Průmysl a energetika – statistický přehled

Průmyslovým odvětvím se rozumí soubor podnikatelských subjektů, které vyrábějí průmyslové výrobky s obdobným ekonomickým určením, při jejichž výrobě byly použity stejné nebo obdobné druhy surovin a materiálů nebo stejné technologické postupy. Do průmyslového odvětví se zahrnuje průmyslová činnost celého podnikatelského subjektu. Vyrábí-li podnikatelský subjekt výrobky patřící do několika odvětví, zařazuje se do toho odvětví, které kvantitativně převažuje.

Průmyslová produkce v únoru 2020 byla reálně meziměsíčně nižší o 0,3 %. Meziročně klesla o 0,9 %. K meziroční změně průmyslové produkce nejvíce přispěla odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (příspěvek -0,9 procentního bodu, pokles o 7,5 %), výroba strojů a zařízení (příspěvek -0,6 p. b., pokles o 7,6 %) a  výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (příspěvek -0,3 p. b., pokles o 2,8 %). Průmyslová produkce vzrostla v odvětvích výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +0,6 p. b., růst o 3,0 %), výroba elektrických zařízení (příspěvek +0,34 p. b., růst o 4,7 %) a zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků (příspěvek +0,27 p. b., růst o 16,0 %).

Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách v únoru 2020 meziročně vzrostly o 0,5 %. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se snížily v běžných cenách o 1,7 %. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, v běžných cenách vzrostly o 3,7 %.

Hodnota nových zakázek v únoru 2020 ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 3,1 %. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 5,5 %, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 2,8 %. K celkovému meziročnímu poklesu nových zakázek přispěla odvětví výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (příspěvek -1,2 p. b., pokles o 18,4 %), výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (příspěvek -0,9 p. b., pokles o 7,3 %) a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek -0,7 p. b., pokles o 8,4 %). Nové zakázky vzrostly v odvětvích výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (příspěvek +0,7 p. b., růst o 41,6 %), výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (příspěvek +0,04 p. b., růst o 3,2 %) a výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +0,02 p. b., růst o 0,04 %).

Průměrný evidenční počet zaměstnancův průmyslu se v únoru 2020 meziročně snížil o 2,4 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců v únoru 2020 meziročně vzrostla o 6,8 %.

Podle údajů zveřejněných Eurostatem průmyslová produkce v lednu 2020 v EU27 meziročně klesla po očištění o vliv počtu pracovních dnů o 1,5 %. Podle předběžného harmonogramu Eurostat zveřejní údaje za únor 2020 dne 16. 4. 2020.

Energetika

Po dvou předchozích čtvrtletích, kdy spotřeba elektřiny v Česku meziročně rostla, zamířila ve čtvrtém čtvrtletí 2019 opačným směrem (údaje za IV. čtvrtletí 2019 ze čtvrteltní zprávy o provozu ES ČR 2019). Naměřená spotřeba ve výši 19,4 TWh představuje v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku pokles o 1,7 %. Nejvyšší propad byl zaznamenaný Moravskoslezském kraji
(-4,5 %), nejvyšší růst byl naopak patrný ve Středočeském kraji (+1,6 %).

Domácnosti se trendu meziročního poklesu spotřeby ve čtvrtém čtvrtletí vymykaly, spotřeba u nich vzrostla, a to o 1 %. Také zde byl nejvyšší nárůst zaznamenaný ve Středočeském kraji (+3,2 %), největší pokles vykázaly pražské domácnosti (-0,8 %).

Výroba elektřiny v posledním čtvrtletí roku 2019 dosáhla 23,7 TWh (brutto), což představuje meziroční propad o 1,3 %. Největším dílem přispěly k poklesu parní elektrárny, jejichž produkce meziročně klesla o 9,9 %. Výrazně více energie naopak vyráběly paroplynové elektrárny (+23 %), znatelně si polepšily také malé a velké vodní elektrárny (+32 %) či větrné elektrárny (+4,5 %). U posledních jmenovaných za zvýšením produkce stál především nárůst instalovaného výkonu (+7,3 %).

Z vyhodnocení salda vyplývá, že i ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 převažoval export elektřiny nad importem. Saldo se meziročně téměř nezměnilo, čtvrtletně dosáhlo hodnoty 4,3 TWh.

Spotřeba zemního plynu v České republice dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 hodnoty 2 650 mil. m3 (28 272 GWh), oproti stejnému období předcházejícího roku tedy klesla o 0,1 %. (údaje za IV. čtvrtletí 2019 ze čtvrteltní zprávy o provozu plynárenské soustavy ČR 2019).

Značný vliv měly vysoké venkovní teploty, jejichž průměr se v posledním čtvrtletí pohyboval na úrovni 5,8 °C, tedy o 2,4 °C nad dlouhodobým teplotním normálem. Pokud bychom vliv teploty odečetli, přepočtená spotřeba na teplotní podmínky dlouhodobého normálu by činila 2 883 mil. m3, což by odpovídalo meziročnímu nárůstu čtvrtletní spotřeby o 1,3 %.

Při porovnání struktury spotřeby napříč čtvrtletími je dobře patrný vliv sektoru domácností, které používají plyn k vytápění. Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhl podíl spotřeby domácností 28,9 % z celkové spotřeby zemního plynu v České republice, zatímco ve třetím čtvrtletí to bylo 9,6 %. Největší spotřeba i nadále připadala na velkoodběratele s podílem 44,4 % (ve třetím čtvrtletí tento podíl činil 73,7 %).

Nejrozšířenější energií je elektřina. Využívá ji všech 4,3 miliónu českých domácností. Zemní plyn odebírá 62,9 % z nich. Největší objem energií spotřebují Češi na vytápění. Většina rodin vlastní počítač a pračku. Sušičky či klimatizace jsou ale výjimkou. Ohledně aut dáváme přednost benzinu. Vyplývá to z výsledků šetření Energo 2015. Průměrná roční energetická náročnost českých domácností klesá, hlavně díky zateplení nebo výměně oken. Před dvaceti lety se pohybovala kolem 90 gigajoulů na byt. V roce 2015 dosáhla 65 gigajoulů. Struktura toho, čím Češi topí nebo ohřívají vodu, se ale mění. Zatímco v roce 1990 pocházela skoro polovina energií z tuhých paliv, nyní jde jen o 13 %.




• Témata: Analýzy a statistiky
• Teritorium: Česká republika