Reklamace dostávaly obchodníky do pasti. Na co si mají drobní podnikatelé dávat pozor?

Drobní prodejci odpovídali za všechny vady výrobku v případě, že odebrali zboží od distributora, které jim pak několik měsíců leželo na skladě. Čím delší toto období bylo, tím déle odpovídali za vady výrobku v době, kdy už je nekryla záruka ze strany dodavatele. Změnilo se to s novým občanským zákoníkem?



Na první pohled jde o rovné podmínky. Jak distributoři tak drobní prodejci odpovídají za vadu zboží dva roky. Jenže v praxi se právě obchodníci často dostávali do situace, kdy museli odpovídat za závady zboží při reklamaci, aniž ji pak mohli uplatnit u svých dodavatelů.

Ministerstvo spravedlnosti se přitom příliš nechce vyjadřovat k tomu, jak se od platnosti nového občanského zákoníku pravidla v oblasti reklamací změnila. „Ministerstvo spravedlnosti obecně nechce vykládat znění platných zákonů, to nechává na soudech,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka.

S orientací v zákonech tak podnikatelům pomáhají především právníci. „Může docházet k situacím, kdy obchodník prodá spotřebiteli zboží až delší dobu po jeho zakoupení u distributora či u výrobce. V takovém případě prodejce odpovídá za vady i poté, co odpovědnost výrobce či distributora již skončila,“ upozorňuje Lukáš Poddaný, advokát z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Začátek platnosti záruky je třeba sladit

Aby se prodejci tohoto rizika vyvarovali, měli by věnovat pozornost podobě smluv s dodavateli či výrobci. „Těmto situacím lze v praxi předejít dohodou o počátku běhu odpovědnosti za vady,“ dodává Lukáš Poddaný. V takové smlouvě by bylo například uvedeno, že počátek odpovědnosti za vady je pro distributora i prodejce až dnem prodeje koncovému zákazníkovi.

Situaci lze podle Lukáše Poddaného řešit rovněž prodlouženu dobou odpovědnosti za vady či zárukou za jakost sjednanou mezi výrobcem a distributorem. Obecně by měli mít podle advokáta prodejci i zákazníci větší povědomí o současné právní úpravě v oblasti reklamací. Nový občanský zákoník stejně jako někdejší obchodní zákoník rozlišuje mezi odpovědností za vady a zárukou za jakost.

Záruka za jakost je zásadně dobrovolný závazek prodávajícího, kterým garantuje, že zboží si udrží smluvené vlastnosti po danou dobu. Naproti tomu odpovědnost za vady je upravena zákonem a umožňuje kupujícímu uplatnit práva z vad bezodkladně poté, co vadu zjistil, nejpozději však do dvou let,“ porovnává Lukáš Poddaný. Vztahy mezi výrobcem a prodejcem se nyní řídí pouze novým občanským zákoníkem, stejně jako vztahy mezi prodejci a spotřebiteli.

Zvláštní ustanovení dopadá na prodej zboží v obchodě, tj. na situaci, kdy je prodávajícím podnikatel a kupujícím spotřebitel. „Ve vztazích podnikatel-podnikatel nyní platí, že vadu zboží, která existovala již při převzetí věci, je nutné oznámit bezprostředně po jejím zjištění, nejpozději však do dvou let,“ konstatuje advokát.

„U prodeje zboží v obchodě, tedy vztah podnikatel-spotřebitel, je situace podobná, platí zde však zákonná domněnka, že pokud se vada projeví v prvních šesti měsících, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí,“ upozorňuje Lukáš Poddaný.

Pokud nejde o prodej věci v obchodě, je důležité, zda došlo k podstatnému či nepodstatnému porušení smlouvy. Při prodeji v obchodě tuto situaci řeší ustanovení § 2169 – nemá-li věc stanovenou jakost při převzetí, kupující může požadovat dodání nové věci bez vad ihned, nesmí to být ale nepřiměřené vzhledem k povaze věci. Pokud se například vada týká pouze součástky věci, lze požadovat pouze výměnu součástky, nikoli celého výrobku.

Pokud je vada uplatněna spotřebitelem po šesti měsících, ale ve lhůtě dvou let, bude muset spotřebitel prokázat, že věc byla vadná již při převzetí. Jinými slovy, v období od sedmi do 24 měsíců záruky je postavení spotřebitele při reklamaci slabší než během prvních šesti měsíců.

Prokazování této skutečnosti může být v konkrétním případě velmi obtížné. Vzhledem k nedostatku judikatury v této oblasti lze v současné době jen těžko uvést, které důkazní prostředky budou akceptovány. „Obecně lze doporučit reklamovat bez prodlení, dále co nejlépe vadu zdokumentovat, například pořízením fotografií, ve složitějších případech lze zvážit i posouzení věci znalcem,“ podotýká Lukáš Poddaný.

Zákazník může trvat na slibech z reklamy

Ovšem spotřebitel se může dovolávat i výrazně delší záruky. „Zvýšenou pozornost je též nutné věnovat vyjádření obchodníků v reklamách a na obalech výrobků. Pokud je v rámci reklamy či na obalu stanovena doba použitelnosti nebo záruční doba, může se kupující takové záruky úspěšně dovolat,“ zdůrazňuje Lukáš Poddaný.

„Pokud tedy např. obchodník inzeruje ve výloze svého obchodu, že jím prodávané zboží vydrží minimálně deset let, přebírá také na tuto dobu záruku za jakost, to jest, že si výrobek udrží požadovanou kvalitu a vlastnosti,“ podotýká advokát.

V případě že obchodník neuzná, že by takovou záruku za jakost nabízel, bude na spotřebiteli, aby její existenci prokázal. Podle Lukáše Poddaného lze opět doporučit se na tuto možnost připravit a zajistit si důkazní prostředky již před uplatněním reklamace.

S reklamacemi nemají potíže jen obchodníci, ale také spotřebitelé. Ti se často neorientují v tom, zda mají zboží v době záruky reklamovat u prodejce nebo v autorizovaném servisu. „Reklamaci vždy uplatňujete u prodávajícího, který vám zboží prodal, protože to on za jeho bezvadnost odpovídá,“ shrnuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

„Prodávající podle zákona musí přijmout reklamaci ve kterékoli své prodejně se shodným sortimentem prodávaného zboží. V případě, že nemá takové obchodní prostory, můžete reklamaci směřovat na adresu jeho sídla nebo místa podnikání,“ dodává Lukáš Zelený.

Na servis mohou odkázat podmínky záruky

Okruh míst, kam se mohou zákazníci obrátit v případě záruční opravy, se může rozrůst o servisní pracoviště výrobce zboží. Tato informace však musí být uvedena v potvrzení o právech ze záruky. Pokyny prodávajícího kontaktovat určený servis musíte uposlechnout, pokud je servis v místě prodávajícího nebo jej máte blíž než prodejnu.

Stejně jako prodávající je i servis povinen vyřizovat reklamaci rychle, nejpozději v zákonné 30denní lhůtě. Zákazníci však musí pamatovat na to, že v servisu se můžete dožadovat pouze opravy vadného zboží. Nedá-li se vada odstranit, servis zpravidla vystaví potvrzení o neodstranitelné vadě pro prodávajícího.

Práva na výměnu, slevu či odstoupení od smlouvy s požadavkem na vrácení kupní ceny se mohou zákazníci dožadovat jedině u prodávajícího. To platí i pro náhradu účelně vynaložených nákladů, které v souvislosti s reklamací vznikly, například poštovné či cestovné.

Podle §1924 nového občanského zákoníku náleží spotřebiteli náhrada účelně vynaložených nákladů. „Týká se ale opravdu nákladů účelně vynaložených, nelze například chtít proplatit cestu autem na druhý konec republiky, když má prodejna i pobočku blíže spotřebitelově bydlišti,“ uzavírá Lukáš Poddaný.

Dalibor Dostál

Co platí u reklamací:

1.   Odpovědnost za vady ve struktuře výrobce-distributor-spotřebitel

Není-li sjednána záruka za jakost, musí distributor zboží nároky z odpovědnosti za vady uplatnit nejpozději do dvou let u výrobce. Stejnou lhůtu pak má i spotřebitel ve vztahu k distributorovi (prodávajícímu).

2.   Prodej zboží v obchodě

Spotřebitel může odpovědnost za vadu na věci reklamovat do dvou let od jejího převzetí, pokud nebyla poskytnuta záruka za jakost, případně nevyplývá-li taková záruka z reklamy či obalu zboží. Pouze při výskytu vady v prvních šesti měsících však platí domněnka, že věc vadu obsahovala již při převzetí. Tuto situaci řeší ustanovení § 2169 – pokud věc nemá stanovenou jakost při převzetí, kupující může požadovat dodání nové věci bez vad ihned, nesmí to být ale nepřiměřené vzhledem k povaze věci. Pokud se např. vada týká pouze součástky věci, lze požadovat pouze výměnu součástky, nikoli celého výrobku.

Vyskytne-li se vada po uplynutí šesti měsíců, je spotřebitel oprávněn takovou vadu reklamovat, musí ovšem prokázat, že věc měla vadu již při jejím zakoupení.

3.   Reklamace u prodávajícího, pokud podmínky záruky nestanoví jinak

Prodávající podle zákona musí přijmout reklamaci v kterékoli své prodejně se shodným sortimentem prodávaného zboží. Na autorizovaný servis se musí zákazníci obrátit jen v případě, že je tato informace uvedena v potvrzení o právech ze záruky a servis je v místě prodávajícího nebo ho má zákazník blíž než prodejnu.

 

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby

Doporučujeme