Za pozitivní změnou v propojení vědy a průmyslu stojí především změna ve vnímání univerzitních výzkumných pracovišť v očích jednotlivých průmyslových hráčů. „Příkladem může být dlouhodobá spolupráce s Katedrou kybernetiky na Elektrotechnické fakultě s firmou Toyota, která zde vytvořila společnou laboratoř. V ní je zaměstnáno asi patnáct lidí z naší univerzity. Jedná se o velkou aktivitu, za kterou stojí pan profesor Matas. Katedra počítačů, kterou vedu já, zase dojednává dlouhodobou spolupráci s firmou Avast. Myslím si, že firmy konečně začínají chápat, jaký potenciál na kreativitu, nové myšlenky a užitečnost základního aplikovaného výzkumu do průmyslové praxe na ČVUT je. A začínají to oceňovat,“ říká Michal Pěchouček.
V minulosti vznikaly problémy ze vzájemného nepochopení obou stran – zatímco podniky očekávaly, že akademická sféra bude řešit jejich problémy, akademici naopak požadovali, aby průmysl financoval jejich nápady. „Ani jeden přístup není správný, pravda je spíše někde uprostřed. Vysoké školy musí umět přemýšlet dopředu, uvažovat o problémech průmyslu z dlouhodobého hlediska a průmysl musí být na oplátku velkorysý a financovat výzkumnou činnost tak, aby pomohl univerzitám být relevantní při řešení průmyslových problémů budoucnosti,“ vysvětluje Michal Pěchouček.
Změna myšlení
Právě požadavek okamžitých výsledků ve vztahu firem vůči univerzitám byl podle mnohých předních českých vědců největším důvodem oboustranných neshod. Klíčová je přitom perspektivní kooperace. „Musím říct, že naše škola spolupracuje právě s těmi firmami, které chápou nutnost dlouhodobé spolupráce pro řešení problémů v budoucnosti. Ty, které chtějí pouze okamžitý, finančně výnosný efekt, pouštíme z hlavy. Na trhu pořád existují subjekty, které si myslí, že na univerzitách najdou levnou pracovní sílu, která jim za malé náklady vyřeší problémy, které mají dnes a potřebují je mít za dva měsíce vyřešené. Takové firmy nás ovšem nezajímají – oni nemají co dát nám, my nemáme co dát jim,“ podotýká Michal Pěchouček.
Kromě ČVUT se však propojení vědy a průmyslu daří i v oblasti chemických oborů. „Chemie zažívá obrovský rozmach díky úspěchu, který zde zasel profesor Holý z VŠCHT. Na Elektrotechnické fakultě ČVUT je to spousta oborů, které se týkají silnoproudé energie, kde se daří spolupráce s firmou ČEZ. Častokrát jsou to i aplikace v obranném průmyslu, kde dokáže pracoviště jako ČVUT efektivně spolupracovat,“ dodává Michal Pěchouček.
Automobilová revoluce
V souvislosti s aplikací umělé inteligence do jednotlivých odvětví průmyslu je v současnosti velmi v kurzu oblast automobilů. Ruku v ruce s nástupem elektromobilů jde i aplikace takzvaných autonomně řízených vozů. „To, že existují už dnes, je pravda. Je jasné, že za deset let od dnešních dnů bude exponenciálně stoupat počet aut, jež budou samy jezdit po silnici. Myslím si, že prvním typem využití autonomní dopravy bude dálková přeprava zboží pomocí kamionů. Dálniční úseky budou podle mě automatizovány poměrně brzo. Je to otázka legislativy. Některé země na druhou stranu ještě pořád vzdorují a jejich legislativa připravena není. Z vědeckého pohledu už se jedná o problematiku, která je fakticky vyřešená, byť existují nějaké dílčí problémy, které se budou muset řešit. V zásadě už ale nejsou žádné skryté fundamentální otázky, takže autonomní auta zde budou co nevidět,“ predikuje vývoj Michal Pěchouček.
Jednoznačně největší výhodou autonomního řízení by měla být bezpečnost. „V současné době ročně zahyne za volantem více než milion lidí. S autonomními vozy a dopravou se zvýší bezpečnost o více než devadesát procent. Příčiny havárií budou časem výrazně eliminovány. Dopravní nehody totiž vznikají primárně kvůli nepozornosti řidiče, což tímto způsobem řízení odpadá. Dalším faktorem, který hraje při havárii roli, je technická závada na vozidle. Ta také vymizí, jelikož auta budou systematicky servisována, budou je vlastnit určití operátoři, kteří se o ně budou starat, a zároveň bude levnější auto vyřadit,“ myslí si Michal Pěchouček.
Zajímavým konceptem není jen autonomní řízení, ale i pohon. Elektrická auta jsou jednodušší na výrobu, kdy je zároveň zapotřebí výrazně méně lidí. „Největší revoluce přijde v oblasti sdíleného řízení. Auta budou daleko více pronajímaná, prodávat a kupovat se bude spíše mobilita než samotná auta. V tomto kontextu mi přijde skoro až směšné a iracionální chování mnohých vlád na světě, které omezují firmu Uber a kladou jí překážky s tím, že preferují stávající taxi služby. Nedává to absolutně smysl, protože přesně takhle bude fungovat doprava blízké budoucnosti. Lidé budou používat aplikace typu Uber stále víc a víc.“
Robotizace intelektuální práce
Robotizace v současnosti tolik pracovních míst neohrožuje, jelikož většina jich už v této oblasti zabrána byla, daleko více však ohrožuje pracovní trh intelektuální umělá inteligence. „Děje se tak proto, že je levnější a jednodušší. Současná pracovní síla, která je placena v oblasti intelektuální práce, je oproti umělé inteligenci méně efektivní a je také dražší. Umělá inteligence v tomto segmentu přijde a bude ho automatizovat,“ říká Michal Pěchouček.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Adam Mašek, foto: Michal Pěchouček.