English version
Kvůli robotům a výrobním automatům lidé v Česku o práci nepřicházejí. I když stroje nahradí lidskou práci, firmy pro takto uvolněné zaměstnance najdou nové uplatnění. Tak jako v olomouckém závodě Koyo Bearings ČR. Po modernizaci linky na výrobu ložiskových kroužků s použitím technologií Průmyslu 4.0 nyní stačí na její obsluhu místo původních čtyř pracovníků jen dva. „Zbývající operátory jsme zaškolili na operace soustružení a broušení. Rozšířila se tak jejich kvalifikace, vzrostla jejich multifunkčnost, a s tím spojená zastupitelnost,“ říká Marek Janků, ředitel Koyo Bearings.
V situaci spojené s pandemií koronaviru mohou bývalí operátoři linky na ložiskové kroužky díky rozšířené kvalifikaci snadno zaskočit za kolegy v karanténě nebo v pracovní neschopnosti. Zaměstnancům, kteří nyní pracují u modernizované linky, se zjednodušily základní činnosti jako nakládání dílů či provádění korekcí stroje. „Eliminovali jsme rutinní činnosti, které zabíraly nejvíce času. Díky tomu operátorovi vznikl dostatek prostoru pro obsluhu druhé linky,“ dodává Marek Janků.
Průmysl 4.0 vede k vyšším mzdám
Firmám se využíváním technologií Průmyslu 4.0 otevírá cesta, jak zaměstnance převést do týmů, kde lidé chronicky chybějí. Na pracovníky má zavádění digitálních technologií spíše pozitivní vliv. Téměř dvě třetiny českých firem, které zavedly roboty, automatizaci nebo umělou inteligenci, uvádějí, že tyto technologie vedly k poklesu fyzické náročnosti práce. Tyto technologie také zkracují odpracované přesčasy. Ukázala to analýza dat z více než tisícovky českých firem, kterou pro Svaz průmyslu a dopravy ČR zpracoval institut CERGE-EI.
Ve firmách, které se pustily do robotizace, automatizace nebo používají umělou inteligenci, pracovníci dosáhnou na vyšší mzdy než v podnicích, kde tyto technologie využívají v menším měřítku. Jedním z důvodů je fakt, že takové firmy vyprodukují se stejným počtem lidí vyšší přidanou hodnotu.
Rozdíl mezi mzdami v digitalizovaných firmách a podobnými podniky bez těchto technologií se za posledních deset let zvětšil. „Zaměstnanci v podnicích, které zavedly roboty, automatizaci nebo umělou inteligenci dostanou nyní přibližně o 2000 až 3000 korun měsíčně více než ve skupině firem s tradičními technologiemi,“ uvádí jeden z autorů analýzy Štěpán Jurajda z CERGE-EI.
Firmy, které investovaly do digitálních technologií, jsou schopny si snadněji udržet zaměstnance. Díky tomu, že jsou úspěšnější a rychleji se rozvíjejí, potřebují také více pracovníků. V letech 2017 a 2018 zaměstnávaly v průměru o 130 zaměstnanců na jednu firmu více než srovnatelné podniky, které tolik do robotů, automatizace a umělé
inteligence neinvestovaly.
2/3 českých firem, které zavedly roboty, automatizaci nebo umělou inteligenci, uvádějí, že tyto technologie vedly k poklesu fyzické náročnosti práce. Zkracují také odpracované přesčasy.
Digitální technologie mění náplň práce
Nové technologie části zaměstnanců mění náplň jejich práce, což vyžaduje jejich přeškolování. „Bez lidí nelze zavádět koncept Průmysl 4.0. Proto máme vlastní školicí středisko a školící autobus, v němž umíme vzdělávat pracovníky jak v technických oblastech, tak v oblasti robotiky a Průmyslu 4.0,“ vysvětluje Peter Debnár, zástupce ředitele výrobce tlakových sensorů BD Sensors.
Školicí centrum si kvůli nutnému zvyšování kvalifikace zaměstnanců zřídilo také Koyo Bearings. Používá v něm pokročilé technologie, včetně virtuální reality. „Jsme schopni si v něm vychovat strojaře i z netechnicky vzdělaného člověka,“ dodává Marek Janků z Koyo Bearings. Většina firem, které zavádějí roboty, uvádí, že se náplň práce změnila u méně než desetiny zaměstnanců. Téměř polovině těchto lidí ovšem po nasazení robotů zmizelo více než 50 procent dosavadních pracovních činností, které nahradily nové úkony.
Umělá inteligence (AI) nezměnila vůbec práci zaměstnancům jen ve 28 procentech firem, které ji začaly používat. Zavádění AI vyžaduje také nejvíce ze sledovaných technologií zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Více než polovina firem používajících tuto technologii uvedla, že měnily nebo rozšiřovaly kvalifikaci kvůli využití AI až u 30 procent svých pracovníků.
Digitalizace vyžaduje nové dovednosti
Analýza dat z českých firem potvrzuje závěry řady zahraničních studií, které upozorňují, že firmy budou kvůli zavádění Průmyslu 4.0 vyžadovat po zaměstnancích stále více také takzvané měkké dovednosti. Po pořízení robotů, výrobních automatů a umělé inteligence vzrostly nároky na týmovou práci nebo zvládaní více úkolů najednou u čtvrtiny firem.
Téměř tři čtvrtiny tuzemských podniků uvádí, že zaměstnanci musí mít po zavedení technologií Průmyslu 4.0 větší znalosti IT nástrojů a firemního software než dříve. U poloviny firem vzrostly také požadavky na programování a vývoj v oblasti IT.
Proto Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě volá po změnách v českém vzdělávacím systému. Kromě matematiky, přírodních a technických věd, by žáci a studenti měli získat také takzvané soft skills. Týká se to ale i lidí v produktivním věku. Promyšlený systém rekvalifikací a reskillingu by měl těmto lidem usnadnit pohyb na trhu práce v nadcházející digitální éře.
Převzato ze speciální přílohy Strojírenství a průmysl 4.0 časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (1Q/2021). Autor článku: Jan Stuchlík.
