Recyklaci se nepodaří nastartovat bez zásadních změn zákonů, varují podniky

Start cirkulární ekonomiky v Česku, která je založená na opakovaném využívání druhotných surovin, komplikuje podle firem chybějící podpora. Nová legislativa přináší místo potřebných stimulů další administrativní zátěž.

Česko zatím není připravené na nástup takzvané cirkulární ekonomiky, která namísto jednorázového využívání materiálů vede k jejich opakovanému zpracování. Tuzemské podniky a jejich organizace přitom tuto zásadní změnu prosazují.

„Svaz průmyslu podporuje přechod na oběhové hospodářství. Pokud myslíme vážně odklon od skládkování a transformaci k oběhovému hospodářství, musíme pro to vytvořit podmínky. Důležitý je například správně nastavený poplatek za skládkování, aby se jakékoli jiné využití odpadu ekonomicky vyplatilo,“ zdůrazňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Změna legislativy, která by podpořila zpracování odpadů, je podle něj zásadní a měla by přinést potřebné změny. „Pokud ne, alternativy, jako je například recyklační průmysl, nevzniknou v dostatečné míře a za pár let budeme řešit stejné problémy jako dnes,“ navazuje Bohuslav Čížek.

Podle ministerstva životního prostředí představuje takovou zásadní změnu návrh odpadového zákona, který začátkem prosince 2019 přijala vláda. Podle resortu nová legislativa přinese do Česka celoevropský trend zvyšování recyklace komunálního odpadu a Česko díky ní vykročí na cestu k oběhovému hospodářství.

Konec skládkování

Nejdůležitějším cílem nové legislativy má být právě zvýšení třídění a recyklace odpadů, odklon od skládkování a s tím související plnění povinných evropských cílů. Podle nich již v roce 2025, tedy za necelých 6 let, musí Česká republika recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 procent. V současnosti se jí to daří pouze z 39 procent vyprodukovaného komunálního odpadu.

V roce 2030 musí být v ČR recyklováno 60 procent komunálního odpadu, za dalších 5 let ještě o dalších 5 procent více. „Jedná se o nesmírně ambiciózní cíle a podle toho se musí přizpůsobit i naše legislativa, která v současné době bohužel mimořádně zvýhodňuje skládkování. Navíc odpady představují zdroje, jejichž využitím ušetříme primární suroviny, naše životní prostředí a podpoříme nová pracovní místa v recyklačním průmyslu“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Mezi hlavní změny obsažené v nových zákonech patří postupné zvyšování poplatku za ukládání odpadů na skládky, zavedení třídicí slevy z tohoto poplatku pro obce, zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030 a uzákonění takzvaného systému PAYT, tedy systému, kdy občané platí za svoz odpadu podle toho, kolik ho vyhodí do černé popelnice.

Podle průmyslových podniků přitom mohla být legislativa ještě progresivnější. „Vytvoření správných podmínek pro přesun materiálů do vyšších stupňů hierarchie nakládání s odpady nad skládkováním neznamená rozhodně nárůst poplatků pro domácnosti ve stejné míře. Nyní je domluven v předloženém návrhu zákona o odpadech široce přijatý kompromis, skládkovací poplatek se postupně navýší na 1850 korun v roce 2029. Od roku 2030 bude platný zákaz skládkování využitelného odpadu. Toto byl z naší strany významný kompromis a ústupek tak, aby návrh měl širší podporu. Naše původní návrhy byly ještě ambicióznější. Toto je kompromisní minimum, které je třeba v dalším projednávání legislativy udržet a jehož narušení by demotivovalo vznik alternativ pro skládkování,“ doplňuje Bohuslav Čížek.

Zpoždění pro bioodpad

Návrh nesplnil očekávání ani podle ekologických organizací. Těm vadí především to, že nová legislativa prodlužuje období, kdy bude na skládkách končit biologicky rozložitelný odpad. „Již dvacet let zcela zbytečně končí kompostovatelné odpady na skládkách,“ říká Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí Duha. Podle něj jsou přitom v Česku k dispozici jak investoři, tak i technologie, které by dokázaly zajistit ukončení skládkování milionů tun biologicky rozložitelných odpadů již k roku 2024. Podmínky navržené v nové legislativě však podle ekologů investory odrazují.

Návrh také neobsahuje poplatek za spalování směsných komunálních odpadů, jehož zavedení nám doporučuje Evropská komise i OECD.

Také malé a střední firmy návrh kritizují kvůli tomu, že nedostatečně podporuje recyklaci. Za patnáct let má být přitom Česká republika schopna do recyklace každoročně nasměrovat o 1,4 milionů tun komunálních odpadů více než nyní. „Nové české zákony však reálnou podporu recyklace neobsahují,“ upozorňuje Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Nárůst byrokracie

Podle asociace je smutným faktem také to, že nová legislativa je skoro třikrát obsáhlejší a méně přehledná než ta dosavadní a přináší s sebou i řadu nových administrativních povinností. „Na tu podstatnější polovinu, tedy na motivační nástroje na podporu potřebné recyklace, se bohužel zapomnělo,“ dodává Věroslav Sobotka.

Asociace kritizuje také to, že nové odpadové zákony obsahují některé požadavky nad rámec evropské legislativy. Tím je například zakotvení parametru výhřevnosti, podle kterého se má podle návrhu posuzovat recyklovatelnost a využitelnost odpadů. Evropská legislativa takový parametr přitom vůbec nezná a tento parametr podle AMSP ČR nemá ve vztahu k recyklaci ani žádnou odbornou logiku. EU přitom k cílům odpadové legislativy doplňuje, že jejím smyslem nemá být přesun odpadů ze skládek do kapacit nových spaloven, ale právě do potřebné recyklace.

AMSP proto navrhla jedenáct klíčových požadavků na podporu recyklace. Mezi ně patří například snížení sazby DPH na recyklované výrobky a vybrané recykláty, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu, závazek státu, aby ve veřejných zakázkách preferoval určité procento recyklovaných výrobků, daňové zvýhodnění recyklace v rámci daně z příjmů, podpora recyklace v rámci dotačních programů, zapracování využití recyklovaných materiálů a recyklátů do technických norem, příprava standardů pro sekundární plasty nebo evidence vzniku a využití druhotných surovin

PET lahve vratné nebudou

Dalším nedostatkem nového zákona je podle odborníků na odpady o, že nezavádí zálohy na PET lahve. Přitom Evropská unie požaduje vysbírání 77 procent nápojových lahví do roku 2025, a dokonce 90 procent lahví do roku 2030. Nápojové lahve mají navíc od roku 2030 obsahovat minimálně 30 procent recyklátu.

Studie, kterou letos dokončil Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) pro iniciativu Zálohujme.cz přitom potvrdila, že zavedení vratných záloh na PET lahve, ale také hliníkové plechovky, se vyplatí. Analýza počítala s výší zálohy 3 koruny, při které by mohl být provoz systému zálohování finančně plně soběstačný.

„Současný systém třídění není zdaleka tak efektivní, jak si někdy myslíme. Nemotivuje nás k prevenci a není ani zárukou recyklace. Pokud se rozhodneme zavést systém záloh, musí lidi motivovat k eliminaci jednorázových plastů a k vrácení lahví,” shrnul přínos zálohového systému končící europoslanec Pavel Poc, který se dlouhodobě věnuje oblasti životního prostředí.

Podle ministerstva by však zálohy na PET lahve zhoršily využitelnost ostatního plastového odpadu, který končí ve žlutých kontejnerech.

Dalibor Dostál

• Teritorium: Česká republika
• Oblasti podnikání: Voda, odpady a životní prostředí

Doporučujeme