Problémy srbských rybníkářství

V Srbsku se během posledních deseti let snížila plocha aktivních rybníků z cca 12 000 hektarů na současných necelých 3 500 hektarů a řada rybníků byla zcela zrušena.

Na uvedených cca 3 500 hektarech se v Srbsku ročně vyprodukuje kolem 6 000 tun především kaprovitých ryb, což je řádově 30 % srbských ročních potřeb.

Ilustrační fotografie

Zbylé potřeby řeší Srbsko dovozem, a to především ze sousedních zemí, jako jsou Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Zejména posledně jmenovaná země pak v posledních letech zaznamenala výrazný nárůst exportu do Srbska.

Do Srbska vyváží ryby i Česká republika. V roce 2021 vyvezla česká rybníkářství do Srbska necelých 53 tun živých ryb (výhradně kaprovitých) v celkové hodnotě kolem 2,7 milionu korun. V roce 2019, tedy v období před pandemií covidu-19, se do Srbska z České republiky vyvezlo dokonce 334 tun ryb za něco málo přes 13 milionů korun.

Český dodavatel uspěl v prestižním CERNu. Co tam firmy Arbyd dodala?

Srbský trh je pro české producenty kaprovitých ryb zajímavý s ohledem na řadu religiózních svátků, kdy je ryba povinnou součástí jídelníčku, a také na posunutý termín pravoslavných vánočních svátků. Ryby, které v České republice zbydou z prodeje před katolickými Vánoci, je tak mnohdy možné následně prodat na srbském trhu.

Autor: Vladimír Váňa, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě. Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu eagri.cz v Proexportním okénku.

• Teritorium: Evropa | Srbsko | Zahraničí
• Oblasti podnikání: Zemědělství a lesnictví

Doporučujeme