I po zmrazení se maliny prodávali za téměř 3 USD/kg, to je dvakrát více než před intenzifikací pěstování malin na Ukrajině před několika lety. V některých týdnech dokonce cena malin převyšovala i cenu borůvek, které po několik let po sobě zůstávaly nejdražší bobulovinou na Ukrajině.
Také předchozí rozmach pěstování malin v hospodářském roce 2017/18, kdy maliny vysázené v roce 2015/16 přinesly velkou sklizeň, vedl k prudkému poklesu cen bobulovin a „vyřadil“ řadu dodavatelů. Ceny byly ovlivněny nedostatkem pracovních sil v souvislosti s pandemií covidu-19. K udržení cen malin na vrcholu přispělo v posledních letech výrazné navýšení kapacit na zmrazení bobulovin.
Navzdory významnému omezení plochy plantáží s malinami v posledních třech letech a snížení výnosu malin v důsledku jarních mrazů vyvezla Ukrajina v sezóně 2020/21 rekordní objem malin – přes 20 tisíc tun a stala se jedním z největších světových vývozců bobulovin.
Pokud však zemědělci vzhledem k cenové atraktivitě tohoto podnikání začnou znovu pěstovat maliny a v příštích letech rychle zvýší produkci malin, jejich ceny s velkou pravděpodobností opět klesnou.
Pokračující sklizeň obilovin a luštěnin
Na Ukrajině již proběhla sklizeň obilovin a luštěnin na ploše 10,6 mil. hektarů s výnosem 4,3 t/ha a s výsledkem 46,4 mil. tun obilí (33 mil. tun pšenice, 10,2 mil. tun ječmene, 582 tis. tun hrachu). Nejvíce se sklidilo v Oděské oblasti (4,3 mil. tun obilí), naopak největší výnos byl zaznamenán v Chmelnické oblasti (6 t/ha).
Řepka olejka byla sklizena z 1 mil. hektarů s výnosem 2,8 t/ha, celkový výnos činil 2,9 mil. tun. Nejvyšší výnos je v oblastech Ternopil (3,7 t/ha) a Chmelnytsky (3,5 t/ha). Prvních 700 hektarů kukuřice (4 % oseté plochy) v oblasti Černigova vykázalo průměrný výnos 10 t/ha.
Pohanka je sklizena z 66 % oseté plochy, s výtěžností 1,3 t/ha a celkovým výnosem 75 tis. tun. Proso je sklizeno ze 73 % plochy. U cukrové řepy bylo sklizeno 25,8 tis. hektarů (11 % oseté plochy), s celkovým množstvím 1,2 mil. tun a výnosem 48,5 t/ha. Nejvíce cukrové řepy bylo sklizeno v Čerkasech (49 %) a nejvyšší průměrný výnos byl zaznamenán v Ternopilské oblasti 58 t/ha.
Slunečnice byla sklizena z plochy 2 mil. hektarů (31 %) s výnosem 2,1 t/ha. Nejvíce jí bylo sklizeno v Luhanské oblasti (62 %) a nejvyšší výnos byl zaznamenán v Ternopilské oblasti – 3,4 t/ha. U sójových bobů proběhla sklizeň na ploše 263 tis. hektarů (21 % oseté plochy). Nejvíce sklidili farmáři v Chersonské oblasti (70 %), zatímco nejvyšší výnos v Chmelnickém regionu (3,1 t/ha).
Od začátku hospodářského roku 2021/22 do 24. září bylo z Ukrajiny vyvezeno 12,7 mil. tun obilovin, což je o 1,4 milionu tun více než ve stejném období předchozího hospodářského roku. Jednalo se zejména o pšenici (7,7 mil. tun), ječmen (3,4 mil. tun), žito (28,7 tis. tun) a kukuřici (1,3 mil. tun)
Aktuální stav čerpání výhodných půjček
Od zahájení programu dostupných půjček ve výši 5-7-9 % vydaly zúčastněné banky 24,1 tis. úvěrů v celkové výši 63,6 mld. UAH. Z celkové částky bylo téměř 21,4 mld. UAH vydáno na refinancování dříve přijatých úvěrů, 8 mld. UAH získali podnikatelé na kapitálové investice a 34 mld. UAH jako protikrizové půjčky na doplnění provozního kapitálu.
Nejaktivnějšími účastníky programu jsou zástupci zemědělství (44 %), obchodu a výroby (26 %) a průmyslového zpracování (17 %). Podle regionální klasifikace jsou vedoucími regiony Lvov, Charkov a Kyjev.
Vládní podpora rozvoje chovu skotu
Ministerstvo agrární politiky uspořádalo prostřednictvím videokonference zasedání pracovní skupiny pro řešení otázek souvisejících se zdaněním v odvětví zemědělství. Mezi účastníky byli zástupci státní daňové služby, státní potravinové a spotřebitelské služby, regionálních odborů zemědělsko-průmyslového rozvoje a také předsedové sdružení chovatelů.
Mezi zvažované otázky patří snížení, popř. zrušení celní sazby na dovoz zvířat a optimalizace sazby DPH. Podle státní statistiky se počet skotu a drobného skotu na Ukrajině za posledních 10 let snížil o 40 % (skot ze 4,8 mil. na 2,8 mil., drobný skot (ovce a kozy) ze 1,8 mil. na 1,1 mil.).
Ministerstvo agrární politiky plně podporuje vizi příslušných chovatelských organizací vyřešit problém rozvoje chovu dobytka, který zároveň poskytuje příležitost posílit potravinovou bezpečnost a zvýšit rozpočtové příjmy více než pětkrát. Řešení problému bude vyžadovat změny celního sazebníku Ukrajiny.