PRIAC usiluje o renesanci rozhodčího řízení v ČR

Ústředními tématy této akce bylo posilování důvěryhodnosti rozhodčího řízení jako nejefektivnějšího řešení obchodních sporů v České republice a podpora českých firem při exportu a mezinárodním obchodu. Záštitu tomuto setkání světů byznysu a práva poskytly Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

O účast na této odborné ekonomické a právní konferenci projevilo zájem několik desítek zástupců byznysu, advokátních kanceláří a podnikových právníků. Od začátku do konce měla spád i díky pohotovému moderování Víta Horáčka, předsedy předsednictva PRIAC. Hned v úvodu vystoupil místopředseda předsednictva České advokátní komory Martin Maisner, který PRIAC DAY podpořil nosnou myšlenou, že kdokoli cokoli udělá pro rozhodčí řízení – dobře udělá, jde totiž o nejefektivnější řešení obchodních sporů. Sám předsedá v České advokátní komoře pracovní skupině pro rozhodčí právo. Za hlavní příčinu a „úzké hrdlo rozhodčího řízení“, proč se ve smlouvách zásadně omezilo používání rozhodčích doložek, označil advokáty a podnikové právníky. Ze své pozice se ale snaží jejich přístup postupným edukováním měnit.

František Chaloupecký, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky, ve svém vystoupení vyzdvihl rychlost a efektivnost řešení sporů rozhodčím řízením. Dodal však, že bohužel v České republice nemá tento druh řešení sporů příliš dobrou pověst. Svaz má ale důvěru ve spolupráci s PRIAC, a proto, jak František Chaloupecký vyzdvihl, bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi PRIAC a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Ocenil také aktivitu

PRIAC při navazování mezinárodních kontaktů a navazování spolupráce s rozhodčími soudy v regionech, které jsou pro export a import z pohledu českých firem atraktivní.

O nich za PRIAC pohovořil místopředseda předsednictva PRIAC prof. Alexander Bělohlávek, který představil spolupráci s rozhodčími soudy v Kazachstánu a Kyrgyzstánu, které by se kromě řešení sporů na území těchto středoasijských zemí potenciálně mohly stát též jakousi základnou pro Čínu. Vyzdvihl též úspěšnou spolupráci s tureckým rozhodčím soudem ITOTAM a pozval přítomné na dvoudenní akci, kterou počátkem března ITOTAM ve spolupráci s PRIAC uspořádá. Na příkladu rakouského arbitrážního soudu VIAC či belgického CEPANI přítomným doložil, že se PRIAC snaží navázat spolupráci se všemi významnými zahraničními rozhodčími soudy.

Rozhodčí řízení jako součást ekonomické transformace

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na PRIAC DAY zastupoval také jako viceprezident Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Ve svém projevu popsal tíživý stav českých zemědělských podniků a na grafech doložil, že zemědělci rozhodně nestáli za zvýšením cen potravin v minulém období a uvedl, že jednou z možností, jak zajistit transparentnost cen potravin by mohlo být vytvoření funkčního agrárního burzovního trhu na Českomoravské komoditní burze Kladno pro základní zemědělské potraviny, kde by rozhodčí řízení před PRIAC bylo významnou součástí efektivního řešení sporů. PRIAC vyzval, aby pomocí konkrétních případů ukázal zemědělcům výhody rozhodčího řízení a tím je přiměl k tomu, aby se nebáli dávat rozhodčí doložky do smluv.

Dalším významným spíkrem na PRIAC DAY byl Aleš Rod, ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz a člen NERV. V jeho příspěvku mimo jiné zaznělo, že přestože je na tom Česká republika dle Indexu ekonomické svobody dobře, konkrétně je na 26. místě na světě, v oblasti vymahatelnosti kontraktů významně pokulhává. Jak na akci zaznělo od více řečníků, není to tím, že by české soudnictví bylo nekvalitní, ale obchodní spory se často táhnou a rozhodnutím v první instanci zpravidla nekončí.

Whistleblowing pro firmy nad 50 zaměstnanců: Jak se na poslední chvíli připravit?

Naproti tomu je rozhodčí řízení dle Aleše Roda rychlé a efektivní. Řízení mohou řešit rozhodci, kteří se na danou oblast specializují, což rozhodčí proces oproti obecným soudům, které často při posouzení sporů využívají soudních znalců, zkracuje. Věří proto, že v nezbytném procesu transformace české ekonomiky je výrazně vyšší řešení obchodních sporů rozhodčím řízením cestou, kterou se budeme muset vydat.

Místopředseda Českomoravské komoditní burzy Kladno Jaromír Čermák vysvětlil, jak využívání rozhodčích doložek u uzavíraných smluv v praxi efektivně funguje. Uvedl, že v roce 2023 byly zatím na komoditní burze uzavřeny obchody za 13,5 miliardy korun, uzavřeno bylo přes 10 tisíc smluv, a tedy i deset tisíc rozhodčích doložek. Role těchto doložek je ale zejména preventivní, jak Jaromír Čermák uvedl, sporů je proto velmi málo a díky efektivitě PRIAC jsou vyřešeny do tří měsíců. Pokud je účastník sporu ze zahraničí, prodlouží se řízení maximálně o dva měsíce. Vymahatelnost práva je proto na burze zaručena, proto se v drtivé většině případů smlouvy plní.

Jak funguje rozhodčí doložka v segmentu lesnictví a dřevařství přítomným přiblížil Štěpán Holub, člen předsednictva PRIAC. Petr Koblovský, člen předsednictva PRIAC se ve svém příspěvku zaměřil na možnost využití rozhodčí doložky v energetické praxi.

Velmi široká působnost rozhodčího řízení

S velmi zásadním příspěvkem na PRIAC DAY vystoupil David Řezníček, člen předsednictva PRIAC, který se zabýval zákonným omezením arbitrability PRIAC s ohledem na zákon o komoditních burzách. Poukázal zejména na to, že PRIAC rozhoduje nejen spory z burzovních obchodů, které jsou jinak příslušné rozhodovat soudy, ale i obchodní spory z mimoburzovních obchodů, jejichž předmětem jsou komodity, jimiž se na burze obchoduje a služby s prodejem komodit související. Seznam obchodovatelných komodit je ale tak široký, že prakticky pokrývá všechny běžné podnikatelské potřeby.

Zejména možnost rozhodovat obchodní spory z mimoburzovních obchodů, které se vztahují ke komoditám, jimiž se na burze obchoduje, službami souvisejícími s komoditami a rovněž i související právní otázky podle všeobecně uznávaného právního výkladu, zajišťují PRIAC velmi širokou působnost. PRIAC tedy může řešit širokou škálu obchodních sporů v B2B segmentu. To je výhodné pro všechny potenciální zájemce, protože oproti klasickým soudům je rozhodčí řízení rychlejší, efektivnější, levnější a snazší je i vymahatelnost nároků. Průměrná délka řízení před PRIAC nepřesahuje tři až pět měsíců do vydání vykonatelného rozhodčího nálezu.

Druhý ročník PRIAC DAY ukázal, že se rozhodčímu řízení v České republice blýská na lepší časy, a PRIAC získává postupně důvěru a podporu podnikatelských svazů. Klíčové nyní bude ukázat „best practices“, tedy zkušenosti s rozhodčím řízením, aby podnikatelská veřejnost viděla, že funguje opravdu rychle a efektivně. Pak lze očekávat postupnou renesanci rozhodčího řízení v České republice.

Zdroj: Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC)