Remoska bude prodávat v Japonsku

Remoska se ho nyní chystá představit zákazníkům v Japonsku. Výrobu financuje úvěrem od Oberbank pojištěným exportní pojišťovnou EGAP. Právě pojištění určené pro vývozně orientované podniky nově umožňuje českým exportním firmám získat snadněji úvěr na provoz a investice.

„Díky úsporným rozměrům a snadné manipulaci se Remoska hodí do malých japonských bytů. Japonským zákazníkům ji chceme představit prostřednictvím televizního vysílání. V Česku ji znají prakticky všichni, ale v zahraničí ji mnohdy i dealeři vnímají pouze jako hrnec se zástrčkou. To chceme změnit,“ vysvětluje obchodní strategii vlastník firmy Remoska Zdenek Sartoris.

Patent spočívá v propojení pečicí poklice s nádobou, kdy se sálavým teplem z celého povrchu vnitřku nádoby prohřívá potravina rovnoměrně a také ekonomicky. Remoska nyní svůj produkt vyrábí ve zcela novém závodě. Nákladnou investici na jeho stavbu ovšem prodražila pandemie a přeneseně vysokými cenami energií také válka na Ukrajině.

Název Remoska vznikl ze státního podniku R.E.M.O.S. – Revize, Elektro, Montáže, Opravy a Servis, který v rámci znárodnění získal vybavení a výrobní dokumentaci původní pečicí mísy. Ta do té doby nesla firma označení HUT, vycházející z počátečních písmen příjmení tří konstruktérů Oldřicha Homuty, Jindřicha Uhera a Antonína Tyburce.

„Veškeré náklady se nečekaně prodražily. V loňském roce jsme proto navázali kontakt s Oberbank, která pochopila naši situaci a poskytla nám provozní financování. Kvůli tomu, jak obrovské investice a úvěrové zatížení na Remosce teď je, bylo pojištění EGAP jediným vhodným instrumentem na trhu, který nám umožnil dát bance záruku potřebnou pro získání úvěru,“ vysvětluje Sartoris.

Pojištění pro vývozně orientované podniky nabízí exportní pojišťovna EGAP od loňského roku. Je určené pro firmy, na jejichž tržbách se nejméně 25 % podílí export. „Exportéři se stále ještě potýkají s dopady pandemie či vysokými cenami elektřiny. Pro ně jsme měli dočasné programy, na které pojištění pro vývozně orientované podniky navazuje. Cíl zůstává stejný: pomáháme českým firmám načerpat likviditu od komerčních bank, díky které mohou financovat svůj provoz a dál se rozvíjet,“ vysvětluje předseda představenstva EGAP David Havlíček.

„Společnost Remoska je ve fázi rozšiřování výroby a zavádění nových výrobků, kdy potřebuje načerpat větší objem prostředků. Bez pojištění úvěru by na peníze v potřebném rozsahu nedosáhla. Ve spolupráci s EGAP se nám financování podařilo úspěšně zajistit,“ dodává ředitel Oberbank CZ Filip Vavruška.

Oberbank je regionální rakouská banka, založená v roce 1869 v Linci a působící v pěti zemích střední Evropy. V České republice nabízí v 21 filiálkách univerzální i specializované služby s osobním přístupem firemním, leasingovým i privátním klientům. V letošním roce oslavuje Oberbank 20. výročí vstupu na český trh.

Pečeme nejlepší kuře na světě

Pečete spokojeně v Remosce vyrobené v 50. letech? Nic neobvyklého. Česká, patentovaná pečicí mísa vydrží běžně sloužit i takto dlouho. Bohužel! Dodávají napůl vtipem ale taky trochu vážně vlastník firmy Remoska Zdenek Sartoris a CEO společnosti Petr Vaněček. Firma v době pandemie a drahých energií zainvestovala do zcela nové výrobní haly a má velké plány, které sahají až do Japonska. Geniální princip přenosné elektrické pečicí nádoby přitom zůstává od roku 1957 stále stejný. Nyní s výrobou Remosky pomáhá provozní úvěr Oberbank pojištěný EGAP.

Zdenek Sartoris: Skutečnost, že vám remoska slouží desítky let, je standard a tu kvalitu chceme držet i do budoucna. Je to naše priorita. Samozřejmě, že by nás potěšilo, kdyby se ty z 50. let obměnili a možná uděláme nějakou akci nebo to nějak jinak marketingově podpoříme, protože ty nové produkty přeci umějí něco víc a kvalitněji.

Jan Černý: A co umí ta současná lépe?

Petr Vaněček: Záleží, co srovnáváte. Z hlediska efektivity pečení je ta nová úspornější a efektivnější. Z hlediska komfortu má snazší ovládání, je lehčí a tak dál.

JČ: Jak dnes vypadá firma Remoska?

ZS: Dnešní Remoska se změnila od základu. Už to není manufaktura, ale je to moderní firma, která má automatizované a robotizované linky, digitalizované procesy a řízení výroby je té nejvyšší kvality. Je to jako kdybych srovnával 19. století s jednadvacátým. Samozřejmě je to i o změně firemní kultury, o přístupu vedení, majitelů a týmové práci.

JČ: Co všechno vyrábíte?

PV: Remoska pořád z velké části zůstala věrná tradičnímu produktu pečicí mísy Remoska, která v podstatě zůstala technologicky a konstrukčně principem svého fungování stále stejná. V tom je ta genialita a kouzlo historie Remosky. Po dobu 67 let od prvního vyrobeného kusu je její princip stejný. Máte hliníkovou mísu, nahoře je spodní část toho víka, ve kterém je umístěna tepelná spirála. Ona se zasune a kontaktem se spojí s tou mísou.

Vzhledem k tomu, že hliník je excelentní vodič tepla, tak to teplo se přes ten kontakt dostane do celé plochy nádoby a ona tím pádem peče ze všech stran. V tom je ta genialita, že ta mísa peče nejen shora zezadu, anebo že by tam byl ventilátorem tlačen horký vzduch. Tady je sálavé teplo, které jde shora, z boku i zespod a máte to kontinuálně pečené ze všech stran pomalu. Výsledkem je, že jídlo je propečené a křupavé. Ne nadarmo se říká, že není lepší kuře než z remosky a potvrzují to zákazníci napříč světem a napříč generacemi.

JČ: V portfoliu máte i další nádobí…

PV: Když se podíváte na Remosku, tak ty technologie evokují pánev, hrnec a podobně. Jinými slovy ty technologie se uzpůsobily tak, aby mimo pečicí mísy remoska dokázaly linky vyrábět i hliníkové a nerezové nádobí. To je tím pádem další segment trhu, na který teď značka Remoska začíná umísťovat své produkty, jak pod svou značkou, tak pod značkou různých dalších zákazníků, kteří si u nás objednávají výrobu pánví pod svou vlastní značkou. Hlavní zůstává klasická Remoska. Ta je oblíbená u mnoha generací napříč světem.

JČ: Když říkáte napříč světem, tak kde všude?

ZS: Především Velká Británie, pak evropské trhy jako Slovensko, Německo, Polsko. V těch okolních státech začínáme působit velmi úspěšně a rádi bychom evropské trhy měli pokud možno všechny.

JČ: Takže se v remosce připravují taky kariwurst, fish & chips, halušky…

PV: Dělá se tam všechno, co pečete v troubě. Jako například i buchty, garantovaně stejně kvalitně nebo líp je uděláte v remosce a k tomu ještě mnohem efektivněji. Navíc je skladná. Jenom chytnete a vezmete si sebou do karavanu, do kempu, na chalupu. Hodí se třeba i do malých trhů bytů jako mají třeba v Japonsku. To je hodně zajímavý trh, kam se teď chystáme.

ZS: Já bych ještě přidal důležitý bod, a to je chuť. Chuť například toho kuřete je úplně jiná a my tvrdíme, že i ty nutriční hodnoty takového jídla jsou zachované, a i proto nám lépe chutná z remosky. Z remosky chutná kuře prostě nejlíp.

JČ: Když jsme nakousli export, musíte dělat nějaké úpravy pro zahraniční zákazníky?

PV: Ano, samozřejmě. Je to závislé v podstatě od rozvodné sítě elektrického proudu v té dané zemi, to znamená, že například v Anglii je jiné napětí a zásuvky. To znamená, že ty produkty se musí modifikovat na každý trh, který není sladěný s evropským kontinentálním trhem. Základ ale zůstává stejný, celé tělo, elektroinstalace, s výjimkou voltáže spirály, kabelu a zástrčky.

JČ: Chystáte do Japonska. Jak vypadá takový vstup na nový trh, konkrétně třeba do Japonska? Jakým způsobem se tam chcete prosadit?

PV: Je to složité, v podstatě naším cílem je vždycky ten trh obsadit přes nějakého distributora, nebo občas nějaké online tržiště, kde ale máme lokální sklady. Jakýkoliv nový trh, který nemá absolutně povědomí o tom, co Remoska jako taková je, se ale obsazuje mnohem složitěji. Nejefektivnější cesta se nám vždy jeví buď nějaký silný partner, který má svou distribuční síť, kde může to zboží prezentovat a představovat. Anebo druhá varianta, která se nám teď třeba daří v Německu a je vhodná i pro Japonsko, teleshopping. Tam právě přes prezentaci produktu v televizi vysvětlíte jeho vlastnosti.

ZS: Můžeme říct, že v Česku, když vzpomenete remosku, tak z 90 % lidí ví, co to je. Když to ale řeknete venku, tak se na to všichni dívají, jakože to je nějaký divotvorný hrnec s kabelem a nechápou princip jeho fungování. Prostřednictvím teleshoppingu jim to dokážete krásně vysvětlit, a tím si získat nějaký podíl na trhu. Lidé to pak začnou vyhledávat a kupovat i na jiných kanálech. Ovšem ten první vstup, ta informace pro nového zákazníka, ta je nejvhodnější přes teleshopping.

JČ: Právě se nacházíme v novém závodě společnosti. Přestěhovali jste se nedávno, proč?

ZS: My jsme se přestěhovali z Frenštátu pod Radhoštěm, což je tady 8 kilometrů. V těch bývalých prostorech jsme měli staré technologie a omezenou kapacitu výroby. Bylo to dvoupatrová budova, ve které jsme museli výtahem dopravovat všechny potřebné komponenty a ty prostory byly nevyhovující. Sklady jsme měli pronajaté kousek od nás, asi 300 metrů, takže i logistiku jsme měli velmi komplikovanou. Proto jsme se rozhodli udělat změnu, tak jsme v roce 2022 postavili novou halu, o zastavěné ploše skoro 5 tisíc m², ve které teď momentálně jsme. Ale hlavně jsme chtěli mít výrobu, sklady a administrativu pod jednou střechou.

JČ: Kolik remosek v novém závodě vyrobíte?

PV: Výrobní linka má možnost vyrábět pánve, nádobí hliníkové, nerezové, takže ta kapacita celkové výroby je v podstatě flexibilní. Záleží, co budeme vyrábět, jestli jenom remosky, nebo více pánve nebo hrnce. Takže záleží na velikosti objemu té výroby v daný den. Co se týče samotných remosek, tak předpokládáme, že by to v letošním roce mohlo být ke sto tisícům.

JČ: Je ta výroba hodně energeticky náročná? Viděli jsme vypalovací pec…

PV: Je, hodně. To vypalování je hodně energeticky náročné, v podstatě ty příkony plynových pecí. Energie se tam totiž žene až do teploty 450 °C, vypalují se povlaky. Tam je spotřeba plynu v megawattech.

JČ: Jak se vám při nákladné výrobě podařilo investovat do nového závodu?

PV: Říkejme tomu malý kopřivnický zázrak.

ZS: My jsme začali stavět v té době, kdy jsme byly v covidu, pak přišla válka na Ukrajině, energetická krize, banky zdvihly úrokové sazby, takže všechno se to tak pěkně propojilo, akorát ideální doba na investování (smích)… Všechno se šíleně prodražilo. Ale v loňském roce jsme navázali kontakt s Oberbank, která pochopila naši situaci a teď máme provozní financování od nich. Technologii jsme financovali formou úvěrů, dotací a z vlastních zdrojů.

JČ: Máte na mysli provozní úvěr pojištěný EGAP? Jak vám to pomohlo?

PV: Ano, teď nám aktuálně hodně pomáhá, protože musíme mít skladem obrovské množství materiálu.

ZS: Kvůli tomu, jak obrovské investice a úvěrově zatížení na Remosce teď je, bylo pojištění EGAP jediným vhodným instrumentem na trhu, který nám umožnil dát bance záruku potřebnou k poskytnutí úvěru. Protože ani případné zastavení nemovitosti či našich zásob není pro banku tak bonitní jako pojištění EGAP. Pojištění je pro banku mnohem lepší záruka. Takže to bylo velmi pozitivně vnímáno jak bankou, která nežádala další zajištění, a tím pádem i námi.

JČ: Novou výrobu máte, financování také, co plánujete dál?

ZS: Já vám řeknu, co je pro mne priorita. Aby všichni zaměstnanci pracovali jako jeden tým, aby tady lidi chodili rádi do práce. Chceme pracovat na dobré firemní kultuře, a tím dosáhnout lepších výsledků. Aby se nám dařilo vyrábět nadále kvalitní a zajímavé produkty a být úspěšní na evropském trhu.

PV: V neposlední řadě vyrábět kvalitní pánve a hrnce, se kterými budou zákazníci spokojeni a budou mít velmi dobrý poměr cena vs. výkon.

Převzato z Magazínu ze světa exportu (35/2024). Autor: Jan Černý