Priority pro evropský i globální úspěch průmyslu

Apeloval zejména na to, že právě teď nastala doba, kdy je třeba realisticky nastavit evropské politické ambice a cíle pro příští volební období. I proto Svaz průmyslu stanovil čtyři top priority pro evropské instituce na období let 2024–2029.

Kromě růstu konkurenceschopnosti evropského průmyslu je třeba komplexně řešit nedostatek pracovníků a podporovat flexibilitu trhu práce, inkluzivitu učení a využití AI a digitalizace. Dále by se EU měla zaměřit na boj proti protekcionismu a technologické izolaci EU, podporovat efektivní mezinárodní spolupráci a rozšiřovat síť obchodních dohod a partnerství.

Úkolem pro českou vládu pak je hrát aktivní roli nejen v oblasti určování priorit pro novou Komisi, ale také ve výběru a přípravě zkušeného a respektovaného komisaře.

Být důležitým hráčem a spoluvytvářet pravidla

Klíčovým faktorem pro úspěch firem na evropské i globální úrovni je konkurenceschopnost. Aktualizovanou Evropskou průmyslovou strategii je tak třeba promítnout do konkrétních kroků, které pomohou evropskému průmyslu být konkurenceschopnější, a ještě více se zaměřit na posílení vlastní produkce ve strategických odvětvích, zejména v oblastech technologií a surovin.

Při implementaci a plnění evropských klimatických cílů, ke kterým se EU zavázala v rámci Pařížské dohody a dalších klimatických dohod, je nutné dbát na to, aby se zajistila energetická bezpečnost, cenová stabilita a dostupnost energií a dalších komodit. U klimaticko-energetických cílů EU je klíčové, aby členské státy přispívaly podle svých národních specifik a ekonomických možností.

Česko představilo priority evropské digitální politiky pro příští Evropskou komisi

U digitální transformace je nezbytné provádět změny s respektem k technologické neutralitě a v souladu s Evropskou průmyslovou strategií. Celkově je síla EU jako celku závislá zejména na tom, jak se dokáže adaptovat na nové podmínky a využívat technologické inovace k tomu, aby si udržela vedoucí pozici na světových trzích.

„Roste podíl firem, které už mají hotovou strategii své digitální transformace. Zároveň ubývá podniků, které se tímto tématem zatím nezabývají. V posledním roce také přibývá podniků, které se snaží pojetí digitální transformaci pojmout komplexně napříč celou firmou,“ komentuje výsledky nedávného průzkumu Jiří Holoubek, člen představenstva SP ČR.

Důležitý je i tlak na to, aby se veškeré evropské legislativní návrhy vždy opíraly o kvalitní dopadové studie, včetně studie dopadů na konkurenceschopnost. „Konkurenceschopnost není tématem jen globálním – tedy Evropská unie versus zbytek světa –, ale i národním. Na vnitřním trhu EU dochází k narušování level playing field, tedy rovných podmínek pro podnikání, což dnes vidíme například na vysokých cenách elektrické energie v České republice,“ říká prezident SP ČR Jan Rafaj.

Česká ekonomika je dlouhodobě velmi těsně obchodně i vlastnicky propojená s EU a eurozónou a velká míra naší otevřenosti de facto spojuje úspěch ČR s účastí na evropském vnitřním trhu, jehož prohloubení patří mezi dlouhodobé priority Svazu. Je pro nás proto velmi důležité, že vedoucí bruselské kanceláře Svazu Jana Hartman Radová předsedá již třetím rokem klíčovému výboru BusinessEurope pro vnitřní trh. Zároveň je to i jeden z důvodů, proč se Svaz zapojil do nadnárodní iniciativy Europe Unlocked, která odemčení potenciálu vnitřního trhu EU prosazuje jako top prioritu a intenzivně pracuje na vysvětlování potřebných opatření pro posílení konkurenceschopnosti a růstu v Evropě.

Prohloubení a zkvalitnění vnitřního trhu EU

Platforma Europe Unlocked má zatím 17 členů z řad nejen národních asociací průmyslu či zaměstnavatelů, ale i evropských organizací. Národní členové pocházejí zejména ze severu Evropy, Pobaltí a střední Evropy. Členové se shodují na tom, že být součástí vnitřního trhu přináší obrovský potenciál, který je ale třeba odemknout a začít naplno využívat. Stejně důležité je Evropu neuzavírat do sebe, ale naopak tvořit obchodní a investiční příležitosti, otevírat nové trhy a spolupracovat s důvěryhodnými partnery. Tato iniciativa si od své činnosti slibuje, že příští reprezentanti evropských institucí pochopí, co byznys potřebuje, a jejich politická opatření se od toho budou odvíjet.

„Už nějakou dobu je nám i našim členům jasné, že Evropská unie je hřiště, kde se vytváří pravidla. My u toho musíme být a pravidla ovlivňovat. A abychom byli schopni ‚hrát první ligu‘, je třeba tvořit vhodná partnerství,“ uvedla vedoucí bruselské kanceláře SP ČR Jana Hartman Radová.

Jak co nejefektivněji posílit konkurenceschopnost a udržitelný růst v Evropě řešila také debata evropské aliance Europe Unlocked, jejímž je Svaz
průmyslu členem. Více čtěte na webu SP ČR.

Příkladem vydařené spolupráce s českou a švédskou vládou je například nedávná konference platformy Europe Unlocked v Praze. Mezinárodní akce v reprezentativních prostorách Lichtenštejnského paláce na pražské Kampě se zúčastnili nejvýznamnější zástupci českého a švédského byznysu, představitelé české a švédské vlády a řada dalších významných hostů. Svaz průmyslu na akci reprezentovala viceprezidentka Milena Jabůrková. Hlavním tématem bylo, jak co nejefektivněji posílit konkurenceschopnost a udržitelný růst v Evropě.

Budoucnost trhu práce je ve flexibilitě a inovaci

Tuzemský i evropský trh práce se dlouhodobě potýkají s převisem poptávky po pracovní síle. Prognózy dalšího vývoje a nepříznivá demografická křivka naznačují, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu. Přetrvávajícím problémem je také trvalý nesoulad mezi strukturou oborů a potřebami trhu práce.

Odpovědí by měl být soubor opatření, která budou 1. respektovat současnou evropskou realitu a požadavky na vzdělávání s digitálními a zelenými dovednostmi potřebnými na trhu práce, 2. podporovat inkluzivitu celoživotního učení a zároveň budou 3. respektovat kompetence členských států a autonomii sociálních partnerů v oblasti mezd a systémů sociální ochrany.

„Kritický je nedostatek profesí, které podporují digitalizaci a robotizaci. Už rok čekáme na povolení, abychom si mohli takový tým přivézt ze zemí mimo EU. Přestože jsme byli schopni si ho najít a domluvit se s ním na podmínkách, roční čekání může znamenat, že tuto příležitost ztratíme, protože půjdou pracovat jinam,“ popsal svou zkušenost Tomáš Kolář, výkonný ředitel výrobce nemocničních lůžek Linet.

I proto se Svaz průmyslu již v roce 2020 zapojil do společného projektu MPSV a OECD za podpory Evropské komise s názvem „Multikriteriální bodový systém řízení pracovní migrace do ČR“. Výstupem byla řada doporučení, která se následně stala součástí reformy pracovní migrace. Hlavním cílem bylo zavést flexibilní systém pro to, jak vybírat a získávat kvalifikované pracovníky ze zahraničí a zrychlit nábor v nedostatkových profesích. V rámci BusinessEurope je pak Svaz zapojen do iniciativy Talent Pool, která má za úkol přilákat na evropský trh práce talenty ze třetích zemí.

Svaz ale dlouhodobě prosazuje to, že nedostatek pracovníků s požadovanými dovednostmi na trhu práce je třeba řešit komplexně, což se neobejde bez podpory legální migrace a metod, jak přilákat talentované lidi ze třetích zemí. Všechny tyto reformní snahy by měly vhodně reagovat na nové trendy a nepřinášet podnikům další administrativní a finanční náklady.

Složité a nejasné povolovací procesy škodí investicím

Dalším společným jmenovatelem je potřeba reformovat evropské povolovací procesy pro průmysl tak, aby podporovaly inovace a ekonomický růst. Podle posledního průzkumu BusinessEurope, kterého se v průběhu května a června 2023 zúčastnilo 240 firem z 21 evropských zemí, netrápí rychlost povolování jenom Českou republiku, ale celý evropský prostor, což bohužel dále přispívá k tomu, že EU v globálním měřítku ztrácí konkurenceschopnost.

Důvody jsou přitom, zdá se, velmi podobné až identické ve všech členských zemích. „V dnešním velmi konkurenčním globálním obchodním prostředí má rychlost strategický význam. Dlouhé a složité povolovací procesy jsou pro zelenou a digitální transformaci firem i pro globální konkurenceschopnost EU velkou překážkou,“ říká prezident BusinessEurope Fredrik Persson.

Za zjednodušení povolovacích procesů se dlouhodobě zasazujeme i v České republice, kde i díky činnosti Svazu došlo k úpravám a zkvalitnění novely stavebního zákona, což přineslo zjednodušení povolování, potřebnou digitalizaci a změnu příslušnosti některých staveb.

Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (01/2024). Autor: Tomáš Dvořák