Jedním z důvodů může být rostoucí důraz zaměstnanců na příjemnou atmosféru na pracovišti a pohodové mezilidské vztahy v týmu, které ovšem nejsou ve všech firmách samozřejmostí. Téměř 60 % zaměstnanců už dokonce někdy kvůli špatným vztahům nebo negativnímu pracovnímu prostředí změnilo zaměstnání. Nejčastěji šlo o ženy a příslušníky generace Y. Zásadní vliv na atmosféru mají nadřízení a manažeři, firmy ale jejich dovednosti stále nerozvíjejí systematicky.
Toxické prostředí jako jeden z hlavních důvodů výpovědi
Atmosféra na pracovišti dnes stále výrazněji ovlivňuje to, zda zaměstnanci ve firmě zůstanou. Negativní vztahy nebo špatné pracovní prostředí už někdy vedly ke změně zaměstnání u 57 % lidí. Výrazně citlivější jsou v tomto směru ženy, z nichž podobnou zkušenost uvádí 62 %, zatímco u mužů jde o 53 %. Silně tento faktor působí také na generaci Y, kde špatná atmosféra ovlivnila rozhodnutí odejít u 60 % respondentů. Častěji tuto zkušenost uvádějí také černé límečky a zaměstnanci ve službách.
Podobně situaci vnímají i samotné firmy. Tři čtvrtiny zaměstnavatelů potvrzují, že právě negativní vztahy nebo atmosféra na pracovišti patří mezi hlavní důvody odchodů zaměstnanců, nejčastěji tento názor zastávají firmy z logistiky.
„Už delší dobu sledujeme, že zaměstnanci nehodnotí práci jen podle mzdy. Stále větší roli hraje wellbeing, možnost rozvoje, kvalita komunikace nebo vztahy v týmu. Aktuální data ukazují, že právě atmosféra na pracovišti dnes často rozhoduje i o tom, zda lidé ve firmě zůstanou,“ uvádí Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group.
Chybí systematický rozvoj manažerských dovedností
Výsledky průzkumu zároveň ukazují, že kvalita vedení a práce přímých nadřízených výrazně ovlivňují atmosféru v týmech i stabilitu zaměstnanců. Firmy by se proto měly více zaměřit na rozvoj vedoucích pracovníků a jejich schopnosti vést lidi, komunikovat, motivovat zaměstnance a vytvářet pozitivní vztahy uvnitř týmu. Přesto pravidelný rozvoj liniových manažerů deklaruje pouze třetina společností, dalších 43 % se mu věnuje jen příležitostně. Systematická práce s rozvojem manažerských dovedností tak ve většině firem stále chybí.
Práci svých manažerů podle průzkumu hodnotí pozitivně téměř sedm z deseti zaměstnanců a téměř čtvrtina dokonce velmi pozitivně. Neutrální až negativní emoce ale vyjadřuje 30 % respondentů a 2 % zaměstnanců přiznávají, že ve spojení se svým nadřízeným pociťují dokonce vztek.
Podnikání jako osobnostní rozvoj na steroidech. Bývalá novinářka učí ženy leadershipu
„Manažeři nehrají jen roli zadavatelů práce, ale zásadně ovlivňují každodenní fungování týmů, atmosféru i motivaci zaměstnanců. Firmám přitom často chybí dlouhodobá a systematická práce s tím, jak vedoucí komunikují, dávají zpětnou vazbu nebo pracují s atmosférou v týmu. Nestačí jednorázová školení, rozvoj manažerských a komunikačních dovedností musí být kontinuální,“ upozorňuje Jitka Kouba.
Nejspokojenější jsou boomers a ženy, generace Z mění práci často už po roce
Pozitivní vztah ke své práci aktuálně uvádí 69 % zaměstnanců, oproti loňsku jde ale o mírný pokles. Téměř pětina lidí volí nejvyšší možné hodnocení spokojenosti, zatímco neutrální vztah ke své práci má zhruba čtvrtina zaměstnanců a pouze 6 % ji vnímá negativně. Nejlépe svou práci hodnotí zástupci generace boomers a ženy jsou obecně spokojenější než muži. Naopak nejnižší spokojenost dlouhodobě vykazují modré límečky (65 %).
Podobně situaci vnímají i samotní zaměstnavatelé. Podle nich je ve firmách spokojeno 68 % zaměstnanců, přibližně třetina lidí má ke své práci neutrální vztah a pouze 5 % zaměstnanců je podle firem nespokojených.
„Nejspokojenější jsou dnes podle průzkumu starší generace zaměstnanců. Boomers mají zpravidla stabilnější očekávání od práce a větší toleranci k nedostatkům na pracovišti. Naopak mladší generace mnohem citlivěji vnímají atmosféru v kolektivu, kvalitu komunikace nebo přístup managementu,“ vysvětluje Jitka Kouba a dodává, že trend potvrzují i zahraniční průzkumy, podle nichž zaměstnanci generace Z během prvních let kariéry mění práci už po jednom roce, nejčastěji kvůli hledání lepšího pracovního prostředí, možnostem rozvoje nebo větší smysluplnosti práce. Pro firmy tak bude stále důležitější pracovat nejen s benefity, ale také s firemní kulturou, kvalitou vedení a celkovou atmosférou na pracovišti.
