English version
Podle ekonomů jde o pozitivní překvapení, bohužel ale klesá zahraniční i domácí poptávka. Hodnota nových zakázek klesla ve srovnání s loňským květnem o 4,4 procenta (zahraniční 4,7 % a domácí 3,9 procenta).
„Nelze navíc zapomínat na to, že nové zakázky jsou udávány v běžných cenách a jsou tak zkresleny vysokou inflací,“ připomíná analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Optimismus mírní také ekonom Tomáš Volf ze společnosti Citfin. „Fakt, že klesá hodnota zakázek je o to horší, že domácí průmysl je na zahraniční poptávce zcela závislý,“ upozorňuje.
„Domácí průmysl, který v žádném případě nevykazuje silnější růst, je jen esencí celkového obrázku české ekonomiky. Poslední čísla totiž ukazují, že se pohybujeme už nějakou dobu v blízkosti stagnace. Ta ale v dnešní době není špatná,“ dodává ekonom.
Průmysl táhne výroba dopravních prostředků
Podle Miroslava Nováka byl květnový výsledek průmysl nad očekávání dobrý. Průmyslová produkce v květnu oproti dubnu vzrostla o 1,6 procenta a ve zpracovatelském průmyslu dokonce o 3,5 %. V meziročním srovnání jsme si polepšili primárně díky motorovým vozidlům.
V meziměsíčním srovnání v květnu posílila především výroba dopravních prostředků a zařízení kromě automobilů (54,2 %). Velmi solidní růst vykázala i další odvětví jako výroba farmaceutických výrobků, výroba počítačů, strojírenství či právě produkce aut.
Výrazně naopak ve srovnání s dubnem poklesla výroba elektřiny, plynu a tepla, a to především kvůli plánovaným odstávkám a nižší produkci uhelných elektráren.
„I nadále platí, že k meziročnímu růstu průmyslu v květnu dominantně přispívala produkce motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a konkrétně v květnu i strojírenství či výroba elektrických zařízení. Produkce ve většině průmyslových odvětvích však v květnu dále meziročně klesala, což platilo především pro energeticky náročná odvětví (nekovové minerální výrobky, základní kovy, chemický průmysl),“ vypočítává Miroslav Novák.
Ekonom: Letos nás čeká pokles
Podle Nováka byla sice květnová čísla lepší než březnové a dubnové statistiky, nic pozitivního z nich ale pro nadcházející měsíce nevyplývá.
„Produkce automobilů ve druhé polovině letošního roku totiž přestane být zkreslována velmi nízkou statistickou základnou, takže i meziroční růst výroby automobilů nebude zdaleka tak impozantní jako v první polovině letošního roku,“ myslí si ekonom a zároveň připomíná rostoucí „blbou náladu“ mezi tuzemskými podnikateli.
Výroba automobilů udržela průmysl v růstu
„Indexy podnikatelských nálad v ČR i v Německu vypadají slabě a signalizují další pokles nových zakázek. V souhrnu v letošním roce očekávám pokles průmyslu mezi 1 až 2 procenty. Pokud bude pokračovat pokles poptávky, tak průmysl celkově propadne ještě hlouběji,“ obává se analytik.
Poněkud optimističtější je ve svých prognózách ekonom Lukáš Kovanda. V letošním roce by si měl podle jeho odhadů český průmysl polepšit až o dvě procenta.
„Automobilová výroba těží ze zlepšení situace v mezinárodní logistice. Zpřetrhané dodavatelsko-odběratelského řetězce se scelují, což tuzemským automobilkám umožňuje rozjet výrobu na vyšší obrátky a uspokojovat odloženou poptávku, nahromaděnou ještě z dobu covidu a jeho odeznívání,“ popisuje ekonom.
Indexy podnikatelských nálad v ČR i v Německu vypadají slabě a signalizují další pokles nových zakázek
Miroslav Novák, Akcenta
Květnová výroba aut v Česku byla letos v květnu druhá nejsilnější od počátku roku 2020, kdy vypukla celosvětová pandemie covid-19.
Zahraniční obchod předčil očekávání
Sílící automobilová výroba je vzpruhou také pro export. Zahraniční obchod skončil v květnu v přebytku 11,8 miliardy korun, což je rovněž lepší výsledek, než ekonomové očekávali.
„Meziročně jde o takřka 40 miliard lepší výsledek. Loni totiž na český zahraniční obchod neblaze doléhaly zdražující energie v čele s ropou a plynem, které se v cenové spirále ocitly v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu a jejích ekonomických dopadů. S dramatickým poklesem cen energií, jenž od té doby nastal, klesá také nákladnost příslušného dovozu do Česka, ať už jde o ropu, ropné produkty či plyn,“ říká Kovanda.
Vedle oživení automotive je podle něj dalším zdrojem zlepšování salda českého zahraničního obchodu dramatické zlevnění energií. Nepříznivě se naopak projevuje pokles cen elektřiny na evropských trzích, který jde ruku v ruce s poklesem ceny plynu.
Analýza: Za okolními zeměmi po pandemii výrazně zaostáváme
„Český zahraniční obchod nicméně vykáže výrazně lepší výsledek než loni. Zatímco loni byl deficit zhruba 200 miliard korun, letos by měl skončit mírně „v plusu“, na úrovni takzvané „černé nuly“, doplňuje ekonom.
Kladné saldo zahraničního obchodu je ovšem dané především poklesem importu, také export se v květnu totiž po delší době meziročně snížil. Podle generálního ředitele CzechTrade Radomila Doležala se začíná projevovat klesající dynamika vývozu.
„Poprvé za dva roky tedy došlo k meziročnímu poklesu exportu, a to o 3,3 procenta. Vývoz se snížil také meziměsíčně, a to o 0,3 %. Dochází k poklesu v širokém spektru zbožových skupin, který ani menší růst u českých hlavních exportních oborů, jako je automobilový průmysl, strojírenství a elektrická a elektrotechnická zařízení, nestačí kompenzovat. Export rostl v potravinářském průmyslu, především v případě nápojů, u kterých vidíme nejvýraznější meziroční vývozní skok, avšak je třeba říci, že tento segment má na exportu oproti předchozím jmenovaným položkám výrazně nižší podíl,“ popisuje Radomil Doležal.
Chronicky nemocný český průmysl
Petr Kymlička z poradenské skupiny Moore CR vidí stejně jako zástupce Citfin největší problém v úbytku zakázek. Tato nemoc českého průmyslu už podle jeho slov přešla do chronické fáze.
„I když průmyslová produkce v květnu meziročně vzrostla, neznamená to patrně nijak zásadní zlom v poněkud chmurných vyhlídkách české ekonomiky. Z pohledu budoucího vývoje je důležitější další, dnes zveřejněný indikátor, kterým je hodnota nových zakázek. Ta v květnu meziročně klesla nejvíce od léta 2020,“ upozorňuje Kymlička.
Čeští spotřebitelé omezují výdaje z důvodu dopadů inflace na jejich rozpočty a celkové ekonomické nejistoty. Stejně tak české firmy odkládají podle Moore CR zadávání nových zakázek nebo omezuji nové investice.
Pokles přílivu nových tuzemských zakázek pak doprovází i propad exportních objednávek, které se v květnu meziročně snížily dokonce o 4,7 procenta.
„Stačí se podívat na našeho nejdůležitějšího obchodního partnera, kterým je Německo, kde šéfové největších firem propadají nebývalé skepsi. Bohužel ani další vyhlídky na letošní rok nevypadají dobře. Pozitivní očekávaní díky pozvolné obnově zpřetrhaných dodavatelských řetězců a poklesu cen energií jsou pryč a stejně jako české firmy i ty německé negativně ovlivňuje slabá domácí poptávka,“ uzavírá Petr Kymlička.
jap
