Proměna bulharské energetiky nabízí českým firmám řadu šancí

Její budoucnost skýtá řadu zajímavých příležitostí – například v jaderné energetice, obnovitelných zdrojích energie od vodních elektráren přes fotovoltaiku až po využití geotermálních zdrojů, zatímco klasické tepelné elektrárny a uhelné doly čeká rekultivační proces.

Bulharská energetika má pro fungování místní ekonomiky klíčový význam, stejně jako v jiných zemích, nicméně zde její důležitost podtrhuje i postavení jednoho z největších exportérů elektrické energie v regionu. Sektor má před sebou celou řadu nelehkých výzev, což s sebou zpravidla přináší i zajímavé příležitosti pro zahraniční dodavatele zařízení a služeb.

Češi vybaví města budoucnosti chytrými stromy nebo multifunkčními lavičkami

Jak dál s jadernou energetikou?

Jediná jaderná elektrárna v zemi u městečka Kozloduj patří díky provozu dvou reaktorů o výkonu 1000 MW k nejziskovějším podnikům v zemi a poskytuje stabilitu bulharskému energetickému systému. Její vedení má však před sebou nelehký úkol – zbavit se v co nejkratší době dosavadní takřka úplné závislosti na ruských dodávkách zařízení a paliva. Proto nyní intenzivně jednají představitelé elektrárny i ministerstva energetiky o budoucím nahrazení dodávek jaderného paliva z Ruska dohodou s partnery z euroatlantického prostoru, tj. pravděpodobně s francouzskou firmou Framatome a americkým Westinghousem.

Co představuje zajímavou příležitost pro české firmy, jsou dodávky náhradních dílů, ale i nového zařízení či služeb pro provoz stávajících bloků elektrárny. Čeští podnikatelé mají co nabídnout – ohromnou zkušenost, kvalitní a prověřené výrobky i rozvinuté služby odzkoušené v reálných podmínkách.

Další zajímavou příležitost obsahují vládní plány budoucího rozvoje jaderné energetiky. Země nyní zvažuje výstavbu dvou nových bloků v již dříve vytipovaném místě u městečka Belene na břehu řeky Dunaj a s ohledem na plánovanou životnost provozovaných bloků v Kozloduji i další dva nové bloky v horizontu do roku 2050. Probíhají i jednání o možném využití nových technologií, včetně malých modulárních bloků. I zde mají čeští dodavatelé co nabídnout a státní instituce jsou připraveny pomoci rozvojem dvoustranné spolupráce na tomto poli.

Poroste význam obnovitelných zdrojů

Ministerstvo energetiky připravuje v současné době strategii rozvoje energetického sektoru na léta 2023–2053, kterou hodlá předložit parlamentu ke schválení již v průběhu ledna. Klíčovým předpokladem je, že se země nechce pustit cestou náhrady uhlí za zemní plyn při výrobě energie a tepla, nýbrž se zaměří na zelený vodík. Počítá se i s významnými investicemi do posílení přenosové sítě, což je důležitým předpokladem pro další rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Na místě dosavadních rozlehlých lignitových dolů v regionu Stara Zagora by měly vzniknout fotovoltaické instalace o kapacitě až 3 GW elektrické energie. Fotovoltaika má být do budoucna klíčovou oblastí. Co se týče větrných elektráren, podle ministerských expertů existuje určitý potenciál zejména v severovýchodní části Bulharska a díky navrhovaným legislativním změnám by se mohlo otevřít pro výstavbu offshorových elektráren pobřeží Černého moře, byť i zde jsou díky přírodním podmínkám možnosti relativně omezené.

Bulharsko zvažuje i posílení kapacity vodních elektráren, ať již přečerpávacích s ohledem na možnost ukládání přebytků vyrobené elektřiny, tak i standardních zdrojů – například byly obnoveny rozhovory se sousedním Rumunskem ohledně možné výstavby až dvou 200MW zdrojů na Dunaji.

Česká stopa v obnovitelných zdrojích je výrazná, a to zejména ve vodních zdrojích – největším soukromým vlastníkem vodních elektráren v zemi je česká firma Energo-Pro, které patří i distribuční síť v severovýchodní části země. České firmy dodávaly a dodávají vybavení pro vodní elektrárny a čilý zájem projevují i o rozvoj fotovoltaiky.

Uhelné regiony kráčí směrem k rekultivaci

Vládní představitelé se stále dohadují, jak nejlépe a v jakém časovém horizontu odstavit zastaralé, neefektivní a životní prostředí zatěžující klasické tepelné elektrárny, což má vazbu i na těžbu v lignitových dolech především v regionu Stara Zagora. Sociální aspekt útlumu se s největší pravděpodobností dotkne přinejmenším 12,5 tisíce pracovníků, pro něž bude muset stát nalézt odpovídající uplatnění do budoucna, aby předešel sociálním bouřím.

Z hlediska technického bude pro české firmy zajímavá strategie rekultivace a využití rozsáhlých ploch zasažených důlní činností. Jak již bylo zmíněno, zvažuje se masivní výstavba fotovoltaických panelů, což představuje pro české firmy v tomto sektoru zajímavou příležitost.

Plán obnovy a posilování energetické bezpečnosti

V rámci navrženého a Evropskou komisí odsouhlaseného plánu obnovy po pandemii covidu-19 navrhla předchozí vláda jako jednu z cest vybudování obřího bateriového parku pro uskladnění elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Současná úřednická vláda považuje takový projekt za neodzkoušenou cestu bez dostatečné analýzy všech aspektů, proto diskutuje s Evropskou komisí o jiné cestě včetně využití přečerpávacích vodních elektráren.

S posilováním kapacit pro ukládání energie a energetických zdrojů souvisí i snaha o dosažení vyšší úrovně energetické bezpečnosti a nezávislosti na ruských dodávkách. Připravuje se výstavba ropovodu mezi řeckým přístavem Alexandropolis a bulharským Burgasem, kde sídlí ropná rafinérie, rozbíhá se projekt zvýšení kapacity úložiště zemního plynu v Čirenu, o který se zajímají i české firmy.

S investicemi do výroby, přenosu či skladování energie jsou spojeny i projekty, které na druhé straně míří na zvyšování efektivity při výrobě i spotřebě elektrické a tepelné energie, snižování energetické náročnosti a posilování úsporných tendencí jak v průmyslu, tak i u domácností a veřejných budov. I tyto oblasti patří mezi zájmové sféry českých firem na bulharském trhu.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Sofii (Bulharsko). Autor: Petr Vávra, zástupce velvyslance.