English version
Čtvrtá průmyslová revoluce shrnuje změny, díky kterým došlo a stále dochází ke zefektivnění i automatizaci procesů v oblasti dopravy, samotné výroby či komunikace skrze digitální technologie. Současné technologické trendy jsou navíc ovlivněné i pandemií koronaviru, která se v některých ohledech zapříčinila o jejich rychlejší ukotvení. Firmy, které plánovaly přesun do online prostředí a nasazení moderních technologií v rámci několika let, zvládly najednou celý proces během několika měsíců.
Ta akcelerace se projevuje i v českém prostředí. „Zdá se, že inovace se dějí více v přístupu lidí k technologiím, především díky připojení k internetu, které je všudypřítomné. Technologie 5G tomu pouze nahrává. Čeští operátoři jsou nuceni zlevňovat data, celý svět se přesouvá do kyberprostoru s názvem Internet. To jsou faktory, které nutí firmy myslet jinak,“ míní David Strejc, IT Open Source architekt společností WPDistro.
A jakým výzvám čelí průmysl? Automatizace, digitalizace a data. To jsou tři velké hlavní trendy, které nyní v oblasti digitálních technologií rezonují, především díky novým možnostem umělé inteligence (AI).
Automatizace a AI
„Automatizace rozhodně není nic nového, ale v poslední době dozrály některé technologie – jako například AI (umělá inteligence) nebo RPA (robotická procesní automatizace), které mají potenciál změnit způsob, jakým pracují nejen firmy, ale třeba i státní instituce,“ říká Lubomír Husar, zakladatel LovelyData. Algoritmy umělé inteligence mohou firmám ušetřit čas, usnadnit fungování i zautomatizovat procesy. Motivací jejich využívání může být prostor pro vlastní růst či větší konkurenceschopnost. Typickými příklady použití AI v průmyslu jsou například predikce poruchy strojů, odhalení „zmetků“ pomocí optických kontrol nebo pomocí dat z kontrolních bodů, chatboti či doporučovací algoritmy v e-shopech.
Velký boom zažívají i virtuální asistenti neboli chatboti, kteří díky umělé inteligenci mohou komunikovat se zákazníky prostřednictvím textových i hlasových zpráv. Je možné je využít na různých zařízeních a platformách. Velkým trendem je i personalizace, tedy skutečné zacílení a úprava obsahu podle uživatele platformy či návštěvníka webu.
Obraz, dokumentace a predikce poptávky
Algoritmy umělé inteligence se používají například při digitalizaci firemních dokumentů. Pomocí metod OCR lze nafocené dokumenty převést na strojově čitelné dokumenty. „Vše se digitalizuje, dokonce stát si začal všímat, že je toto odvětví potřeba rozvíjet. Jako občané ČR totiž nemáme nerostné moře, zlato, ropu, ale máme velmi schopné techniky. Toho si všímá celý svět. Příklady mohou být společnosti Avast, Red Hat, který má v Brně své kanceláře, Microsoft tu má nebo alespoň měl své vývojové centrum pro Skype, MSD si sem též nastěhovalo velké vývojářské centrum, a tím výčet firem nekončí. Jsme jedni z top vývozců softwaru,“ upozorňuje David Strejc.
Digitalizaci navíc výrazně urychlila pandemie. „I když se ‚digitalizuje‘ mnoho desítek let, tak proces to byl spíše pozvolný. Covidová opatření donutila celou společnost hledat způsoby, jak fungovat dál i při omezeném osobním kontaktu. V důsledku krize se lidé a firmy museli přizpůsobit a najít efektivnější způsoby spolupráce,“ říká Lubomír Husar.
Efektivní využití dat
Umělá inteligence pomáhá mnoha firmám s objemy dat, jejich analýzou a s vyhodnocováním. „Data jsou od nástupu digitálního prostředí nevyužitým zlatým dolem a stále zůstávají jedním z hlavních trendů digitální transformace. Aby se podnikům v novém digitálním ekosystému dařilo, je pro ně práce s daty kriticky důležitou schopností.
Organizace nebyly nikdy na cestě digitální transformace osamocené, zákazníci šli vždy souběžně a přijímají nové technologie s velkou rychlostí. Jsou stále chytřejší a zářné časy, kdy podniky investovaly pouze do jednoho softwaru pro správu dat, obvykle CRM, jsou pryč. Běžné datové platformy nejdou do hloubky a postrádají některá zásadní data poskytovaná zákazníky.
Tímto neefektivním přístupem tak dochází k neosobní zákaznické zkušenosti. A organizace si to začínají uvědomovat. CDP (Customer Data Platforms) je integrovaná databáze zákazníků, která pomáhá podnikům při jednotném sběru dat, big data, zpracování, konsolidaci, aktivaci a realizaci z online i offline kanálů,“ upozorňuje na nové množnosti při práci s daty Vojtěch Strnad z digitální agentury WDF.
Trendem je i využití dat pro vytváření a vývoj nových technologií. „U všech nových aplikací, ať už se jedná o inteligentní průmysl, zemědělství, zdravotní péči, či logistiku, je zásadní bezpečnost a ochrana osobních údajů a dalších vyměněných dat. Stávající řešení jsou tradičně založena na centralizované architektuře a nezaměřují se na auditovatelnost a neměnnost. Zajímavým trendem v této oblasti je využití blockchainu, který může být zajímavou alternativou,“ poukazuje na bezpečnost dat Jana Večerková.
Vyhodnocování dat a získávání smysluplných informací, které pomáhají s lepší organizací, podnikáním, vzděláváním, jsou pro firmy stále výzvou. „Ukazuje se, že organizace nyní plánují více a více investovat do platforem zákaznických dat, aby podpořily růst a propagaci, čímž se z technologie ‚nice-to-have‘ stane technologie ‚need-to-have‘,“ míní Strnad.
Jaké jsou trendy, už víme. Pojmy jako big data, digitální transformace a další znějí opravdu velkolepě, avšak jejich převedení do praxe trápí mnoho firem a význam velkoleposti se tak ztrácí. Jaké dělají nejčastěji chyby?
Zastavily se v čase
Technologie se rychle vyvíjejí a prvky a funkce nejrůznějších platforem či systémů, které byly moderní a inovativní, se během jednoho roku až dvou let mohou stát nudnými, přežitými a klišovitými. „Digitální systémy lze považovat za snad nejvíce a nejrychleji se rozvíjející systémy, které člověk v současnosti tvoří. A na to je třeba myslet. To, co platilo před dvěma lety, je již dávná minulost,“ říká David Strejc.
Jedním z hlavních cílů vývojářů by tedy měla být udržitelnost v čase. Vyhrávají jednoduché a jasné systémy. Dobrým příkladem jsou společnosti Google a Apple, které své systémy tak koncipují. „Je složitější dělat přívětivé a jednoduché systémy než přeplácané a uživatelsky nesrozumitelné paskvily, které se ale líbí jejich tvůrcům,“ doplňuje Strejc.
A podle čeho poznáme úspěšnou webovou či mobilní aplikaci? Jde to prý poměrně rychle. „Podle pocitu lehkosti a jednoduchosti, který získáte díky skvělému designu. Je to také frustrace, kterou pociťujete při interakci, když ani nevíte, kam máte jít dál. Špatný design nelze překonat dobrým vývojem, nebo naopak. Proto je důležité zamyslet se nad celkovým dojmem, který chcete v uživatelích zanechat, ještě předtím, než začnete detailně rozhodovat o způsobu tvorby,“ popisuje Vojtěch Strnad.
(Ne)myslí na uživatele
Nastat může ale i opačná situace, kdy se architekti systému, webových stránek či softwarů snaží vyjít uživateli co nejvíce vstříc a nabídnou mu co nejširší spektrum možností a řešení. „V dnešním dynamickém světě bývá pro digitální platformy složité prioritizovat tu funkcionalitu, která je reálně nejdůležitější pro koncové uživatele. Platformy se někdy snaží řešit příliš mnoho problémů najednou.
Výsledkem může být pak komplexní řešení, že jeho nasazení a využití je pro nové uživatele nepřijatelně časově náročné,“ míní Jana Večerková z Coding Bootcamp Praha. „Někdy se jedná o znovuobjevování kola, kdy se vymýšlejí nové způsoby, aby se následně zjistilo, že ty staré fungovaly docela dobře. Jindy chybí funkcionalita, protože vývoj kvalitní platformy chce svůj čas a tým lidí, kteří ví, co dělají,“ potvrzuje Lubomír Husar.
Forma versus obsah
Další vadou, kterou můžou digitální platformy trpět, je určitě přeplácanost. Příkladem může být Facebook. Je přebitý funkcemi, které jsou mnohdy schované v pátém menu šestého podmenu. Pro uživatele je pak velmi náročné zvykat si na nová uživatelská rozhraní, která se navíc mění téměř pravidelně každý rok. Obsah a forma jdou dnes spolu ruku v ruce. „Pokud účinně uspokojíte hlubší potřeby všech uživatelů – poskytnete jim potěšení, zapojení a celkovou emocionální působivost – může se vaše aplikace stát ústřední součástí každodenního života uživatelů a splnit vaše obchodní cíle,“ radí Vojtěch Strnad. Mnoho lidí se také stále technologií bojí. Bojí se, že něco rozbijí. A změny uživatelských rozhraní tomuto strachu napomáhají.
Nehledí do budoucna
Tvůrci musí hledět dopředu a myslet přitom na množství faktorů, které budou systém v budoucnu ovlivňovat. „Jednoduchost modifikací, uživatelská přívětivost, a to včetně přechodů na vyšší verze.
Co nejmenší překvapování uživatelů při upgradech, rychlosti odezvy při zátěži, obměny vývojových týmů v čase, propojitelnost s jinými systémy, možnost měnit dodavatele,“ upozorňuje na některé z důležitých faktorů v úspěšném provozu moderních digitálních platforem David Strejc.
Jedním z velkých problémů je i ne ideální spolupráce systémů, například při migraci dat mezi nimi. „Jeden by očekával, že v roce 2021 budeme schopni data bez problému využívat a propojovat napříč platformami od různých výrobců, ale realita zatím taková není. I proto radím všem – učte se data! Je to kariéra, která vám zajistí budoucnost,“ uzavírá Lubomír Husar.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Renata Faltejsková
