Před 16 lety vstoupila ČR do Evropské unie. Vnitřní trh usnadnil cestování i obchodování

Dne 1. května 2004 vstoupila Česká republika spolu s dalšími středoevropskými a východoevropskými státy do Evropské unie. Členství v EU přináší celou řadu příležitostí a výzev. Jedním z nejvýraznějších benefitů je vnitřní trh, který umožňuje občanům EU volně se pohybovat a cestovat ve státech EU a firmám výrazně usnadňuje obchodování a investování.

Aktuálně je prostor vnitřního trhu oslabený z důvodu pandemie viru COVID-19 a bezprecedentních opatření v téměř všech členských státech, snahou je nyní postupně a koordinovaně uvolňovat restriktivní opatření tak, aby byly opět v plné míře zajištěny svobody volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob.

Zejména pro Českou republiku, která vyváží do zemí EU 84 % svého exportu, představuje vnitřní trh rozšíření prostoru, v kterém mohou české firmy působit za téměř stejných podmínek jako na území ČR.  Jednodušší je zapojení českých firem v rámci průmyslových hodnotových řetězců v EU, snáze pak dochází k technologickému transferu a spolupráci na výzkumu a vývoji nových produktů. Také se ukazuje, že právě firmy působící nejen v rámci ČR, ale na vnitřním trhu EU mají vyšší zisky a vyplácí svým zaměstnancům vyšší průměrné mzdy.

Podle studie Bertelsmann Stiftung je v ČR úroveň blahobytu díky existenci vnitřního trhu každý rok o 3,99 % vyšší, což v přepočtu znamená 17 000,- Kč ročně na každého obyvatele ČR. Tento přínos je především důsledkem zvýšené produktivity firem a snížené obchodní přirážky, které s sebou vnitřní trh nese. Produktivita ČR je o 3,16 % ročně vyšší a obchodní přirážka o 1,26 % ročně nižší, než kdyby vnitřní trh neexistoval. To vypovídá o úrovni konkurence na trhu a také značí efektivnější využívání kapitálu a pracovní síly a tudíž vyšší úroveň přidané hodnoty na pracovníka. Díky hlubší integraci EU od roku 1990 bylo již v roce 2015 v ČR o 129 000 pracovních míst více a domácí spotřeba byla o 11 200,- Kč vyšší, než pokud by k integraci nedošlo.

Na vnitřním trhu existuje ještě celá řada překážek, které brání využití jeho plného potenciálu. Zdokonalení vnitřního trhu prostřednictvím odstranění necelních překážek a překážek pro přímé zahraniční investice by znamenalo další potenciální příležitosti pro ČR.  Další studie Evropského parlamentu odhaduje, že snížení netarifních překážek by pro ČR dlouhodobě znamenalo zvýšení objemu mezinárodního obchodu o 6,32 % a ekonomický přínos odpovídající 3,17 % HDP (přibližně 170 miliard Kč). Snížení překážek pro zahraniční investice by pak vedlo k dalšímu zvýšení objemu mezinárodního obchodu o 3,07 % a ekonomický přínos rovnající se 1,54 % HDP (přibližně 80 miliard Kč). I důsledkem těchto faktorů se ČR řadí mezi státy, které by byly nejhůře postiženy rozpadem EU. V optimistickém případě by ČR přišla o 3,6 % HDP (v případě přechodu na systém obchodní dohody) a v nejhorším scénáři o 13,3 % HDP (v případě přechodu na pravidla Světové obchodní organizace – WTO).

Je tedy zřejmě, že členské státy čeká ještě velké množství práce, aby byl plně využit potenciál vnitřního trhu. Jedním z důležitých kroků k naplnění tohoto cíle představuje „Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu“, který dne 10. března představila Evropská komise. Akční plán obsahuje celkem 22 opatření, jejichž úspěšné provedení povede ke zvýšení právní jistoty podnikatelů i občanů pohybujících se na vnitřním trhu. Vnitřní trh se zbožím byl nedávno posílen revidovaným nařízením o vzájemném uznávání, které nabylo účinnosti dne 19. 4. 2020. To přináší výrobcům a distributorům nové možnosti a větší právní jistotu při umisťování tzv. neharmonizovaného zboží především v podobě nové představeného prohlášení o vzájemném uznávání.

Z výše zmíněných iniciativ je patrné, že vnitřní trh je v neustálém pohybu a jeho správa je dlouhodobým procesem, kdy je neustále třeba reagovat na nově vzniklé výzvy a překážky. Česká republika patří mezi ty státy, které si tuto skutečnost uvědomují, a proto je součástí elitního klubu podporovatelů dalšího prohlubování vnitřní trhu spolu se zeměmi jako Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Nizozemsko či Švédsko.




• Témata: Podnikání v EU
• Teritorium: Česká republika | Evropa