English version
Hrubý domácí produkt (HDP) vykázal první propad od globální ekonomické krize v roce 2009. Do červených čísel dostal slovenskou ekonomiku především export, částečně i investice a domácí spotřeba.
Za pádem v prvním čtvrtletí je především pokles výroby aut a výkonu služeb. Ke snížení HDP výrazně přispěla zahraniční i domácí poptávka. U zahraniční poptávky (export) se výrazně zrychlila dynamika meziročního poklesu (-6,8 %). U domácí poptávky nebyl její růst dostatečný vlivem přijatých opatření kvůli pandemií. V rámci domácí poptávky rostly meziročně pouze veřejné investice (+15,3 %). Pokles naopak zaznamenaly soukromé investice (-4,8 %) i výdaje spotřebitelů (-3,0 %). Vedle propadu průmyslové produkce byl vykázán i propad ve stavebnictví.
Bilance zahraničního obchodu se zbožím za první čtvrtletí 2020 skončila schodkem 223 mil. eur, zatímco ve stejném období roku 2019 vykázala přebytek 686 mil. eur. Export zboží za první čtvrtletí klesl meziročně o 6,8 % a dovoz o 3,3 %.
Krize vyvolaná koronavirem zasáhla i slovenský trh práce. Zaměstnanost se meziročně snížila o 0,5 %. O práci přišlo za první čtvrtletí 30 tis. lidí. Kvůli nedostatku zakázek nahlásily firmy na úřady práce 304 hromadných propouštění. Míra nezaměstnanosti na konci března dosáhla 5,19 %.
Podle aktuální prognózy Národní banky Slovenska bude propad slovenské ekonomiky v letošním roce oscilovat v rozpětí 5,8–13,5 %, přičemž za nejpravděpodobnější se očekává pokles o 9 %. Deficit veřejných financí by se měl pohybovat v rozpětí 6,9–10,3 % HDP a veřejný dluh se má zvýšit na 57–64 % HDP. Na pracovním trhu může letos zaniknout 46–100 tis. pracovních míst, a to především v cestovním ruchu, stravovacích službách, maloobchodě, dopravě, stavebnictví a průmyslu. Míra nezaměstnanosti by letos mohla atakovat hranici 10 %. Podle některých analytiků by mohla dokonce skončit dvouciferným číslem.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bratislavě (Slovensko). Autorka: Hildegarda Horská, ekonomická specialistka.
