rozhodovat, jaké produkty a služby uvedou na trh a s jakými dodavateli a odběrateli budou spolupracovat. Dále budou moci stanovit ceny svých služeb a zboží s výjimkou těch, které jsou centrálně zakotveny. Budou moci rozhodovat o výši platu svých zaměstnanců za předpokladu dodržení zákonného minima, které se liší pro různé činnosti. Budou mít také možnost exportovat a importovat, avšak v souladu s platnými zákony.

To znamená prostřednictvím monopolních kubánských státních exportních a importních společností, které působí jako prostředník pro vstup na zahraniční trh. Daňové zatížení bude progresivní a bude se pohybovat v rozmezí 3–25 %.

Přijetí zákona o MIPYMES je jedním z dalších kroků kubánské vlády prezentovaných jako rozvoj soukromého podnikání na ostrově. Ve skutečnosti je tato možnost značně omezena přesně definovanými obory podnikání a nucenou spoluprací se státními subjekty, ať v podobě výkupu zemědělských produktů nebo v podobě importu a exportu.

Kritický nedostatek základních primárních vstupů kvůli nedostatečné národní produkci, americkému embargu a nedostatku devizových zdrojů na Kubě, znamená pro kubánské podnikatele v současné době nevhodné podmínky pro založení a prosperitu podniku. Vzhledem k byrokratickým postupům na Kubě lze očekávat, že proces založení MIPYMES bude poměrně zdlouhavý a náročný.

Nově založené podniky se budou minimálně na počátku vyrovnávat s neznámou realitou, neboť lidé žijící desítky let v socialistické zemi, kde je vše centrálně plánováno, nemají velké zkušenosti v oblasti řízení soukromých společností a poskytování klientského servisu. Ve srovnání s jinými zeměmi v regionu, kde středně velké podniky mají až okolo 250 zaměstnanců, se zdá být limit 100 zaměstnaných osob poměrně nízký.

Neexistence jiné možnosti právní subjektivity než společnosti s ručením omezeným je také značně limitující. Kubánská vláda ale nechce vytvářet příležitosti pro skryté investice, proto nejsou akciové společnosti s neznámým vlastníkem povoleny.

Z praktického pohledu pro české exportéry mnoho změn nenastane. Stává se však o mnoho dostupnější možnost komunikovat napřímo s konečným zákazníkem. Ten bude ale i nadále v mezinárodním obchodu zastoupen kubánskou státní importní firmou. Dovozce bude muset splnit veškeré náležitosti potřebné pro obchodování na Kubě a podstoupit proces registrace u státního importéra ve stejném rozsahu jako doposud. Založit podnik či v něm být společníkem je povolené pouze kubánským rezidentům, případně kubánským státním firmám.

V návaznosti na přijetí zákona o MIPYMES nevzniká možnost přímých zahraničních investic do těchto nově povolených subjektů. Zahraniční investice na Kubě nadále zůstávají pouze formou smíšených společností, tzv. empresas mixtas, a řídí se Zákonem č. 118/2013 o zahraničích investicích. Vzhledem k tomu, že zakládání soukromých podniků je na úplném začátku, neexistuje prozatím žádný ucelený seznam pro případné navázání přímého kontaktu.

Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Havaně bude i nadále sledovat oblast soukromého podnikání na Kubě a v případě dalšího vývoje a příležitostí pro české exportéry bude informovat na webových stránkách ambasády v sekci Obchod a ekonomika. Ke stažení je rovněž nově přijatý http://media.cubadebate.cu/wp-content/uploads/2021/08/goc-2021-o94-Actores-Economicos.pdfzákon č. 46/2021 o mikro, malých a středních podnicích.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Havaně (Kuba). Autorka: Eliška Carreazo Cuadro, zástupkyně velvyslance.