Meziročně stoupla v květnu průmyslová výroba reálně o 2 procenta, v meziměsíčním srovnání oproti dubnu ale ztratila 0,4 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.

Polepšila si většina sledovaných průmyslových odvětví. „Nejvíce růst podpořila výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, a to jak vlivem oživení v tomto odvětví, tak vlivem nižší srovnávací základny,“ uvedla Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu Českého statistického úřadu. Výrazně k růstu přispěl také kovozpracující a chemický průmysl.

Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila zůstal výkon průmyslu sice poněkud za očekáváními, ale nedopadl vyloženě tragicky. „Meziměsíčně sice zpomalil o 0,4 procenta, nicméně jednalo se spíše o korekci velmi silného dubnového výsledku. V meziročním srovnání pak zůstává v plusu 17 z 22 sledovaných zpracovatelských odvětví, tedy jejich drtivá většina. Meziroční tempo růstu navíc následuje stoupající trend, když zrychluje třetí měsíc v řadě. Prozatím se tedy nezdá, že by výpadky v dodavatelských řetězcích způsobené válkou v Iránu významněji komplikovaly výrobu. Naopak je možné, že snaha o předzásobení průmyslovému sektoru dodávala růstový impulz,“ míní ekonom.

Solidně roste objem zakázek ze zahraničí

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda vnímá jako pozitivní jev, že průmysl sice vyrábí více, ale zaměstnává méně lidí, což může znamenat i růst produktivity, automatizaci a tlak na efektivitu. „Zároveň to ale ukazuje, že firmy zůstávají obezřetné a nepouštějí se do masivního náboru. Nevěří zatím natolik silnému a trvalému oživení, aby výrazně rozšiřovaly kapacity. České podniky se spíše snaží vyrábět více se stejným či nižším počtem lidí,“ uvádí Kovanda.

Daří se také maloobchodu. Češi utrácejí a obchodníci mají žně

Vyloženě dobrým signálem je solidní růst nových zakázek, které tuzemské podniky získaly. Jejich hodnota vzrostla v květnu meziročně o 4 procenta.

Zejména rostly zakázky ze zahraničí – o 5,2 procenta. „To ukazuje, že český průmysl se nyní více opřel o zahraniční poptávku než o domácí trh. Z hlediska krátkodobého výhledu je to dobrá zpráva, protože zakázky jsou předstihovým ukazatelem budoucí výroby. Zároveň je to ale i připomínka staré zranitelnosti české ekonomiky: Jakmile se zadrhne poptávka v zahraničí, zejména v Německu, dopad na české podniky bývá citelný,“ podotýká Lukáš Kovanda.

Rok by mohl český průmysl zakončit s jedničkou

Milan Klempíř, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR, vyzdvihuje, že tuzemské firmy zvládají ustát důsledky konfliktu v Perském zálivu. „Průmysl prozatím vykazuje poměrně slušnou odolnost ve světle stále doutnající krize kolem Hormuzského průlivu. I když je stále narušena plynulost námořní dopravy a dodavatelské řetězce jsou nestabilní, řada podniků si dokázala s novou situací poradit. Pozitivním faktorem je nepochybně dílčí pokles cen ropy s dopadem na náklady na pohonné hmoty,“ míní Milan Klempíř.

Ekonom Vít Hradil pro zbytek roku očekává, že bude tempo průmyslové výroby pozvolna zpomalovat. „Soudě podle dostupných předstihových indikátorů by k žádnému velkému dramatu nemělo dojít ani v nejbližší době. Přesto předpokládáme, že si průmysl stávající tempo neudrží a v příštích měsících mírně zpomalí. I přesto by mohl letošní rok zakončit alespoň kosmetickým růstem v okolí jednoho procenta,“ uvádí Hradil.

V květnu se zadařilo zahraničnímu obchodu hlavně díky exportu do EU

Lukáš Kovanda načrtává pro zbytek letošního roku dva možné scénáře. Vycházejí z toho, jaký bude vývoj v sousedním Německu, které je klíčovým obchodním partnerem České republiky. „Průmysl by měl být jedním z pilířů růstu české ekonomiky, ale ne pilířem bez trhlin. Pokud se udrží růst zakázek a nezhorší se situace v eurozóně, může průmysl v dalších měsících přispívat k růstu HDP výrazněji než loni. Celkově by letos mohl přidat dvě procenta. Pokud se však opět zhorší německá poptávka nebo podniky narazí na vyšší náklady energií, bude výsledné číslo horší, byť ne záporné,“ uzavírá ekonom.

Tomáš Stingl