Projekt TERESA umožní rehabilitaci pacientů po COVID-19 v domácím prostředí

Týmy odborníků spolupracují na unikátním projektu TERESA (TEleREhabilitation Self-training Assistant), který umožní rehabilitaci pacientů s přetrvávajícími následky po prodělaném onemocnění COVID-19 v domácím prostředí.

Současně budou mít pacienti možnost díky fitness náramkům sdílet s lékaři data o své fyzické aktivitě. Systém by v budoucnu mohli využívat i pacienti s jinými plicními onemocněními.

Na projektu spolupracují odborníci z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL), Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Brno (UNOB), Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) a Fakultní nemocnice Hradec Králové (FN HK).

„Je skvělé, že se na projektu budou podílet specialisté napříč různými obory,“ říká rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček. „Věřím, že systém pomůže co nejvíce pacientům a že zkvalitní a zkrátí následnou péči.“ 

„U řady pacientů s těžkým průběhem onemocnění je totiž zapotřebí řešit i následky infekce v takzvané subakutní fázi, druhý a třetí měsíc od počátku onemocnění. Pacienty trápí dušnost, únava, deprese nebo nespavost a jako efektivní metoda řešení těchto problémů se ukazuje systematická rehabilitace,“ říká doc. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN HK.

Systém využívá kvůli cenové dostupnosti a rychlosti pořízení komerční fitness náramky, které sbírají data o pohybové aktivitě a záznamy o kvalitě spánku. „Pseudonymizovaná data jsou zabezpečeným způsobem přenášena na server, kde jsou po jejich zpracování generovány týdenní reporty. Po zpětném přiřazení dat k jednotlivým pacientům jsou lékařům a fyzioterapeutům předány podrobné denní záznamy pro přípravu programů plicní rehabilitace. Tyto informace umožňují plánovat efektivnější a cílenější rehabilitaci,“ popisuje systém doc. Miroslav Bureš z laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů ČVUT FEL.

Experti průběžně vyvíjejí softwarové řešení a připravují možnost rozšíření mobilní aplikace o další funkce, tak aby byla vzájemná komunikace co nejvíce přínosná. „Pro individuální práci s jednotlivými pacienty v průběhu rehabilitace je pro lékaře a fyzioterapeuty vhodné mít k dispozici konkrétní a aktuální data o pohybové aktivitě a fyziologických funkcích pacienta. Tato data nám pak pomohou cíleně sestavit a individuálně vést plicní rehabilitaci těchto pacientů,“ uvádí vedoucí Centra postcovidové péče FN HK MUDr. Michal Kopecký.

Podle doc. Kateřiny Neumannové z Fakulty tělesné kultury UPOL nyní běží pilotní studie projektu s pacienty po COVID-19. „Na základě vyhodnocení zkušeností z této studie bude projekt pokračovat i pro širší skupinu pacientů, například s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem či intersticiálními plicními procesy,“ dodala Neumannová.

Důležitou součástí projektu je ochrana dat pacientů. „Získaná data spadají do kategorie citlivých zdravotnických dat dle zákona o poskytování zdravotních služeb. Proto v projektu používáme striktní systém anonymizace údajů o pacientech a zabezpečení přenosu dat na několika úrovních,“ upřesňuje jeden z významných aspektů řešení bezpečnostní konzultantka Kristina Soukupová.

První zpětná vazba od účastníků zapojených do pilotní studie je pozitivní. „Věříme, že jsme našli dobrý model, který v budoucnu umožní efektivně podpořit plicní rehabilitaci většího počtu pacientů nejen po těžkém průběhu COVID-19, ale i u dalších onemocnění spojených s dechovými obtížemi a únavou,“ dodává plk. Hynek Schvach z Fakulty vojenského zdravotnictví UNOB.

Redakčně upravená tisková zpráva ČVUT v Praze




• Teritorium: Česká republika