Už ne modrá a bílá jako na státní vlajce, ale černá a žlutá jsou aktuálně nepopulárnějšími barvami v Bavorsku. Včely mají ve spolkové zemi větší podporu než většina politických stran. Pouze tradiční Křesťansko-sociální unie (CSU) získala v loňských zemských volbách více hlasů, než se aktuálně podařilo sehnat iniciátorům petice Rettet die Bienen, tedy Zachraňte včely.
Iniciativa prosazuje poměrně radikální opatření, mající za cíl zastavit úbytek nejen včel, ale i dalších živočichů a rostlin a zvýšit biodiverzitu ve spolkové zemi. Lhůta končila ve středu večer, už v pondělí však iniciátoři oznámili, že se jim podařilo sehnat přes milion podpisů oprávněných voličů a hladce tak překročí hranici, aby se záležitostí musel zabývat Bavorský zemský sněm.
Oficiální čísla by měla být známa v průběhu čtvrtka, podle předběžných údajů však požaduje větší biodiverzitu přes 1,7 milionů, tedy 18 procent Bavorů. Jde tedy o nejmasovější podpisovou akci v novodobých dějinách svobodného státu, která o 400 tisíc podpisů překonala doposud nejúspěšnější petici za zrušení školného na univerzitách z roku 2013.
„Lidé stáli v mrazu v dlouhých frontách před radnicemi, aby vládě Markuse Södera dali jasný signál, že je čas otočit kormidlem a nabrat kurz směrem k účinné ochraně přírody v Bavorsku,“ kvitoval Ludwig Hartmann, šéf strany zelených v zemském sněmu a jedna z hlavních tváří akce. Německá média přinesla obrázky front tvořících se v posledních dnech před podpisovými místnostmi, řada čekajících dorazila v kostýmu včel. Nezřídka se proto hovoří o novém masovém hnutí.
Méně chemie, více bio
Nyní bude muset o návrzích tedy jednat bavorský parlament. Zda požadavky formulované v návrhu zákona příjme, je poměrně nejisté. Požadavky iniciátorů se totiž v řadě bodů nelíbí zemědělcům, kteří mají v Bavorsku tradičně silné slovo.
„Místo rozšiřování agro-enviromentálních opatření v Bavorsku se jedná o dlouhý seznam nových zákonných předpisů pro zemědělce,“ reagoval sekretář bavorského zemědělského svazu Georg Wimmer. Podle něj návrhy iniciativy přenáší odpovědnost za úbytek druhů výhradně na sedláky a navíc ohrožují již existující ekologické programy.
Iniciativa například prosazuje, aby do roku 2025 bylo 25 procent zemědělské výměry v Bavorsku obhospodařováno v ekologickém režimu a do roku 2030 dokonce 30 procent. Veškeré státní pozemky by měly splňovat podmínky ekologického zemědělství už od roku 2020.
Podle dat bavorského ministerstva pro výživu, zemědělství a lesnictví je v ekologickém režimu v současnosti 300 tisíc hektarů, což představuje zhruba deset procent tamní zemědělské půdy. Nárůst by tedy musel být enormní. Pro srovnání, v Česku se podle dat ministerstva zemědělství hospodaří ekologicky na 12 procentech zemědělské půdy.
Výslovně zakázána by také měla být přeměna luk a dalších zelených ploch na obdělávaná pole, stejně jako vysušování bažin, zásahy do remízků, mezí a různých porostů. Mělo by rovněž dojít k významnému omezení pesticidů a hnojiv i u konvenčních sedláků.
Je tedy nepravděpodobné, že by zemská vláda v čele s premiérem Markusem Söderem na všechny požadavky přistoupila. Vše tak pravděpodobně vyústí v referendum, které bude následovat v případě odmítnutí zemským sněmem. Těch zatím proběhlo v Bavorsku 19, přičemž v 14 případech se voličům podařilo vůli sněmu přehlasovat. Iniciativa má tedy poměrně velkou šanci své požadavky skrze všelidové hlasování protlačit.
Včely nemůže ignorovat ani Berlín
Bavorské včely přitom dávno „přelétly“ hranice spolkové země, petice se stala ostře sledovaným celoněmeckých tématem, které si nemohou dovolit ignorovat ani politici v Berlíně. Navzdory tomu, že němečtí voliči jsou výrazně citlivější vůči ochraně životního prostředí než Češi, německá vláda v minulosti nezřídka vyšla vstříc požadavkům agrárníků v rozporu s většinovým veřejným míněním.
Bylo to právě Německo, kdo umožnilo prodloužit povolení pro sporný herbicid glyfosát na dalších pět let. Evropský soudní dvůr také loni zemi odsoudil zemi za to, že nezabránila znečištění podzemních vod dusičnany ze zemědělských hnojiv.
Nové zapálení Němců nejen pro včely může dosavadní směřování německé zemědělské politiky nasměrovat jiným směrem. Ta se přitom kvůli podobné struktuře agrárního sektoru nezřídka kryla se zájmy české vlády. I to se nyní může změnit.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: Jan Brož