English version
Galavečer se konal 3. září v Kongresovém centru ČNB v Praze. Na akci mimo jiné vystoupili zástupci Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a další představitelé tuzemského průmyslu i státní správy. Mezi diskutovaná témata patřil především přínos investic pro českou ekonomiku a také příklady významných investic z posledního období.
Chybí dálnice do Vídně
V České republice je podle europoslance Niedermayera nesmírně komplikovaná regulace. Složité je získat povolení na cokoliv. Příkladem, který mluví za vše, je podle něj fakt, že za 30 let ani sám stát nedokázal postavit dálnici z Brna do Vídně. Právě chybějící infrastrukturu do Rakouska jako důvod, proč investoři neuvažují o tuzemsku, na konferenci zmínil také Pavel Sovička ze společnosti Panattoni. Sovička dále uvedl, že ČR už nemůže konkurovat cenou práce. Podle Niedermayera je problém, že v tuzemsku je poměrně vysoká cena práce, ale čisté mzdy pracovníků jsou nízké. Naopak pro investice podle něj hovoří rozumný poměr mezi kvalitou a cenou pracovní síly.
ČR podle Niedermayera trpí také výkyvy kurzu, protože nemá euro, což investory také může odradit. Naopak tuzemsko disponuje stabilními makro podmínkami a je tu prokázaná ziskovost firem, které v ČR investovaly, řekl dále. „Nejsme šampiony ve školství ani rozvoji nových technologií,“ uvedl Niedermayer. Právě vzdělání je přitom jedno z odvětví, do kterého by se podle něj mělo investovat, ale jen tak, aby to přineslo výsledek. Dalšími oblastmi vhodnými pro investice jsou podle něj energetika a životní prostředí. Upozornil ale, že na energetiku a klima nemá ČR zcela vyjasněnou politiku.
K robotizaci a rychlé síti 5G
K oživení ekonomiky bude podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) třeba mimo jiné stimulovat investice. Motivací by mohly podle něj být rychlejší odpisy nebo investiční pobídky. Občanská iniciativa KoroNERV-20 pracuje na investičním semaforu. Vyznačuje v něm sektory, do kterých je třeba výrazně investovat a které investice jsou zbytné. Oblastmi vhodnými pro investice jsou podle ní například výstavba nájemních bytů, budování rychlé 5G sítě, vlakový zabezpečovací systém ETCS nebo robotizace. Omezení financování naopak doporučuje u marketingové kampaně na podporu domácího cestovního ruchu.
Postřehy z konferenční diskuse
Časy, kdy byla Česká republika atraktivní pro zahraniční investory, jsou pryč. Pracovní síla podražila, chybí infrastruktura, obce nemají peníze na kofinancování projektů. Shodli se na tom účinkující panelu „Daňová politika a podpora investic, rozpočtové určení daní” na výroční konferenci AFI.
Řešení, jak posílit samostatnost obcí při rozhodování o příchodu investorů stejně jako jejich finanční kapacitu, v tuto chvíli není. „Máme ale jasno, co je třeba zlepšit. Rozpočtové určení daní, zvýšit přístup a pravomoci regionů a obcí k tomu, jak zacházet se svým majetkem, aby si vybudovaly a vylepšovaly vlastní konkurenční pozici. V prostředí, kde neexistuje konkurence, se ztrácí motivace včetně té politické. Samosprávy mají často menší zájem o projekty, než by měly mít,” shrnul diskusi předseda Sdružení pro zahraniční investice (AFI) Kamil Blažek. Akce se konala 3. září v Kongresovém centru ČNB v Praze.
Úpravy v rozpočtovém určení daní, minimálně na úrovni daně z příjmu právnických osob, je podle debatérů neprůchozí kvůli ministerstvu financí, kvůli vládě i samotným obcím. „Je vidět, že je tu nedostatek vůle ke kompromisu, proto je třeba najít společnou cestu,” zdůraznil Blažek. Rozpočtové určení daní v tuzemsku stanoví, do jakého rozpočtu plyne příslušná daň nebo její část, přičemž právě daňové příjmy hrají rozhodující úlohu pro příjmy obecních rozpočtů a mají velký vliv na jejich finanční stabilitu a nezávislost.
Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí, na konferenci připomněla, že svaz dlouhodobě žádá o svolání pracovní skupiny k rozpočtovému určení daní. „Bylo to domluveno v březnu, pak přišla pandemie, opět jsme žádali, odpovědí bylo vyčkejte na poslední kvartál. Teď máme polovinu září, opět budeme žádat o projednání tohoto tématu v říjnu a listopadu. Rozpočtové určení daní je pro nás klíčové, musíme zachovat autonomii obcí, potřebujeme se dohodnout, aby se balíček pro obce, který se přerozděluje, nesnižoval. Budeme usilovat o podporu lokální ekonomiky,“ sdělila Vladyková.
Dodala, že důležitá je rovněž emoční rovina. „Jde o komunikaci na lokální úrovni, starosta se může starat o velmi malé území, ale musí k tomu mít potřebné nástroje a partnery,“ podtrhla Vladyková. Pokud tomu tak nebude, může se stát, že obce nedosáhnou na nabídku prostředku z EU, protože nebudou mít na kofinancování.
Partner KPMG Petr Toman načrtl, jak obce postihne předpokládané zrušení superhrubé mzdy. „Výpadek pro obce může činit přes 21 miliard, při třech miliardách navíc z výběru DPH z očekávané vyšší spotřeby, bude celkové minus něco přes 18 miliard. Celkový roční výběr daní z nemovitostí ve všech obcích představuje 10-12 miliard, čili zrušení superhrubé mzdy daleko přesáhne to, na co mají obce vliv, a způsobí, že jim odplyne příjem,“ řekl.
Jelikož zvýšení daní z nemovitostí není na pořadu dne a k pokrytí manka nepomůže, navrhuje Radka Vladyková jít cestou narovnávání veřejného mínění. „Starostové se musí domlouvat s investory, developery a přesvědčovat o těchto projektech veřejnost. Kvalitní podnikatelský subjekt pozitivně ovlivní kvalitu života,“ uvedl. Výkonný ředitel společnosti Panattoni pro Česko a Slovensko Pavel Sovička zmínil, že v několika případech dokonce žádaly o zvýšení místní daně samotné firmy, jejichž korporátní filozofie jim bránila financovat jisté aktivity, zatímco z jejich odvodů by je bylo možné uhradit. „Je to o systémových řešeních,“ podotkl Sovička.
Za efektivitou a plánováním soukromých investic, v porovnání s jednorázovými státními příspěvky, stojí i ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Zpracováno z podkladů ČTK PROTEXT
