Ředitelé světových firem věří v růst. Víc než pandemie se bojí kybernetických útoků

Rok od vypuknutí globální pandemie covid-19, a s tím souvisejícího hospodářského poklesu ve světě, jsou generální ředitelé světových podniků ohledně budoucího růstu ekonomiky optimističtější než kdykoli předtím.

  • PwC CEO Survey, kterého se po světě zúčastnilo přes pět tisíc generálních ředitelů, zaznamenal nejoptimističtější výsledky ve své 24 leté historii.
  • 76 % CEOs věří letos ve zrychlení růstu globální ekonomiky, 36 % ve zvýšení výnosů vlastních firem.
  • Globální hrozbou číslo jedna se pro byznys stala pandemie, hned v závěsu je ale obava o kyberbezpečnost.
  • Ředitelé plánují dlouhodobě nejvíce investovat do digitální transformace. Zvýšit investice v této oblasti plánuje 83 % CEOs.

Otázka: Věříte, že se v následujícím roce globální ekonomický růst zrychlí, zůstane stejný nebo zpomalí?

Graf 1

Tři čtvrtiny ředitelů předpokládají, že se v roce 2021 tempo růstu ekonomiky oproti předchozímu roku zrychlí. Vyplývá to z výsledků 24. ročníku globálního průzkumu názorů generálních ředitelů PwC CEO Survey. Do průzkumu se během ledna a února 2021 zapojilo 5 050 ředitelů firem z více než stovky zemí světa. 

Letošní predikce růstu představuje oproti číslům z úvodu roku 2020 (ještě před vypuknutím pandemie) i z roku 2019 výrazný nárůst o 54, respektive 34 procentních bodů. Zároveň se meziročně zvýšilo i sebevědomí ředitelů, pokud jde o růst výnosů vlastní firmy. V horizontu jednoho roku “rozhodně očekává” růst výnosů 36 % ředitelů a během tří let potom 47 %. To jsou nejlepší hodnoty od roku 2019, respektive 2018.

“Roli v těchto předpovědích samozřejmě hraje nízká srovnávací základna loňského roku, v němž podle odhadů světová ekonomika poklesla o 3.5 %. Výsledek průzkumu je ale potřeba vnímat jako velmi nadějnou zprávu. A to zvláště v období, kdy pandemie stále ohrožuje zdraví obyvatel a zároveň způsobuje pokles ekonomické úrovně. Je tak velmi povzbuzující, že lídři zodpovědní za zaměstnávání lidí a investiční rozhodování cítí optimismus a věří v překonání krize,” komentuje výsledky řídící partner PwC ČR Jiří Moser. 

Otázka: Očekáváte růst výnosů Vaší společnosti během následujících období (pouze odpovědi “rozhodně očekávám”)?

Graf 2

Průvodním znakem aktuální globální ekonomické krize je skutečnost, že dopadá na různé obory s velmi rozdílnou intenzitou. Nejvyšší sebevědomí v růst výnosů v nadcházejícím roce vykazují technologické (45 %) a telekomunikační firmy (43 %). Naopak mezi nejméně optimistické ohledně růstu vlastních tržeb patří ředitelé firem z dopravy a logistiky (29 %) a pohostinství (27 %).

Největšími hrozbami jsou pandemie a kybernetická bezpečnost

Větší část ředitelů uvedla, že se “velmi obává” některé z hrozeb s potenciálem ohrozit růst jejich firmy. Vzhledem ke zkušenostem z roku 2020 je pochopitelné, že se na čelo žebříčku řediteli vnímaných hrozeb dostala “pandemie a jiné krize spojené se zdravím obyvatel”, které se velmi obává celkem 52 % respondentů z řad ředitelů.

Pandemie tak z první příčky sesadila “přílišnou regulaci”, která žebříčku hrozeb vládla nepřetržitě od roku 2014. Nyní se přeregulovanosti ekonomiky obává 42 % ředitelů. I když je to o šest procentních bodů více než loni, stačí to tentokrát “jen” na třetí místo.

Otázka: Obáváte se v horizontu následujících 12 měsíců níže uvedených potenciálních podnikatelských hrozeb (pouze odpovědi “velmi se obávám”)?

Na druhé místo se totiž dostala obava z kybernetických hrozeb, u níž zaškrtlo možnost “velmi se obávám” plných 47 % ředitelů (o 14 procentních bodů více než loni). Zajímavý je v tomto ohledu rozpad na jednotlivé regiony. V Severní Americe (69 %) a západní Evropě (44 %) se obava z kyberbezpečnostních hrozeb umístila dokonce na prvním místě i před dopady pokračující pandemie.

Otázka: Obáváte se v horizontu následujících 12 měsíců níže uvedených potenciálních podnikatelských hrozeb (pouze odpovědi “velmi se obávám”)?

Graf 4

Naopak nejméně si hrozby spojené s kybernetickou bezpečností připouští ředitelé z regionu střední a východní Evropy (kam patří i Česko), kteří toto riziko řadí až na desáté místo.

“S postupující digitalizací ekonomiky je logické, že kybernetická bezpečnost nabývá na významu. V Česku i ve světě se nacházíme v situaci, kdy se obrana digitálních technologií stává otázkou veřejného zdraví a dostupnosti základních životních potřeb. Nedávné útoky na české nemocnice nebo americkou čističku pitné vody jsou toho příkladem. Smutné je, že navzdory vzrůstajícímu povědomí stále existuje mnoho organizací, jejichž kyberbezpečnost je postavena na přežitých paradigmatech. Jedním z takových je totální obrana perimetru či vnímání prevence jako všespásné ochrany. Společně s vratkým základem v podobě zastaralých technologií, chybějících investic do lidských zdrojů a změny myšlení budou tyto organizace nadále selhávat,” vysvětluje situaci partner PwC zodpovědný za kybernetickou bezpečnost Tomáš Kuča.

Dalšími významnými kategoriemi hrozeb na vzestupu jsou obava z rostoucí daňové zátěže (nárůst odpovědi “velmi se obávám” z 19 % na 31 %) a dezinformace (skok ze 16 % na 28 %).

Nejvíc plánují ředitelé investovat do digitální transformace

Vzhledem k zavádění opatření, jako je lockdown, omezování přeshraničního pohybu, nebo fenoménu social distancingu jako takovému, zažila loni v pracovním i výrobním procesu velký rozmach různá digitální řešení umožňující práci distančně či bezkontaktně. Podle průzkumu ředitelů bude tento trend pokračovat.

Digitální transformace firem je totiž oblastí, do které plánují v následujících třech letech nejvýrazněji navýšit své investice. Konkrétně plánuje 49 % ředitelů navyšovat investice výrazně (tedy o více než deset procent) a 34 % potom mírně (tedy o 3 až 9 procent).

Otázka: Jak plánujete v návaznosti na pandemii COVID-19 změnit v příštích třech letech své dlouhodobé investice v následujících oblastech?

Graf 5

“Pandemie od začátku nutila firmy urychlit zavádění nových technologií a svou digitalizaci jako takovou. Protože se zpravidla jedná o efektivní řešení, lze předpokládat, že firmy u tohoto trendu zůstanou a budou ho dále rozvíjet. Je však důležité mít na paměti, že nestačí nakupovat pouze technologie, ale je naprosto nezbytné investovat i do schopností zaměstnanců s těmito technologiemi pracovat. Bez tohoto procesu tzv. digitálního upskillingu je v podstatě nemožné potenciál nových technologií využít,” komentuje partner PwC a odborník na digital upskilling Jiří Zouhar.

Na druhém místě v žebříčku zamýšlených investic se umístila opatření, která mají přinést úspory díky své efektivitě. Do nich plánuje výrazně navýšit investice 32 % ředitelů. Na třetím místě jsou potom investice do kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů, kde se na výrazné navýšení chystá 31 % šéfů firem.

O PwC CEO Survey 2021

Ve svém v pořadí 24. CEO Survey se PwC dotazovalo celkem 5 050 generálních ředitelů ze stovky zemí. Sběr dotazníků probíhal v lednu a únoru 2021. Údaje za regiony jsou proporciálně váženy dle HDP jednotlivých zemí, aby se zajistilo, že názory CEOs dostatečně reprezentují všechny hlavní regiony. Celkové výsledky CEO Survey. Český CEO Survey se letos koná podvanácté a je právě ve fázi probíhajícího sběru dotazníků. Finální výsledky budou zveřejněny na přelomu dubna a května.

Redakčně upravená tisková zpráva PwC




• Oblasti podnikání: Bezpečnost | Management
• Teritorium: Česká republika | Zahraničí