„V makro číslech to ještě nemusí být patrné – jede množství velkých státních zakázek. Ale v segmentu dalších typů staveb jsou nejistota a nervozita patrné,“ dodává Robert Špalek.

Vláda loni slíbila stavebníkům nápravu, celý proces jde ale pomalu. Přechodným řešením měl být takzvaný technologický bypass digitalizovaného stavebního řízení (viz níže).

„Pokud je úspěchem bypassu, že se stavební úřady napojily na staré informační systémy, nelze to označit jinak než za kuriozitu. A smutné vysvědčení celého procesu digitalizace,“ připojuje se místopředseda ČKAIT Radim Loukota.

Portál stavebníka měl být moderním digitálním nástrojem pro komunikaci se stavebními úřady, respektive pro usnadnění komunikace s úřady a zjednodušení podávání žádostí. Výsledek je ale tristní. Kam jsme se posunuli od loňského července, kdy se problém objevil?

RŠ: O problémech Portálu stavebníka už byly popsány stovky stran. Od prakticky nulové možnosti podat záměr pro povolení stavby nebo kolaudaci tehdy se situace zlepšila, to je třeba uznat. Ale k dokonalosti to má daleko.

RL: Digitalizace stavebnictví je ve fázi testování – to není regulérní provoz, to si přiznejme. Přes všechna varování se čeští stavebníci stali nedobrovolnými a neplacenými „betatestery“ jednoho ve spěchu ušitého systému. Vůbec si neumím představit, že by se něco podobného mohlo stát v soukromé sféře, například v bankovnictví.

MMR dokončilo poslední vlnu napojení na technologický bypass 

Ministerstvo pro místní rozvoj potažmo vláda slíbily nápravu, ale jak sami připomínáte, digitalizace je stále ve fázi testování… Jaké nejzávažnější problémy je teď potřeba vyřešit?

RL: Podání jsou možná, největší excesy jsou odstraněné. Zásadní chyba v podobě nemožnosti nahrát projektovou dokumentaci bez digitálně podané žádosti byla po 10. prosinci 2024 vyřešena novou funkcionalitou. Po vložení projektové dokumentace vkladatel obdrží odkaz, který lze přiložit k písemné žádosti i volně přeposílat dalším účastníkům. Po téměř půl roce jsme tedy dosáhli toho, že portál stavebníka není v přímém rozporu s právními předpisy této země. Jen nevím, jestli je opravdu vrchol digitalizace v 21. století to, že stavebník někam nahraje dokumentaci ve formátu PDF.

A ty aktuální nedostatky?

RL: Ani nadále systém neumožňuje vloženou projektovou dokumentaci prohlížet online v systému, ale každý si ji musí stáhnout do svého počítače. Projektová dokumentace ovšem není nijak zabezpečena před zneužitím, například vodoznakem. Toto riziko zcizení může být pro řadu stavebníků či projektantů velmi nepříjemné, nemluvě o riziku zveřejnění i citlivých údajů.

Jak pomohl takzvaný technologický bypass? Využívají ho stavební úřady dostatečně? Není to tak, že řeší jen část problému, ale v zásadě nepomáhá stavebníkům, projektantům a stavebním firmám…

RŠ: Především musím říci, že je mnoho stavebních úřadů, které se snaží stavebníkům vyhovět i bez ohledu na zákonná ustanovení. Například nás žádají, zda by bylo možné kromě digitální verze přinést i projektovou dokumentaci v papírové podobě nebo podat dokumentaci přes datovou schránku. Obě tyto možnosti jsou však od 1. července 2024 nezákonné.

RL: Zaregistrovali jsme pozitivní odezvu na takzvaný bypass na straně stavebních úřadů ve vybraných obcích. To je sice skvělé, ale netýká se to stavebníků. Bypass totiž není nic jiného než to, že se stavební úřady mohou vrátit do původních systémů a v nich vyřizovat žádosti o stavební povolení, kolaudaci a další. Ale nijak neřeší právní jistotu těch stavebníků, kteří po 1. 7. 2024 podali své žádosti mimo Portál stavebníka. Takže pokud je úspěchem bypassu, že se stavební úřady napojily na staré informační systémy, nelze to označit jinak než za kuriozitu. A smutné vysvědčení celého procesu digitalizace. Nemluvě o tom, že zatím nemáme jistotu, zda bude možné vypořádané žádosti a ověřené projektové dokumentace ze starých systémů bez problémů vrátit zpět do Portálu stavebníka.

Podle průzkumu ČKAIT považuje 80 procent odborníků nový systém za horší než ten předchozí a situace se výrazně nezlepší minimálně dva roky. Dají se vyčíslit celkové ztráty za vadný systém?

RŠ: Na ztráty se můžeme dívat z několik úhlů pohledu. Tím zásadním je časové hledisko, kdy řada staveb musela být pozastavena. Kdo zná hodnotu peněz v rámci velkých stavebních celků, ví, že celková suma může být opravdu vysoká. Podstatné ale je, že výpadek se projeví až na konci roku nebo v roce příštím. Nyní se staví dříve povolené stavby. A další se začnou stavět podle návrhů podaných do 30. června loňského roku.

Umí český stát digitalizovat? Nebo je to jen mnoho povyku pro nic a malý efekt za velké peníze? A co by se dalo udělat lépe?
Přečtěte si rozhovor s prezidentem HK ČR Zdeňkem Zajíčkem a předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karlem Štenclem

Jaký je z vašeho pohledu dopad zpackané digitalizace na firmy působící ve stavebnictví? Nedostávají se mnohé do finančních nebo dokonce existenčních potíží?

RL: Jako u řady podobných situací nejde o jeden důvod či příčinu, ale souběh více faktorů. V případě stavebnictví šlo především o vámi zmiňovaný pokus o digitalizaci a plnou účinnost nového stavebního zákona včetně příslušných vyhlášek k jednomu datu. Velmi dlouho jsme na toto riziko poukazovali, bez úspěchu. Takže se nedivíme ministru Kulhánkovi, který před časem digitalizaci stavebnictví označil za selhání vlády. Odnáší to celý obor a řada firem, včetně výrobců, již pociťuje pokles poptávky ze strany stavebníků. V makro číslech to nemusí být ještě patrné – jede množství velkých státních zakázek. Ale v segmentu dalších typů staveb jsou nejistota a nervozita patrné.

Nemůže docházet například k exodu developerů z českého trhu, či nějakému razantnímu nárůstu cen nemovitostí či nájmů?

RŠ: Exodus developerů určitě neočekávám. Co víme z jejich nejrůznějších vyjádření v médiích, většina jich má povolené záměry připravené a projekty dává na trh postupně. Nicméně každý rok nečinnosti se projeví v dalších letech. O to je situace vypjatější – právě v době, kdy by se počet zahajovaných bytových projektů měl násobně zvýšit i díky vyšší aktivitě měst, obcí, družstev nebo jiných entit, došlo k paralýze.

Nepatří k nejvíce postiženým skupinám projektanti či projektové kanceláře?

RŠ: Samozřejmě pro projektanty je to problém: sice se projekty mohou připravovat, ale je to nyní mnohem pracnější a stavebníci nám nechtějí platit hodiny navíc. A zadarmo nechce projektovat nikdo.

Nové systémy Digitalizace stavebního řízení začnou fungovat až v roce 2027 nebo 2028. Není to pozdě? Co se bude dít do té doby?

RL: Očekáváme, že systémy se budou postupně zprůchodňovat a chyby odstraňovat. Projektové kanceláře na to nasadí specialisty, kteří se v tom „naučí chodit“. K zjednodušení a zrychlení stavebního řízení to má ale daleko. A jak budou nové systémy fungovat? Mnohé ukáže zadávací dokumentace na novou zakázku. Snad do ní jako klíčoví uživatelé části Portálu stavebníka budeme moci promluvit…

Stavebníci a projektanti se ocitli v pasti

Jak fungovalo stavební řízení (stavební úřady) před digitalizací? Nedá se říci, že i špatný systém je lepší než žádný?

RŠ: Před 1.7.2024 systém samozřejmě byl. Komunikace na úrovni stavebník / projektant – stavební úřad fungovala často i na digitální úrovni. Žádosti a projektová dokumentace se mohly podávat i datovými schránkami. To samé dotčené orgány. Ano, mnohdy nebyly dodržovány lhůty, ale dobře připravené záměry ve shodě s územním plánem a asertivním stavebníkem mohly být povolené velmi rychle, obvykle během půl roku až roku. Což se od loňského července neděje ani u těch nejpreciznějších projektů a nejzkušenějších projektantů. Chtěl bych jen připomenout skutečnost, na kterou se tak nějak zapomíná. Máme fikci souhlasu, která se velmi často nedodržuje. Ke zkrácení lhůt tak nedochází.

RL: Ostatně nyní spuštěný systém není digitalizací v pravém slova smyslu. Jen se ta stejná dokumentace ve formátu PDF nesmí poslat datovou schránkou, ale musí se nahrávat na jedno jediné místo, Portál stavebníka. Ten však nebyl předem testován, byl spuštěn rovnou v ostrém provozu a téměř šest měsíců nefungoval v souladu s platnými právními předpisy. Stavebníci a projektanti byli v pasti. Staré postupy byly zakázány a ty nové nebyly plně funkční.

O čem je vůbec komplexní digitalizace stavebnictví a co by měla tomuto odvětví přinést? Nejde přece jen o tolik sledovaný Portál stavebníka?

RŠ: Naše odvětví potřebuje především předvídatelnost a spolehlivost. Namísto toho nám bylo předchozí i současnou vládou slibováno zrychlení a zjednodušení.  Jenže nikdo nevěděl, z jaké rychlosti povolovacího řízení startujeme. Relevantní informace o výchozí délce povolování neexistovaly. Vycházelo se především z údajů jakéhosi žebříčku „DoingBusiness“, který však pro zásadní metodologické chyby přestal být vydáván již od roku 2020. Druhým zdrojem informací byly a dosud jsou pravidelné ankety mezi vybranými 30 až 40 stavebními podnikateli, které rozhodně nemohou ukázat na skutečné problémy našeho odvětví. Před rokem jsme proto udělali průzkum mezi autorizovanými osobami ČKAIT.

Co vám ukázal?

RŠ: Zapojilo se do něj 1100 respondentů, kteří uvedli, že podle předchozí právní úpravy ve většině případů získali stavební povolení v rozmezí půl až jednoho roku. Nejedná se tedy o desetiletí, jak opakovaně tvrdí někteří silní hráči na trhu, kteří však často do této lhůty započítávají i to, že několik let čekali na změnu územního plánu, který umožní realizovat jejich podnikatelský záměr. Délka povolovacího řízení se však musí počítat mezi podáním žádosti a vydáním pravomocného rozhodnutí.

Takže nedochází ke zrychlení ale naopak zpomalení stavebního řízení?

RL: I já mohu zjednodušeně říci, že zatímco podle starého novelizovaného zákona jsme dostali stavební povolení většinou během šesti až dvanácti měsíců, nyní máme za sebou tři čtvrtě roku digitalizace stavebního řízení, kdy místo zjednodušení a zrychlení nastal pravý opak. Podle našich indikací, zatím však bez většího průzkumu, většina žádostí podaná v minulém roce je zatím podána marně respektive bez jakékoliv reakce ze strany stavebního úřadu. Ty jsou zcela paralyzované, a to zejména tím, že většina stavebníků podala své žádosti do 30. června 2024, aby se řešily ještě podle starého stavebního zákona. Je třeba podotknout, že do poloviny loňského roku přišlo na stavební úřady tolik žádostí jako za obvyklý rok!

Jak se ostatně ČKAIT podílela v posledním roce na nápravě digitalizace stavebního řízení. Vyslyšela vláda vaše připomínky?

RŠ: Absolvovali jsme několik schůzek, byli jsme součástí pracovní skupiny, ovšem až poté, co se problém s digitalizací projevil naplno, tedy po 1.7.2024. Většina našich připomínek a podnětů zůstaly bez reakce, aspoň té oficiální. MMR a pověřený mezirezortní tým se soustředil na zadání úkolů pro vývojáře především v oblasti rozhraní využívaném stavebními úřady. Portál stavebníka zůstal mimo pozornost a nadále je vnímán jako ta méně problematická část celé DSŘ. Soudím tak podle vyjádření několika vládních představitelů, že Portál zůstane bez větších zásahů až do vámi zmíněného roku 2028, kdy by měl fungovat zcela nový systém.

Jakub Procházka