Průmysl zpomaluje, jeho oživování se zaseklo

• V lednu 2021 poklesla stavební produkce oproti prvnímu měsíci 2020 o 5 procent (částečně může být na vině horší počasí).

„Nové zakázky v průmyslu se v běžných cenách meziročně snížily o 4,6%. Zakázky ze zahraničí ovšem stouply o 5,5 procenta. Tržby se ve stejné metodice zvýšily o 1 procento, když k jejich růstu přispěly zisky z přímého vývozu,“ připomíná ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Výroba poklesla zejména v odvětví potravin a nápojů. Podle Rožumberského ale zatím není důvod k přehnaným obavám a průmysl je stále v solidní kondici.

Nižší výroba aut nepomohla

„Na rozdíl od předchozích měsíců se průmysl tentokrát nemohl opřít o výrobu aut. Ta se v lednu meziročně mírně snížila, když negativně zapůsobil vliv předzásobení ze závěru loňského roku a zřejmě i potíže s dodávkami čipů. Výpadek ve výrobě aut se ovšem podařilo nahradit díky solidním přírůstkům v odvětvích výroby kovových konstrukcí, chemických výrobků a elektronických zařízení,“ shrnuje analytik.

Trend mírného oživení tuzemského průmyslu tak přes jisté výkyvy v posledních měsících pokračuje. „Globální poptávka nejeví známky ochlazování, což dokládají slušné přírůstky tržeb z přímého vývozu i zakázek ze zahraničí. Důležitou roli hraje skutečnost, že domácnosti přesouvají své výdaje od služeb ke zboží, což je dodatečným impulsem k povzbuzení výroby. To vše se odráží v ukazatelích průmyslové aktivity, které pro nejbližší období nepředjímají obrat k horšímu,“ doplňuje Rožumberský. Potenciální rizika pro průmysl aktuálně souvisí s narušením dodavatelských řetězců, případně výpadky pracovní síly kvůli nemoci či karanténě.

Méně optimistický pohled nabízí ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda: „Průmysl dopadl nejhůře za poslední měsíce. Škodí mu výpadky v dodávkách z Asie, brexit, posílení koruny i hrozba pandemické uzavírky,“ myslí si ekonom a připomíná, že se průmyslová výroba propadla nejvýrazněji od loňského srpna (tedy v neočištěném vyjádření, kdy se počítá se stejným počtem pracovních dní jako měl loňský leden).

Po očištění – leden 2020 měl o dva pracovní dny více – není podle Kovandy výsledek nejhorší, neboť průmyslová produkce vykazuje meziroční růst 0,9 procenta. I ten ale mírně zaostal za předpoklady a jde o nejslabší výsledek od loňského září.  

Důležité faktory: Německo a brexit

„Průmyslu České republiky nenahrál konec pobrexitového přechodného období, jež vypršelo loni se samým sklonkem roku. Vyhlížená nejistota vedla k předzásobení odbytišť přímého i nepřímého průmyslového vývozu z ČR, což zadělalo na lednový tlumící efekt,“ říká Kovanda. Dalším důvodem pomalejšího růstu může být i to, že se příliš nedařilo německému průmyslu.

Podle Kovandy nepomohlo ani posílení koruny. Kurz koruny k euru se během ledna pohyboval převážně od 26 do 26,20. Loni na podzim přitom převyšoval 27 korun.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka ukáží skutečný vývoj až čísla z dalších měsíců. „Meziměsíční dynamika bude v dalších měsících ukazovat vývoj průmyslové aktivity věrohodněji, protože meziročně budou čísla zkreslena jarními uzavírkami z loňského roku,“ říká Novák.

Za celý letošní rok by měla průmyslová výroba narůst zhruba o osm procent, ukazují predikce. Pomůže jí vakcinace podstatné části světové populace a postupné zotavování světové i tuzemské ekonomiky zejména od poloviny letošního roku, domnívají se ekonomové. Problém by mohl v Česku nastat v případě zvažovaného uzavření průmyslových podniků kvůli epidemii covid-19.

Jásat nemohou ani ve stavebnictví

Stavebnictví se loni nedařilo a optimističtější prognózy nenaznačují ani lednová čísla.

Letošní rok zahájilo odvětví s nezměněnou kondičkou proti roku 2020. Lednová stavební produkce byla po sezónním očištění meziročně nižší o 6,1%, což je jen nepatrně lepší výsledek než za celý loňský rok. Relativně se opět dařilo lépe inženýrské části , kde meziroční propad dosáhl jen 2,1 procenta. U pozemních staveb to bylo o 7,8 procenta.

„Leden se ovšem nevyznačuje vysokou predikční schopností z hlediska výkonů stavebnictví v celém roce. Práce bývají značně ovlivněné klimatickými podmínkami a celková produkce bývá proti průměrnému měsíci jen poloviční. Také letos nepochybně byly výkony počasím ovlivněny,“ shrnuje ekonom Pavel Sobíšek.

Další vývoj bude závislý na hodnotě nově povolených staveb, tento ukazatel ovšem nedává stavebnictví příliš šancí na růst. Podniky nad 50 zaměstnanců sice vykázaly v loňském posledním čtvrtletí lehký růst hodnoty zakázek v běžných cenách, ovšem celkový objem nově povolených staveb zůstal v poklesu, což platí i pro leden.

„Zatímco tedy větší stavební firmy zřejmě zatím netrpí nedostatkem práce díky zakázkám z dávnější minulosti, menší firmy už pociťují útlum. Ani další z ukazatelů – počet zahájených bytů s meziročním propadem v lednu o 11,3 procenta – nezvedne letošní výkony stavebnictví. Pro letošek tedy počítáme s poklesem produkce odvětví kolem 5 procent. Šancí na zmírnění tohoto poklesu by bylo snad jen oživení investiční činnosti soukromého sektoru ve druhém pololetí,“ doplňuje Sobíšek.

(jap)