Jen pomalu hledá český průmysl cestu z útlumu. V dubnu ještě stále zůstával v červených číslech, když průmyslová produkce meziročně klesla o 0,4 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). „Na celkový pokles měla vliv zejména nižší produkce v energetickém sektoru a pokračující pokles ve výrobě strojů a zařízení a v hutnictví a slévárenství,“ uvedl Radek Matějka z ČSÚ.
Podle Tomáše Volfa, hlavního analytika společnosti Citfin, pokračuje česká průmyslová výroba v nepřesvědčivých výsledcích a balancování v blízkosti nuly se stává normou. Významný vliv má podle něj aktuálně slabá kondice německé ekonomiky, která je pro české firmy hlavním odběratelem. „K vyššímu a především stabilnějšímu růstu chybí zahraniční i domácí poptávka, a to se hned tak nezmění. Podnikové objednávky v Německu se v dubnu snížily o 0,2 procenta, zatímco trhy počítaly s mírným růstem,“ uvádí analytik.
V autoprůmyslu ještě doznívá nedostatek dílů
V dubnu zaostávala za očekáváním mimo jiné tuzemská výroba auta. „Autoprůmysl se totiž zcela nevzpamatoval z útlumu, jejž v březnu způsobil nedostatek výrobních dílů,“ konstatuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Tomáš Volf připomíná opět roli Německa. „Pro Česko klíčový automobilový průmysl dostal studenou sprchu v podobě registrací nových aut z Německa za květen, které klesly o 4,3 procenta.“
Výroba a dodávky elektřiny, plynu a tepla meziročně klesla podle ČSÚ o desetinu. Pokles nejvíce ovlivnily plánované odstávky v elektrárnách nebo pokračující pokles výroby energie z uhlí. Těžba uhlí meziročně poklesla o více než pětinu. „Energetickému průmyslu do karet nehrálo poměrně teplé dubnové počasí, které způsobilo nižší spotřebu plynu a přispělo k poklesu výroby elektřiny zejména v uhelných elektrárnách,“ shrnuje Lukáš Kovanda.
O desetinu víc zakázek získali výrobci oděvů i léčiv
Statistika přinesla ale i pozitivní zprávy. Například ve výrobě počítačů došlo v dubnu k citelnému oživení. Firmy také hlásí více objednávek. Hodnota nových zakázek podle ČSÚ v dubnu ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 3,6 procenta. Zakázek ze zahraničí meziročně přibylo o 5,3 procenta, ty tuzemské vzrostly o 0,8 procenta. „Růstové tempo si už třetí měsíc v řadě drží nové zakázky, i když k určitému zvolnění dynamiky v dubnu došlo. Růst zakázek podpořily především objednávky v odvětví motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků,“ uvedl Patrik Rožumberský, ekonom skupiny UniCredit Bank.
Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank připomíná, že se daří také výrobě oděvů, kde zakázky rostly meziročním tempem o 10,7 procenta. „Podobně je na tom situace ve farmaceutickému průmyslu, kde výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků zaznamenala meziroční růst zakázek ve výši 10,4 procenta,“ pokračuje Vít Mikušek.
Naopak o téměř pětinu nižší byla například meziročně hodnota zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
Rychlý růst mezd v prvním čtvrtletí všechny překvapil. Jaké důsledky bude mít pro podnikatele?
Analytici odhadují za celý rok chabou jedničku
Jaké jsou výhledy českého průmyslu pro zbytek letošního roku? „V dalších měsících se situace bude postupně zlepšovat, ale ne nijak zásadně. Domácí průmysl by potřeboval zotavení Německa, bez kterého to prostě nepůjde,“ míní analytik Tomáš Volf.
Příliš optimisticky nevidí nejbližší měsíce ani Lukáš Kovanda. „Ani ve zbytku roku nelze čekat, že by se průmysl výrazněji probral. Tlumí ho nadále poměrně vysoké ceny energií, poměrně vysoké úrokové sazby i zadrhávání německé ekonomiky. Za celý letošní rok tak český průmysl přidá pouze jedno procento a nadále nebude moci být řeči o tom, že se vymanil z útlumu, jenž nastal po roce 2019,“ říká Kovanda.
Na růst kolem jednoho procenta sází také Patrik Rožumberský s tím, že určité oživení by mohlo přijít ve druhém pololetí. „Podobně jako vývoj zakázek i poslední průzkumy nálady mezi průmyslovými podniky nedávají velké šance na nastartování růstového trendu v průmyslu. Pro nejbližší měsíce proto sázíme spíš na pokračování kolísavého vývoje v produkci kolem meziroční stagnace. Citelnější oživení ukáže průmysl zřejmě až v druhé polovině roku. Bude to navíc podmíněno svižnějším růstem spotřebitelské poptávky a zdravějším vývojem financí v podnikové sféře. Celoroční růst produkce očekáváme do jednoho procenta,“ uzavírá.
Průmysl celé EU hlásí mínus jedna
Podle Eurostatu klesla v březnu meziročně průmyslová produkce v 27 zemích EU o jedno procento. Největší meziroční pokles zaznamenalo Finsko o 7,7 procenta a Bulharsko o 7,6 procenta. Německý průmysl klesl o 4,3 procenta. Naopak nejlépe se dařilo Irsku, kde průmyslová produkce vzrostla o úctyhodných víc než 37 procent. Kyperský průmysl si meziročně polepšil o 8,5 procenta. Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce poklesla výroba ve farmaceutickém průmyslu, naopak nejvyšší růst zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.