Očkování jako nejlepší prevenci uzávěry a jako alternativu k vládním nařízením omezujícím hospodářský a sociální život označilo 60 procent podniků. Dalších více než 12 procent podniků považuje za důležitější, že očkování může pomoci ochránit ohroženější část populace před nákazou. Mají ale zato, že šíření epidemie ani dalším uzávěrám tuzemského hospodářství v krátkodobém horizontu nezabrání.

Nejméně důvěry mají u podnikatelů očkovací látky z Číny a Ruska

Naočkovat některou ze schválených vakcín proti covid-19, jakmile bude očkování dostupné veřejnosti, se nechají dvě třetiny podnikatelů. Na 15 procent podnikatelů ještě není rozhodnuto. Za nejdůvěryhodnější vakcíny naprostá většina z nich označila ty, které jsou vyvinuté a vyrobené hlavně v EU, dále pak ve Velké Británii nebo USA. Žádné vakcíně nedůvěřuje zhruba 17 procent podnikatelů a zhruba desetině podnikatelů nezáleží na původu vakcíny. Naopak nejmenší důvěru podnikatelů mají očkovací látky z Číny, Ruska a dalších zemí.

Desetina podniků bude motivovat zaměstnance k očkování odměnou

Hospodářská komora u zaměstnavatelů také zjišťovala, zda očkování po svých zaměstnancích budou vyžadovat či jim ho doporučovat. Více než polovina respondentů z řad zaměstnavatelů uvedla, že očkování zaměstnancům jednoznačně doporučí. Každý třetí podnik (35 procent) ale má za to, že by jako zaměstnavatel neměl své zaměstnance v rozhodování nijak ovlivňovat, mělo by jít o svobodné rozhodnutí zaměstnanců. Zhruba každý desátý podnik (13 procent) očkování podpoří mimořádným bonusem, benefitem či finančním příspěvkem. Vyžadovat očkování po zaměstnancích budou pouhá čtyři procenta firem.

„Šetření potvrdilo připravenost a odpovědnost zaměstnavatelů. Řada z nich je navíc připravena propůjčit své jméno a tvář infomační kampani, která má očkování představit veřejnosti. I na základě výsledků této ankety se potvrzuje, že benefity očkování musejí být součástí protiepidemického systému PES, jakmile budou vakcíny dostupné pro širokou veřejnost. Lidé musí vidět konkrétní výhody očkování pro cestování, využívání služeb, prostě pro cestu zpět do „normálního“ života,“ uvedl předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Ivo Hlaváč.

Do šetření se zapojilo 1400 malých, středních i velkých podniků zastřešených Hospodářskou komorou, které působí ve všech odvětvích a regionech.