Predikce MF: Hospodářské oživení bude pokračovat, inflace zůstane nízká

Česká ekonomika se v loňském roce vrátila k růstu, který letos podle nové makroekonomické predikce Ministerstva financí (MF) zrychlí. HDP by se mělo zvýšit o 2,3 procenta. Meziroční inflace by se měla v roce 2025 pohybovat v blízkosti dvou procent.

Díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce a klesající inflaci porostou podle lednové predikce MF reálné výdělky. Růst reálných mezd by měl nastartovat vyšší spotřebu domácností.

Ilustrační fotografie

Právě rostoucí spotřeba, ale i oživení investic přispějí podle prognózy k rychlejšímu růstu českého HDP.

„Vyšší růst reálných mezd znamená i vyšší spotřebu domácností. Právě rostoucí spotřeba, ale i oživení investic přispějí letos ke zvýšení českého HDP o 2,3 procenta. Česká republika se tím zařadí mezi jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu,“ tvrdí ministr financí Zbyněk Stanjura.

Z aktualizace makroekonomické predikce údajně nevyplývají žádné změny pro odhad daňových příjmů státního rozpočtu. „Rizikem zůstávají přetrvávající strukturální problémy našeho hlavního obchodního partnera Německa. Pro tuzemský exportně orientovaný průmysl pak bude zásadní obchodní politika nové americké administrativy vůči Evropské unii,“ dodává ministr.

ČSOB: Česká ekonomika v roce 2025 zdvojnásobí růst, inflace bude pod kontrolou

Hrubý domácí produkt ČR za celý rok 2024 vzrostl asi o 1,1 procenta. Zkrocení inflace se promítlo do nárůstu reálných příjmů domácností a jejich spotřebních výdajů.

Investiční aktivitu nicméně podle ministerstva tlumily přetrvávající problémy v zemích eurozóny a přechod mezi finančními perspektivami u kohezních fondů EU. Nepatrné snížení celkových investic a pokles zásob brzdily dynamiku dovozu, z toho vyplývající kladné saldo zahraničního obchodu pak podpořilo růst ekonomiky.

Inflace má zůstat těsně nad dvěma procenty

Průměrná míra inflace v roce 2024 dosáhla 2,4 % a letos by měla podle MF ještě mírně klesnout, a to na 2,3 procenta v meziročním srovnání.

Inflační tlaky byly loni výrazně nižší než v předchozích dvou letech – zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávku tlumily zvýšené sazby ČNB. Důležitou roli hrál i vládní konsolidační balíček.

Česká ekonomika rostla o 1,3 procenta meziročně, tahounem je spotřeba domácností

„V letošním roce bude inflační tlaky i nadále mírnit restriktivní měnová politika v kombinaci s očekávaným poklesem dolarové ceny ropy a mírným posílením koruny vůči euru,“ sdělilo ministerstvo.

Na růst inflace budou naopak tlačit pokračující růst mezd, oslabování koruny vůči dolaru, zvýšená cenová dynamika u služeb a růst imputovaného nájemného.

Co čeká přehřátý trh práce?

Na trhu práce se nadále projevuje nedostatek pracovní síly. V důsledku toho mohla loni i přes slabou hospodářskou dynamiku zůstat míra nezaměstnanosti na 2,6 %. V letošním roce by díky ekonomickému růstu mohl počet lidí bez práce nepatrně klesnout, a to na 2,5 procenta.

Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí podle prognózy výraznější zpomalení růstu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly i v letošním roce zvýšit o více než čtyři procenta, predikuje MF ČR.

Deficit veřejných financí klesl. Povodním navzdory

Deficit veřejných financí v loňském roce klesl zhruba o jeden procentní bod na 2,8 procenta HDP, a to navzdory rostoucím výdajům na obranu, vyšším důchodům či nákladům na odstraňování povodňových škod.

Konsolidační úsilí vlády by se mělo odrazit ve výsledku hospodaření veřejných financí také v letošním roce, kdy Stanjurův rezort předpokládá snížení deficitu až na 2,3 % HDP. Zadlužení sektoru vládních institucí dosáhlo ke konci loňského roku odhadem 43,4 % HDP. V tomto roce lze prý očekávat překročení hranice 44 procent HDP.

Rostoucí spotřeba a oživení investic přispějí letos ke zvýšení HDP o 2,3 procenta. Česko se tak zařadí mezi jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu

Zbyněk Stanjura, ministr financí

„Rizika predikce považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, například v souvislosti se situací na Blízkém a Středním východě. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky,“ varuje správce státní pokladny.

Inflační tlaky může vyvolat také nárůst cen energetických komodit v případě vyššího geopolitického napětí, popřípadě zavádění či zvyšování cel nebo jiných bariér v zahraničním obchodu, kterými vyhrožuje nový americký prezident Donald Trump.

Vzhledem k tomu, že jsou tuzemská a německá ekonomika významně propojené, považuje ministerstvo za riziko také strukturální problémy a slabý hospodářský růst Německa.

Pro českou ekonomiku je varovným signálem rovněž perzistence růstu cen ve službách a úroveň inflačních očekávání. Ekonomický růst je naopak podporován zapojením uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce. Plné využití jejich lidského kapitálu by pak mohlo posílit produktivitu práce.

Redakčně upravená tisková zpráva Ministerstva financí ČR

• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme