Přeshraniční e-commerce se stává motorem čínské ekonomiky

Podíl čínského exportu prostřednictvím CBEC na celkovém zahraničním obchodu země za posledních šest let skokově vzrostl z 2,2 % na 11,25 %. Aby čínská vláda dále podpořila a celkově stabilizovala zahraniční obchod, rozhodla se podporovat právě CBEC. Zejména v roce 2020 byl CBEC po měsících uzavření země sledovaným barometrem spotřeby a zdraví čínské ekonomiky, a to nejen v den nákupního festivalu. Firmy, které chtějí prostřednictvím CBEC proniknout na čínský trh, by proto měly situaci sledovat a držet krok s nejnovějším vývojem.

Každoroční nákupní svátek, v Číně zvaný „Singles’ Day“ neboli „Den nezadaných“, připadá na 11. 11. a je největším světovým festivalem online nakupování. Největším nejen díky počtu online nakupujících, kterých je v Číně 710 milionů a tvoří téměř 80 % z celkového počtu uživatelů internetu v zemi, ale i díky objemu peněz, které v jediný den spotřebitelé na online nákupních platformách utratí.

Vzhledem k pandemii a zpřísněným cestovním opatřením se očekávalo, že loňský festival bude mít větší globální dosah než v předchozích letech, tj. že čínští spotřebitelé letos utratí více za dovážené produkty a zahraniční luxusní značky. Vzhledem k práci mnoha lidí z domova a pozornosti, které nyní lidé věnují péči o své zdraví, se vyšší prodeje očekávaly zejména u elektronického zboží a produktů pro zdraví a wellness.

Do propagační akce na platformě Tmall Global se s vidinou slibných tržeb zapojilo více než 2 600 nových mezinárodních značek. Aby přeshraniční dodání alespoň 50 % zásilek mohlo dosáhnout dvakrát větší rychlosti než obvykle, vypravila logistická odnož společnosti Alibaba do zahraničí zhruba 700 letů.

Nákupní svátek na největších online nákupních platformách společnosti Alibaba (Taobao a Tmall) loni odstartoval již 21.10., tj. tři týdny před každoročním spuštění festivalu, aby nejen platformám zvýšil prodeje, ale pomohl i obchodníkům vyrovnat se s dopady koronaviru.

V roce, kdy celosvětová pandemie zasáhla mnoho průmyslových odvětví a celkově zpomalila globální ekonomiku, byly tržby online prodejců překvapivě vysoké. Na druhou stranu se není čemu divit, nákupy se z bezpečnostně-hygienických důvodů přesunuly online.

Od 1. do 11. listopadu utratili zákazníci na online nákupních platformách společnosti Alibaba téměř 500 miliard jüanů (75 miliard USD). Konečné číslo prodeje překročilo 38 miliard USD z roku 2019 za pouhých 24 hodin poté, co Alibaba loni poprvé prodloužila prodejní období. Na konkurenční platformě JD spotřebitelé ve stejném období utratili více než 270 miliard jüanů (přes 40 miliard USD), z toho 200 miliard devět minut poté, co byl festival 1. 11. spuštěn.

Význam pro spotřebu i stabilizaci obchodu

Čínská vláda si uvědomuje význam e-commerce pro svou domácí spotřebu; současně s ním také význam CBEC pro svůj zahraniční obchod a jeho stabilizaci. Význam CBEC totiž každoročně v přeshraničním pojetí vzroste o průměrných téměř 50 %, a to i za dob ekonomiky zpomalené dopady pandemie.

Pro přehled v roce 2019 dosáhl CBEC v přeshraničním pojetí téměř 190 miliard jüanů, tj. pětkrát více než v roce 2015. Čína do světa vypravila více než 300 milionů balíků, převážně do USA (téměř 30 %), Francie (6,5 %), Ruska (6 %), Spojeného království (5,5 %) a Německa (5 %). I loni, kdy byl v prvním pololetí roku tradiční čínský zahraniční obchod těžce zasažen pandemií, CBEC tržby nadále rostly.

Od ledna do února 2020, navzdory pandemii a uzavření země, činil čínský objem dovozu a vývozu maloobchodního CBEC prodeje více než 17 miliard jüanů, což je meziroční nárůst o 37 %. Za poslední fiskální čtvrtletí roku 2020 Alibaba dokonce vykázala 22% nárůst prodejů v celkové výši 16 miliard USD, což překonalo předpovědi analytiků. Pandemie zkrátka mění trendy nakupování a spotřebitelského chování a nyní více než kdy jindy ovládá on-line nakupování maloobchodní sféru.

Čína v CBEC spatřuje velký potenciál. CBEC nejenže pomáhá vytvářet nové průmyslové řetězce, jako jsou přeshraniční logistika, přeshraniční finanční platby či financování dodavatelského řetězce; ale na mikroúrovni CBEC také umožňuje podnikání a propojuje domácí malé a střední podniky a místní průmyslová odvětví se světem.

Číňané proto masivně investují do rozvoje CBEC pilotních zón. Od vzniku první pilotní zóny v Hangzhou v roce 2015 otevřeli v pěti etapách již celkem 105 pilotních zón CBEC, které celkově pokrývají 30 provincií, obcí a autonomních oblastí s výjimkou Tibetu. Zatímco první dvě etapy 13 pilotních zón byly umístěny hlavně ve velkých a středních městech na východě země, třetí etapa zón se začala rozšiřovat do hlavních provinčních měst v centrálních, západních a severovýchodních oblastech Číny. Čtvrtá a pátá etapa následně zahrnovaly více měst druhé a třetí kategorie.

Další růst přeshraničního e-commerce by mělo podpořit rozšiřování seznamu maloobchodních dovozů CBEC, snižování daní a cel nebo posílení mezinárodní přepravní kapacity země. Již v roce 2019 Čína přijala celou řadu opatření zvýhodňující spotřebitele i prodejce. Firmy, které chtějí proniknout na čínský trh, aniž by v zemi nutně musely budovat základnu, by proto měly situaci bedlivě sledovat a držet krok s nejnovějším vývojem a trendy.

Příležitosti pro české firmy

CBEC zóny umožňují firmám využívat celé škály výhod spočívajících převážně v daňových úlevách. Samozřejmostí je osvobození od daně z přidané hodnoty, spotřební daně z maloobchodu či snížení daně z příjmu právnických osob.

Úspěch nicméně mohou očekávat pouze ty společnosti, které si trh pečlivě předem prostudují. Pamatovat je potřeba především na registraci produktů, ochranných známek a duševního vlastnictví. Čína totiž uplatňuje systém „first to file“ oproti přístupu „first to use“, který je obecně upřednostňován v Evropě.

Firmám zdarma poradí China IPR SME Helpdesk. Podcenit nelze ani výběr partnera a online platforem, které by si měly firmy předem řádně prověřit. Důležitá je také správně zvolená strategie pro konkrétní produkt či službu. S tím vším firmám pomohou kanceláře agentury CzechTrade v Číně ve spolupráci s obchodně-ekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v Pekingu.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Pekingu (Čína). Autorka: Barbora Mbuyi Kocourková, ekonomická diplomatka.