Setkání se zaměřilo na možnosti, jak v Praze posílit roli vodní dopravy a moderní citylogistiky při přepravě stavebních materiálů, odpadů a dalších nákladů.

Praha dlouhodobě řeší zásadní otázku: jak zajistit zásobování a stavební rozvoj města, aniž by se dále zvyšovala zátěž ulic, obytných čtvrtí a příměstských komunikací. Nákladní doprava je nezbytnou součástí fungování metropole, současně však přináší dopravní kongesce, hluk, emise, prašnost, bezpečnostní rizika i významné nároky na veřejný prostor.

Právě proto se kulatý stůl zaměřil na praktické možnosti, jak více využít dopravní potenciál Vltavy. Ta prochází přímo centrem města a představuje kapacitní dopravní koridor, který může být při vhodném zapojení součástí šetrnějšího systému městské logistiky. V podkladech k jednání zaznělo, že Praha má k dispozici kvalitní a kapacitní Vltavskou vodní cestu, jejíž potenciál zatím není v nákladní dopravě využíván odpovídajícím způsobem. 

Akci zahájil Vladimír Kremlík, předseda Centra dopravní excelence HKP a ředitel SIRDO.EU, společně s Ondřejem Prokopem, zastupitelem hlavního města Prahy. V odborném programu dále vystoupili zejména Petr Forman, místopředseda Dopravní sekce Hospodářské komory ČR, Lubomír Fojtů a Martin Vavřička z Ředitelství vodních cest ČR, Jakub Šimáček za TBG Metrostav a Jiří Böhm z Ministerstva dopravy ČR.

Na ČVUT startuje Národní centrum umělé inteligence. Přinese desítky konkrétních řešení pro firmy i veřejný sektor

Jedním z hlavních závěrů diskuse bylo, že vodní doprava není univerzálním řešením pro všechny typy přeprav, ale u vybraných komodit může mít významný efekt. Typicky jde o stavební materiály, kamenivo, výkopové zeminy, stavební a demoliční odpady nebo další pravidelné hromadné přepravní proudy. Zástupci ŘVC ČR zdůraznili, že konkurenceschopná citylogistika vyžaduje nejen vodní cestu, ale také logistické řešení, infrastrukturu, vhodné dopravní prostředky a funkční poslední míli. 

Významným praktickým příkladem je využívání lodní dopravy při zásobování pražských betonáren kamenivem. Zástupce TBG Metrostav uvedl, že od roku 1967 bylo po vodě dopraveno více než 10 milionů tun kameniva, což představovalo přibližně 40 milionů kilometrů ušetřených po silnicích. U modelového příkladu roční produkce 200 000 m³ betonu odpovídá potřeba kameniva 370 000 tunám; při dopravě kamiony by šlo o 14 800 jízd ročně, zatímco při využití lodí o přibližně 370 jízd po řece. 

Zástupci Ředitelství vodních cest ČR zároveň představili koncepci postupného rozvoje citylogistiky stavebních materiálů a stavebních odpadů. Součástí návrhu je tzv. nultá etapa veřejných překladišť, tedy rychleji realizovatelná opatření na existující infrastruktuře, která by umožnila převádět část přeprav ze silnice na vodní dopravu a otevřít přístup k vodní cestě širšímu okruhu podnikatelů za transparentních podmínek.

Diskutovány byly také pilotní lokality Libeň–Troja a Smíchov, které ŘVC ČR identifikovalo jako možné uzly pro další rozvoj městské logistiky. U lokality Libeň–Troja byly jako podstatné zmíněny návaznosti na areál betonárny, dopravní napojení, možnost rozšíření vývaziště pro vodní dopravu, recyklační technologie a řešení provozu s omezením prašnosti a hluku. 

Účastníci se shodli, že bez odpovídajícího územního plánování, ochrany přístavních a překladních ploch, napojení na silniční a případně železniční infrastrukturu a jasné organizace poslední míle se potenciál vodní dopravy nemůže plně projevit. Praha by proto měla vnímat přístavy, překladiště a návaznou logistickou infrastrukturu jako součást strategické městské vybavenosti, nikoliv jako okrajovou nebo rušivou funkci. Podklady k jednání výslovně upozorňují na úbytek přístavů, nedostatek ploch, problémy poslední míle i potřebu cílených opatření. 

„Praha bude i nadále stavět, zásobovat se a rozvíjet. Otázka nezní, zda se bude nákladní doprava odehrávat. Otázka zní, jak ji dokážeme organizovat, tak, aby byla efektivnější, šetrnější a méně zatěžovala obyvatele města. Vltava je dopravní tepna, kterou máme přímo před sebou. Musíme ji začít chápat jako součást moderní městské logistiky,“ uvedl Vladimír Kremlík, předseda Centra dopravní excelence Hospodářské komory hlavního města Prahy.

Kulatý stůl ukázal, že téma udržitelné nákladní dopravy v Praze má nejen odborný, ale i praktický a podnikatelský rozměr. Hospodářská komora hlavního města Prahy bude v debatě pokračovat a chce propojovat město, stát, správce infrastruktury, podnikatelský sektor i odbornou veřejnost tak, aby se z obecné diskuse staly konkrétní kroky. Cílem není vytlačit nákladní dopravu z města. Cílem je organizovat ji chytřeji.

Redakčně upravená tisková zpráva Hospodářské komory hlavního města Prahy