- Většina Čechů považuje trvalou udržitelnost výroby potravin za důležitou, avšak informovanost o této problematice je velmi nízká
- Spotřebitelé by byli ochotni si za udržitelné potraviny mírně připlatit, často je však nedokážou rozlišit od běžné produkce
- Zájem na šíření povědomí o problematice by podle spotřebitelů měli mít zejména sami výrobci potravin a stát
Jde o informace z aktuálního průzkumu, který zadal Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) ve spolupráci s Radou kvality České republiky a který zrealizovala společnost Ipsos.
„Udržitelné zemědělství a udržitelná produkce potravin jsou něco, bez čeho se my jako lidstvo do budoucnosti neobejdeme. V našem průzkumu nás nezajímalo pouze, jaký mají spotřebitelé postoj k udržitelné produkci, ale také zda jsou vůbec schopni takové potraviny v obchodech odlišit od standardních výrobků. Chtěli jsme rovněž zjistit i to, jestli jsou ochotni si za udržitelné potraviny připlatit,“ přiblížil výchozí otázky průzkumu Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.
Výsledky průzkumu ukázaly, že udržitelná výroba při výběru potravin je důležitá pro 60 % spotřebitelů. Z toho pro nadpoloviční většinu je spíše důležitá a pro 9 % rozhodně důležitá. Jedná se zejména o ženy a zákazníky starší 65 let. Současně však v ČR existuje značný prostor pro edukaci veřejnosti. Trvale udržitelné produkci velice rozumí pouhá 4 % zákazníků, většina spotřebitelů se v problematice spíše nebo vůbec neorientuje. Chybí zejména informace o rozsahu trvalé udržitelnosti výroby v ČR i ve světě. Lidé si však uvědomují přínosy trvale udržitelných potravin pro životní prostředí i pro ně samotné.
„Jednoznačně vidíme prostor pro navýšení počtu spotřebitelů, kteří se zajímají o produkty, jež byly vyrobené udržitelným způsobem a zároveň jsou prodávány za rozumnou cenu. Proto také Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím Rady kvality finančně podpořilo zpracování tohoto průzkumu,“ upozornil Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Téma udržitelnosti potravin není v době pandemie koronaviru důležité pro téměř třetinu respondentů.
101 projektů usiluje o titul nejlepší adaptační opatření na změnu klimatu
Program Česká kvalita garantovaný vládou ČR slouží k dlouhodobému dodržování stability procesů a tím i kvality produktů a služeb. Cílem programu je zviditelnit důvěryhodné a nezávislé značky kvality, které jsou založené na objektivním ověřování kvality výrobků nebo služeb třetí stranou, a naopak vyloučit značky bez vypovídací schopnosti, které jsou jako informace pro spotřebitele zavádějící.
„To vše má pomoci lidem, aby věděli, odkud výrobky a služby pocházejí, a zároveň jde o podporu tuzemských dodavatelů nabízejících kvalitní výrobky a služby. Kvalitu neoddělitelně spojujeme nejen s péčí o zákazníka, ale také s péčí o životní prostředí. Myslíme rovněž na celkovou udržitelnost, a to jak ekonomickou, tedy na podporu místního živnostníka, tak i na oblast, které se moderně říká cirkulární ekonomika, zahrnující recyklovatelnost nebo třeba prodej bez obalů,“ připomněl P. Vinkler.
Češi by si byli ochotní připlatit
V současnosti vědomě nakupuje udržitelné potraviny více než třetina spotřebitelů. Pokud by byli schopni snáze odlišit udržitelnou a standardní produkci, byl by tento podíl vyšší. Více než tři čtvrtiny Čechů by si byly ochotny připlatit za trvale udržitelné potraviny, nejčastěji však maximálně 5–10 %.
Nejčastějšími zdroji informací o trvalé udržitelnosti jsou obaly potravin, články v médiích a značené sekce v obchodech nebo přímo specializované prodejny. O budoucí nutnosti udržitelnosti jsou častěji přesvědčeny ženy, podle kterých jsou takovéto potraviny rovněž zdravější a chutnější. Pro muže je toto téma méně důležité. Současně poukazují na vyšší cenu těchto potravin a na nemožnost kompletního přechodu k udržitelné produkci.
„Zájem na informování veřejnosti o trvalé udržitelnosti by podle spotřebitelů měli mít především samotní výrobci potravin a stát. Až na třetím místě jsou se značným odstupem obchodníci. Zatímco nejmladší spotřebitelé častěji uváděli producenty potravin, lidé nad 65 let více očekávají aktivní zapojení státu,“ uzavřel T. Prouza.