Průzkum: Jak Česko prožívá krizi

Máme za sebou téměř tři měsíce karanténních opatření a nastává doba, kdy je zajímavé se podívat, jak na celou záležitost v průběhu času reagovala česká veřejnost. Zažíváme do určité míry originální experiment, se kterým nikdo nepočítal, a každý se s ním musí vyrovnat.

Všichni předpokládáme, že celá společnost pocítila enormní změnu svých životů, ať už soukromých, nebo pracovních. Máme k dispozici výzkum, který mapoval názory lidí od začátku března do přelomu dubna a května, a to v pěti samostatných vlnách. Můžeme se tak podívat, jestli naše soukromé hypotézy a očekávání se potvrzují, nebo ne.

Jak velkou změnu epidemie znamenala?

Téměř 30 % populace vnímá změnu svého života v březnu a dubnu jako zásadní a velkou, naopak pouze 13 % lidí tvrdí, že se jejich život téměř vůbec nezměnil. A co má největší vliv na subjektivní vnímání změny? Nejzásadnější je náš pohled na omezení, která nám situace přinesla (omezení pohybu, nošení roušek, možnost stýkat se s ostatními lidmi a další) – pokud tato omezení vnímáme jako silná, máme výrazně větší pocit změny celého našeho života. A to bez ohledu na to, zda jsme zaměstnanci, podnikatelé, či třeba senioři.

Jak se díváte na uvolňování opatření?
Průzkum SC&C

Postupem času se také v populaci vyvíjel vztah k samotnému riziku nákazou COVID-19. Zatímco na začátku března si toto nebezpečí připouštěla necelá pětina populace, na konci března to byla již téměř polovina. Od té doby se vnímání nebezpečí snižuje a nyní, na přelomu dubna a května, se onemocnění obává necelá třetina obyvatel. Zásadní vliv má na vnímání obav věk – mezi seniory 65+ má obavy z viru 42 % lidí, zatímco v nejmladší skupině do 35 let je to pouze 17 % respondentů.

Ustojí krizi ekonomika?

Vnímání obavy z onemocnění je důležitý signál, ale také je třeba vidět, zda se lidé obávají ekonomických problémů. S postupem času je patrný nárůst pesimismu a očekávání, že ČR z této situace vyjde jako oslabená. Zatímco na konci března si to myslelo 55 % populace a téměř třetina lidí věřila, že uchopíme tuto krizi jako příležitost a vyjdeme z ní silnější, tak o měsíc později už jsou dvě třetiny lidí přesvědčeny, že nás pandemie oslabí, a optimistů už je necelá pětina. Může to souviset s celosvětovou situací a také s komunikací, která nám je předkládána politiky a ekonomy – zvyšující se státní deficit, záchranné balíčky pro podnikatele a firmy, mimořádná opatření schválená sněmovnou. A především celosvětová rétorika, která očekává ekonomickou recesi.

Když se podíváme na vnímání ekonomické situace jednotlivých domácností, tak sice většina z nich deklaruje, že se jim daří stejně jako dřív (jedná se o dvě třetiny dotázaných domácností), ale jsou patrné také negativní tendence. Velké finanční problémy deklarují zhruba 3 % respondentů, pokud bychom to zhruba přepočítali na domácnosti, tak mluvíme asi o 130 tisících domácností. Dalších 10 % (cca 450 tisíc) domácností už musí v současné době hodně šetřit.

Za jak závažné riziko covid-19 považujete?
Průzkum SC&C

Z toho je patrné, že ačkoliv většina lidí je na přelomu dubna a května stabilní a finančně nestrádá, tak to obecně neznamená jednoznačně dobrou zprávu. Při detailnější analýze zjistíme, že ti, kdo deklarují, že už hodně šetří, mají výrazně častěji nižší vzdělání a jsou v nejmladší věkové skupině do 35 let – v rámci této kohorty deklaruje nutnost velkých úspor téměř 40 % lidí. Také lidé ve věku 35–59 let, kteří mají nižší vzdělání, musejí častěji šetřit a výrazně více se to v této kombinaci věku a vzdělání týká žen, což zřejmě ovlivňuje i skupina žen samoživitelek s dětmi.

Pohled podnikatelů

Podnikatelé a živnostníci zažívají velmi obtížné období. Fungování jejich živnosti nebo firmy přímo ovlivňuje také ekonomickou stabilitu domácnosti. Polovina z nich tvrdí, že doma zatím nemuseli začít šetřit a že vše funguje jako dříve. Nicméně každý pátý už musí doma hodně šetřit, anebo má výrazné finanční problémy.

Pokud jde o jejich firmy nebo živnosti, tak je situace ještě méně optimistická. Dvě třetiny podnikatelů už musí méně či více šetřit. Dobrou zprávou je, že oproti polovině dubna se snížil počet podnikatelů, kteří mají opravdu velké finanční problémy – možná díky pomoci státu nebo díky určitým uvolňováním anebo také možná našli své vlastní řešení dané situace. Téměř každý desátý podnikatel nebo živnostník přemýšlí o nejčernějším scénáři – ukončení svého podnikání.

Jak současnou situaci zvládá vaše domácnost?
Průzkum SC&C

Polovina podnikatelů se obává, že Česko bude čelit druhé vlně epidemie, jsou v tomto směru optimističtější a méně bojácní než průměrná populace, kde se druhé vlny bojí dvě třetiny lidí. Více než třetina podnikatelů (36 %) by v současnosti „vypnula“ všechna omezení a vrátila se do normálního stavu, a to je také výrazně větší skupina než v běžné populaci (22 %). Podnikatelé ale na druhé straně výrazně méně důvěřují státu, že situaci zvládne, a jsou více kritičtí k vládě.

Uvolňovat pomalu, nebo rychle?

Jak nakonec Česká republika dopadne po tomto tvrdém nárazu na pandemickou situaci, si budeme muset ještě počkat. Je zřejmé, že uzdravování bude dlouhodobé a náročné, protože po odeznění hrozby nemoci je tu hrozba ekonomická. Polovině lidí vyhovuje současné nastavení postupného uvolňování, ale je tu také zhruba pětina odvážnějších, která by všechna omezení zrušila okamžitě. To zásadní, co má vliv na tento postoj, je subjektivní vnímání rizika této nemoci. Pokud se cítíme ohroženi, chceme uvolňování zpomalit, pokud naopak ohrožení necítíme, chceme zrychlit.

Do jaké míry se změnil váš život v průběhu Pandemie
Průzkum SC&C

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Jana Hamanová, ředitelka výzkumu SC&C

Pravidelné novinky e-mailem