Ředitel VUPI Martin Frélich: Digitalizace oddělí silné od slabých

„Věříme, že inovace jsou motorem podnikání. Zvláště to platí v digitálním věku 21. století. Česká ekonomika má šanci udržet krok s vyspělými zeměmi jen tehdy, bude-li moci nabídnout kvalifikované a vzdělané zaměstnance, kteří budou připraveni flexibilně reagovat na měnící se trh práce ve prospěch robotizace. Investice do inovací ve výrobě i službách a špičková úroveň vzdělání je správná cesta pro Českou republiku,“ píše se na stránkách Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace při HK ČR (VUPI).

Pane řediteli, jak se podle vás staví české firmy, český trh k inovacím? Jsme jim otevření?

Věřím, že ano. Naše zkušenosti nám tuto tezi potvrzují, zvláště pak v covidové a postcovidové době. Ostatně, kdo jsou vítězové covidové doby v podnikání? Přece firmy, které se uměly rychle přizpůsobit, digitalizovaly se, nabízely řešení online.

Obecně české společnosti reagují na světové trendy a tím také na inovace poměrně bystře. Je to dáno jednak geografickými aspekty – jsme obklopeni významně Německem, které je například jedním ze světových leaderů v digitalizaci. Dále také přirozeným sebevědomím ryze českých firem a jejich chutí realizovat své nápady – se kterými velmi často skutečně excelují na zahraničních trzích.

Ovšem hovoříme-li o Česku jako celku – zde se projevuje v ekonomice významné množství podniků, které jsou součástí velkých koncernů s vlastnickou a rozhodovací strukturou mimo ČR. V těchto případech dochází k vývoji a inovačnímu úsilí v zahraničí, přičemž v Česku jsou inovace spíše aplikovány, než aby byly vyvíjeny. Ale i zde již existují výjimky a část výzkumu k nám přišla ze zahraničí. A to je skvělá zpráva.

Rád bych zmínil jeden konkrétní trend, který bude oddělovat silné od slabých, připravené od nepřipravených. Je to digitalizace. Tento trend se stává dominantním a má potenciál se dále rozvíjet. Digitalizace se postupně stává klíčovým sektorem v ekonomice, ve všech oblastech. A pandemie covidu digitalizaci jen urychlila.

Že se pro inovace rozhodne vedení, management firmy, je jedna věc. Ale jak zavádění inovací ve firmách komunikovat směrem k zaměstnancům, aby i oni je přijali a vnímali jako něco, co firmu posune dál?

Osvěta je důležitá, reálně toho docílíte jen tak, že to zaměstnancům stanovíte v KPI. Buď to uvidí ve výplatní pásce, nebo to budou inovovat a digitalizovat jen z nadšení. Asi rozumíte jako já, že pro úspěch jenom nadšení stačit nebude.

Buďme teď konkrétní. Kterým oblastem se v inovacích u nás opravdu daří, a dokonce bychom mohli být vzorem pro jiné země?

Skutečně najdeme oblasti, kde české firmy hrají prim ve světě a jsou špičkou a příkladem pro ostatní. Zmínil bych nanotechnologie, umělou inteligenci, biotechnologie. A také světové úspěchy našich firem právě v digitalizaci.

A naopak – co nám vůbec nejde a měli bychom to zlepšit?

Velmi často jsou české firmy úspěšné při vývoji svých nápadů, horší už je to se zavedením výrobku nebo služeb na trh a s udržitelností. Často pak společnosti nedbají na vnitřní procesní řízení, což se projevuje zejména při expanzi a rozšiřování výroby a služeb. A tím se zase vracím k té digitalizaci, kde je prostor pro rozvoj firem.

Digitalizaci jste zmínil už několikrát. Ve VUPI přímo testujete digitální zralost firem. Co digitální zralost ve vašem vnímání znamená?

To je náš výzkumný projekt, který realizují partneři v rámci spolupráce Vysokého učení technického v Brně, Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích, Asociace malých a středních podniků ČR a Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace.

Projekt DigitálníPodnik.cz pomáhá malým a středním firmám posílit jejich inovační kapacity, konkurenceschopnost, zvýšit úroveň digitalizace a nastavit udržitelnou výkonnost. Takže cílíme na právě nejžádanější trend.

Za VUPI realizujeme diskuzi a testování s podnikateli, ověřujeme jejich chuť a zájem k digitalizaci přistoupit a na základě zpětné vazby od podnikatelů se dokončuje i test pro firmy na digitální zralost, který si mohou pak online vyzkoušet.

A k čemu jste při testování digitální zralosti firem už došli?

Jeden závěr je klíčový. Digitalizaci ve firmě je možné realizovat, pokud je o tom vedení společnosti přesvědčené a dává mu plnou podporu. Myslím finanční podporu, personální kapacity, Intellectual property atd. Nejde jen o data, nástroje pro digitalizaci. Ale klíčový je nositel, člověk, který má kompetence, zodpovědnost a motivaci.

Jak to testování probíhá? Jaký je o něj zájem? A jaké řešení pak firmám nabízíte?

Testování bude online skrze aplikaci, kde firma postupně zadává údaje, které pak systém vyhodnotí a dá první zpětnou vazbu. Rolí VUPI a HK ČR je postavit tým expertů z praxe, kteří těm firmám v dalším kroku poskytnou poradenský servis v přípravě a samotné digitalizaci podniku, takže postupně budujeme síť expertů.

Tento rok dokončíme testovací verzi a ve druhé polovině roku už chceme službu nabízet. Potěšil mě také zájem ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, které se ve spolupráci s námi chystá připravit metodiku pro firmy k posuzování digitalizace při využití dotačních programů. To je blízká budoucnost, kdy využijeme naše kompetence v této oblasti.

S inovacemi a modernizací jde ruku v ruce i zakládání startupů. Jak se jim u nás daří?

Zrovna nedávno jsem si říkal, že na svůj věk jsem ještě žádný startup nezaložil, tak mám co dělat. Ale teď vážně. Je to fenomén, který velice pomáhá novému byznysu, přináší use cases, finanční příležitosti, tlačí na veřejný sektor kvůli zoufalému regulovanému prostředí. V ČR najdete několik ukázkových startupů, které už dnes financují investiční skupiny ze Silicon Valley, ale také tisíce úspěšných nápadů, které ani nejsou nikde mediálně prezentovány, přestože ti lidé si získali respekt na zahraničních platformách a trzích tím, co vymysleli.

A pak jsou tady statisíce nápadů, které sice myšlenkově neprorazily, ale bez kterých by nebyly ty úspěšné. Dnes už je to také zcela rozvinutý ekosystém, který vstřebal nejlepší kapacity v Česku a zve další i ze zahraničí.

Jaký přínos tedy startupy podle vás mají?

Jedinečný, pozitivní, motivující, příkladný a obohacující. VUPI a HK ČR připravuje platformu RegLAB, kde chceme právě s těmi, kdo poskytují profesionální a komerční služby startupům, vytvářet spolupráci za účelem například společného postoje při tvorbě a změně legislativy. To je pro tohle prostředí dost klíčové a zatím slabé místo. My máme kompetenci a znalosti v oblasti legislativy a zákonodárství, na druhé straně stojí potřeba těch firem realizovat svůj byznys v legislativním prostředí, které často ještě ani není nebo se neustále mění.

Když se bavíme o inovacích, neměli bychom vynechat ani nové poznatky vědy. Před časem jsem slyšel postesknutí, že v Oxfordu firmy stojí frontu před univerzitou a netrpělivě čekají, co nového tamní vědci vytvoří, aby to mohly hned využít, zatímco u nás je zájem o výsledky vědy malý. Čím si vysvětlujete, že tomu tak je?

Transfer technologií. Tím se sice v ČR zaklínáme, ale máme co dohánět a učit se tam, kde to funguje. Dále aplikovaný výzkum a jeho podpora. Větší kontrola a vymahatelnost výstupů z projektů podpořených z veřejných financí. A motivace firem (finanční i nefinanční), aby uvolnily peníze na výzkum. A zároveň aby ten zaplacený výzkum využily v praxi a výstupy komercionalizovaly. Nehledejme v tomto Ameriku, dobrá praxe v zahraničí funguje. Nechme firmy dýchat, pracovat a rozhodovat, úřady ať sjednotí postupy při kontrolách, a věřte, že byznysový sektor si s tím poradí.

Je to také hodně na univerzitách a výzkumných ústavech. V minulosti byly snahy zmapovat kapacity a zařízení, nicméně se ukázalo, že bez funkčního propojovacího nástroje tyto snahy často končí v podobě excelovské tabulky zavěšené na internet, kde postupně klesají do propadliště dějin. Univerzity samy musí umět monetizovat své výzkumné a vývojové kapacity a stát se dobrými a aktivními partnery pro české firmy.

Vy ten funkční propojovací nástroj ale nabízíte…

Ano, i my jsme si řekli, že přispějeme, a společně s partnerem Aktivity pro výzkumné organizace jsme vytvořili nástroj Mapavin – zkratka pro Mapa výzkumných institucí. Firmy i výzkumné organizace se tam mohou hlásit a zadávat svou poptávku a systém je propojí. Mapavin je na trhu taková popelka, která je i zrcadlem, jak systém transferu technologií reálně probíhá.

Co tedy to zrcadlo říká?

Že výzkumné organizace, které chtějí uspět, hledají cesty k firmám aktivně a platí to i obráceně. Ale je znát velká nejistota, nedůvěra, obava, což jsou vlastnosti, které samotnému transferu neprospívají. Je třeba vidět budoucí prospěch na obou stranách.

Jak podle vás spolupráci vědecko-výzkumné a komerční sféry zlepšit?

Nastavit KPI těm, kteří to mají na starost. Ve výzkumných ústavech, na univerzitách, ve firmách. Když budu mít nastavené hodnocení tak, že svůj výzkum placený z veřejných peněz dotáhnu až do fáze například prototypu, který pak následně soukromý byznys zainvestuje a prodá. Je to ideální spojení využití veřejných peněz, kapacit výzkumného sektoru a zapojení soukromé sféry. Všichni vydělají.

A už na závěr – jak si náš trh, naše firmy představujete za deset dvacet let? Kam podle vás směřujeme?

Směřujeme k větší digitalizaci ve všech oblastech a oborech, to je holý fakt a konstatování. Udělejme vše pro to, abychom jako byznys v tom byli úspěšní. Nové technologie jsou výzvou a můžou pomoci vše zvládnout.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniel Mrázek