Příležitosti pro české startupy v Latinské Americe a úskalí nevědomosti v oblasti práv duševního vlastnictví

Jejím cílem bylo rozšíření povědomí o problematice práv duševního vlastnictví v regionu a představení programů určených na podporu a akceleraci startupů ve vybraných zemích. Těm, kteří nedostali příležitost se akce zúčastnit, přinášíme přehled toho nejdůležitějšího a nejzajímavějšího z podpory startupů a informací, které akce přinesla.

Startupový ekosystém v LATAM a příležitosti pro české startupy

Účastníci semináře se v první řadě seznámili se startupovým ekosystémem v Latinské Americe. Santiago de Chile, Sao Paulo, Mexico City, Guadalajara, Buenos Aires, Lima, Montevideo další metropole figurují mezi hlavními inovačními centry v Latinské Americe.

Nejbohatší zkušenosti v pobídkách pro startupy má Chile skrze své programy SEED a The S Factory zaštítěné institucí Start Up Chile, financované státní agenturou CORFO. Start Up Chile je veřejný byznysový akcelerátor založený již v roce 2010 chilskou vládou a dekáda jeho existence byla doposud velmi úspěšná s účastí přes 1600 startupů v jednotlivých programech. Jedná se o profesionální infrastrukturu podpory, jejíž služby využil před několika lety i český start-up Videoflot.

Jak program SEED, tak i The S Factory obsahují dílčí softlandingový program, akcelerační podporu, networking s chilskými kapacitami, mediální podporu a mnoho dalšího. Podpora není omezena na cílové sektory, nicméně jedním z klíčových požadavků je důraz na inovativnost v technologiích. Později v první polovině tohoto roku budou otevřeny přihlášky do těchto programů, a proto se vyplatí sledovat webové stránky Start Up Chile.

Mexickému kontextu dominují sektory jako zemědělství, automotive, logistika, biotechnologie, ICT služby, zdravotnictví, energetika. Mexická vláda však klade zvýšený důraz na inovace, za zmínku jako příklad podpory pro zahraniční startupy v několika mexických státech stojí softlandingový program poskytovaný nevládní iniciativou Start Up Mexico. Více o tomto programu se dozvíte na webu Startup Mexico.

Během semináře byl zvláštní důraz věnován státu Jalisco (hl. m. Guadalajara), nejinovativnějšímu mexickému státu s nejvyšší mírou technologického rozvoje, vynikajícímu schopností efektivně propojovat průmysl, akademickou oblast a státní sféru. Díky tomu dosahuje excelentních výsledků a může se dnes pyšnit přítomností 15 výzkumných organizací, 10 inkubátorů, 9 programů akcelerátorů a v neposlední řadě působením 445 high-tech firem.

Podobně oslnivé statistiky nabízí i StartUp Base v kontextu Brazílie, kde v žebříčku výskytu startupů vede Sao Paulo, následované Rio de Janeirem. Celkově Brazílie registruje 12 startupových jednorožců (startupy, které dosáhly hodnoty 1 mld. USD, v Brazílii jsou zejména v sektorech jako fintech, smart cities, logistika, zdravotnictví, vzdělávání).

V roce 2020 se zahraniční startupy mohou hlásit do soutěže Brazil Tech Award, jejíž hlavní cenou je pomoc se vstupem na brazilský trh pro vítězný projekt. O minulé výzvě jsme české subjekty informovali zde. Pro více informací k novému kolu podávání přihlášek sledujte webové stránky Brazil Tech Award.

Granty na podporu rozvoje startupů poskytuje také Peru, a to prostřednictvím grantových programů StartUpPerú a InnóvatePerú. Momentálně Peru začíná s implementací softlandingového programu na podporu vstupu zahraničních startupů, jehož zdrojů doposud využilo 6 subjektů.

Na konci ledna tohoto roku byla vyhlášena skrze program Innóvate Perú výzva s cílem přilákat zahraniční start-upy. Tato nabídka není sektorově vymezena, důraz je kladen na inovativnost a technologii. Podíl podpory za strany Innóvate Perú má činit 70 % a dosáhnout hodnoty až 38 000 amerických dolarů. Výzva bude otevřena od 1. března do 30. března 2020. Více informací k nalezení na webu Innóvate Perú.

Argentina je rovněž čím dál více orientovaná na inovace, celkově si připisuje 5 startupových jednorožců a po celé zemi funguje více než 40 technologických center. Stát výrazně podporuje domácí startupy, respektive perspektivní odvětví s vysokou přidanou hodnotou a s potenciálem generovat nová pracovní místa, ICT, inženýrství, výzkum, nanotechnologie, průmysl 4.0, biotechnologie aj. například formou daňových úlev a dalších výhod.

Zahraniční startupy se mohou od roku 2018 realizovat díky programu IncuBAte, který poskytuje podporu v podobě financování, consultingu, networkingu apod. Výzva pro letošní rok doposud nebyla vyhlášena, proto doporučujeme sledovat stránky programu IncuBAte zaštítěného vládou Buenos Aires.

Upozaděna by v žádném případě neměla být ani Uruguay, která v sobě reflektuje ideální podmínky pro rozvoj českých startupů na uruguayské scéně, mezi nimi nejlepší výsledky v oblasti implementace ICT řešení (včetně e-goverment indexu) v latinskoamerickém regionu, daňových pobídek, minimálních překážek obchodu či dlouhodobé socio-politické stability.  

Jak na duševní vlastnictví v Latinské Americe

Seminář se věnoval rovněž problematice duševního vlastnictví. Nejen startupům, ale jakýmkoliv malým a středním podnikům evropského původu (EU) nabízí zdarma své služby Latin America IP SME Helpdesk, jehož lektorka, Giovanna Paola Girardi, seznámila místní posluchače s nejčastějšími výzvami, jimž čelí podniky při ochraně svého firemního duševního vlastnictví. Dle slov této expertky je IPR třeba vnímat jako businessový nástroj, díky kterému lze podpořit vybudování důvěry zákazníka v daný produkt, potažmo společnost.

Kategorie práv duševního vlastnictví zahrnuje patenty a užitné vzory; průmyslové vzory, ochrannou známku, autorské právo a obchodní tajemství. V rámci Latinské Ameriky však zatím neproběhla výrazná harmonizace procesů udělování patentů ani jiných nástrojů sloužících k ochraně duševního vlastnictví, a proto je nezbytná znalost podmínek jednotlivých zemí regionu k zajištění ochrany produktů.

Mezi jednotlivými zeměmi regionu lze identifikovat řadu odlišností. Liší se nejenom proces získání patentu, ale také například výše poplatku za podání patentové přihlášky a v neposlední řadě i doba ochrany. Vyřízení přihlášky může trvat v Argentině či Brazílii až 9, respektive 10 let, a to mj. z důvodu nedostatku personálních kapacit pro posuzování řízení.

V některých případech také nelze v patentových kancelářích získat informace o vývoji řízení o udělení patentu. Dále jsou v některých sektorech ztížené podmínky pro udělování patentů, v některých zemích například pro produkty z chemicko-farmaceutického průmyslu.

V případě patentů je nutno odlišit, které země podepsaly Pařížskou úmluvu na ochranu průmyslového vlastnictví, čímž je umožněna registrace skrze centrální kancelář, v ostatních zemích jsou subjekty odkázány na variantu místní patentové kanceláře. Přistoupením k Úmluvě se evropským společnostem otevírá manévrovací prostor především v otázce nároku na prioritu. Ten spočívá v právu uplatňovat prioritní nárok na patent/průmyslový vzor počínaje datem podání patentové přihlášky, během kterého je přihlašovateli zaručena přednost před ostatními žádajícími o totéž s pozdějším datem.

Zprocesování ochrany ochranných známek je naopak povoleno pouze prostřednictvím lokálních odborníků. Hodnotící kritéria pro udělení ochrany se liší zemi od země, přičemž v některých aspektech se překrývají s evropskými standardy, například rozlišovací schopnost, dostupnost či zákaz klamavosti.

V případě autorských práv není v latinskoamerických zemích sjednocena doba trvání ochrany a náklady na pořízení autorského práva, ačkoliv lze zobecnit, že v nejčastějších případech je ochrana udělována na 70 let po smrti autora díla, výjimku tvoří například Mexiko. Náklady mohou být i nulové, například v Kolumbii, ale také se mohou vyšplhat až na 135–185 €, například v Brazílii.

V kontextu výše uvedeného Evropská komise podporuje informovanost tuzemských malých a středních podniků v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví právě prostřednictvím instituce LA IPR SME Helpdesk. Její vizí je také zlepšení prosazování standardů v oblasti těchto práv. Kvalifikovaní pracovníci Helpdesku poskytují asistenčně-konzultantské služby v pěti jazycích během 3 pracovních dnů v týdnu na bezplatné lince. Obrátit se na ně můžete i elektronickou poštou. Více informací je k nalezení na webových stránkách.

Prezentace z konference naleznete na webu MPO ČR.